67. Slib spoutaný minulostí

587 72 18
                                    

Z pohledu Demi

Ohnivá pěst narazila přímo do vodní bariery, kterou jsem se snažila ochránit celé mé tělo. Kdy se stala tak silnou? Pohlédla jsem do jejich očí plné síly. Jak krásně jiskřily odvahou. V koutku mi začalo pomalu cukat závistí. Je to možné? Vždyť... Zadívala jsem se na pěst, jenž pomalu vypařovala vodu. Nehodlám tu prohrát proti své sestře. Slíbila jsem to. Stanu se... ne jsem nejlepší živelný mág, jenž kdy mohl existovat. Slíbila jsem jí to. Pohledem jsem sklouzla k její dokonalé postavě postávající v okně a přihlížející našemu zápasu. Ten den. Ten den jsem jí slíbila, že jí všechno splatím. Že bude ráda, že se obětovala. Že nebudu přítěží. Nemohu prohrát!

Tma. Celé mé tělo bylo zahaleno tmou a mé oči viděli jen tmu. Takové je to umřít? Plavete si v nicotě a ani nevíte jestli máte nebo nemáte živelnou formu. I kdybych měla ruku přímo před očima, neviděla bych jí. Taková tma to byla. Jediné co jsem dokázala vnímat byla ta strašná bolest. Bolest od srdce. Tam tudy projela ta ostrá čepel. Ishida. Vzpomněla jsem si na jeho překrásně dokonalou tvář s tím překrásně kamenným výrazem, kterou občas zašpinil ten nejroztomilejší úsměv. Takové bylo milovat. Nakonec jsem byla ráda, že jsem ho mohla milovat. Chtěla jsem jen...jen ještě chvilku. V tu chvíli se celá má temná místnost rozzářila a přede mnou se objevil malý motýl poletující před mým obličejem. ,,Chceš žít?" Ozvalo se jemným hláskem a já se chopila šance.

Mým tělem projela další vlna bolestí a mé plíce se najednou naplnili vzduchem. Prudce jsem otevřela oči a zvedla svoji hruď. Rukou jsem se chytila čela. Mojí hlavou procházela bolest. Jako kdybych tam měla několik střepů přivázané na drátky, které se odtrhávali každým pohybem a střep se pak zaryl do mého masa. ,,Tss." Sykla jsem znova bolestí. Najednou jsem si něco uvědomila. Tohle je nebe? Rozhlédla jsem se po velmi pěkně zařízené místnosti. Ležela jsem v posteli s překrásně pohodlnou matrací a s obvázanou hrudí. ,,Co to...?" ,,Vítej Demi v novém světě." Zahleděla jsem se na ženu sedící na okenním rámu. ,,Kočka!" Zaječela jsem a tím vykouzlila na její tváři úsměv. ,,Měla by ses nejdříve podívat do zrcadla." Prudce jsem se zvedla na nohy, čímž se má hlava znova rozbolela. Ignorovala jsem to i když popravdě se to vůbec nedalo. Došla jsem k malému zrcadlu pověšeném nad komodou a s údivem jsem si sáhla do vlasů. Mé prsty se dotkly malým sametově hebkých kočičích oušků bílých jak smetana. Rychle jsem se zadívala za svá záda kde se ve vzduchu kroutil bělostný ocásek. ,,Co to..." ,,Řekněme, že je to platba za to, že si vstala z mrtvých." ,,Mrtvých?" ,,Oživila jsem tě. Vložila jsem do tebe čarodějný potenciál. Ode dneška jsi čarodějnice." ,,Nemožné." ,,Myslíš? Kolikátého bylo když si naposledy dýchala?" ,,Čtrnáctého července." ,,Dnes je dvacátého listopadu." Leknutím jsem se opřela o komodu. ,,Nemožné." ,,Věř tomu nebo ne, ale ode dneška žiješ zde. Budu tě učit jak vycházet s novými schopnostmi. Věnovala jsem ti svůj drahocenný čas." A najednou mi v hlavě blesklo. ,,Ty si...Shina." ,,Zajisté." ,,Otec...Kde je?" ,,Odešel do světa lidí. K tvé matce. Vychovává tam naši dceru." ,,Vaši dceru?" ,,Caroline. Moji jedinou dceru." ,,Ví..." ,,Neřekla jsem mu o tom. Proč taky?" Zadívala jsem se znova do zrcadla. ,,Ty uši..." ,,Už nezmizí." ,,Čarodějnice, ale umí..." ,,Ty nejsi ale narozená čarodějnicí. Jsi stínový běžec, který přišel o svůj dar díky smrti a byli do něho vloženy schopnosti čarodějnice." V tu chvíli se můj svět naprosto zhroutil. Cítila jsem se tak strašně prázdně. Tak strašně sama, ale jako kdyby to Shina vycítila a podala mi pomocnou ruku. ,,Nejsi na to sama. Naučím tě jak s tím žít." Zadívala jsem se do její milé tváře. ,,Ukážu ti, že můžeš světu ještě pomoc. Chceš?" ,,Ano. Slibuji, že jsi nepromarnila svůj čas jen tak." ,,To doufám." Brzo na to jsem narazila na starou knihovnu a na starou poličku s mřížemi. Otevřela jsem ji tehdy a do rukou vzala jednu z nejvzácnějších knih. Živel vody. V tu chvíli jsem si ho podmanila. ,,Je to jen otázka času kdy ho pořádně ovládnu, ale až se tak stane, stanu se nejsilnějším živelným mágem." ,,Nikdo nikdy nemůže být nejlepší, to si pamatuj Demi. Vždy se najde někdo silnější a lepší, který toho druhého dokáže porazit. Je to prostě koloběh jako střídání dne a noci. Nikdy to neovlivníš. Můžeš jen v tom koloběhu plout."

Chtěla jsem vám trochu ukázat více s Deminy minulosti a trochu modrou Shino

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Chtěla jsem vám trochu ukázat více s Deminy minulosti a trochu modrou Shino. Myslím, že Shino pro mě bude oříšek na psaní, protože to bude tak trochu tajemná osoba, která chce všem hrozně pomáhat ale tak aby si na vše přišli. Takže hold bude chvílemi mluvit v hádankách a občas hodí nějaké to chytré moudro.

Jak na vás zatím působí Demi? Já jsem si třeba tuhle postavu oblíbila. Nevím proč, ale kdyby Carol umřela tak by se Demi ihned stala hlavní postavou. Prostě jsem si sestry až moc zalíbila.

Jinak jaký máte názor na Shino?

Blížíme se pomalu k sedmdesáté kapitole. Na to, že jsem na začátku říkala, že to bude krátky příběh...no nebudu radši nic říkat. Jen přemýšlím nad tim, že bych to měla brzo už ukončit. No uvidíme jak se nám to ještě rozjede.

Své názory a rady pište prosím do komentářů ani nevíte jak pomáhají.

Coment&Vote

#DadaRac

Secret [DOKONČENO]Where stories live. Discover now