Secret [DOKONČENO]

39. Nemocná

Pomalu jsem otevřela oči a nenávistně jsem se podívala na ten malý přístroj vydávající ten strašně otravný zvuk. ,,Dobré ráno budíku." Zmáčkla jsem knoflík a tím nastalo v místnosti překrásné ticho. Posadila jsem se pohodlně a položila jsem nohy na chlupatý kobereček. Protáhla jsem své ztuhlé tělo a natáhla jsem se pro školní uniformu. Zase další nudný den ve škole. Upravila jsem si své černé pačesy do úhledného drdolu a zadívala jsem se na svoji vypracovanou postavu do zrcadla. Za těch pár měsíců jsem se opravdu moc změnila. Dokonce mám i svaly! Užasle jsem se zadívala na své břicho, na kterém se již začali rýsovat malé buchtičky. Upravila jsem si svoji překrásně přežehlenou uniformu a natáhla jsem na sebe kabát a omotala jsem si šálku kolem krku. V ten moment se ozval zvonek. Sebrala jsem tašku pověšenou na židli a rozeběhla jsem se ke dveřím. Otevřela jsem je a schytala jsem to přímo do obličeje.

Studená vlna mnou projela a já jsem měla sto chutí, osobu jenž mi toto udělala nakopat do kuličky. Otřela jsem si sníh z obličeje a zadívala jsem se na zasněženou krajinu. Byl to překrásný pohled. Vzala jsem rychle rukavice, zavřela dveře a rozeběhla jsem se přímo za Momo. ,,Jen počkej!" Zakřičela jsem, ohnula jsme se a začala jsem ve svých malých ručičkách plácat sněhovou kouli. Doběhla jsem přímo k Momo a kouli jsem jí hodila za krk. ,,Ty si blbá!" Zapištěla Momo a začala se svíjet jak had. Rozeběhla jsem se k velké budově, kterou jsme nazývali školou a snažila jsem se dostat z dosahu toho malého čerta. Vběhla jsem do školy a zamířila přímo ke skřínkám. Hodila jsem rychle boty dovnitř a nazula jsem si přezuvky. ,,Caroline!" Rozneslo se celé mé jméno chodbou a mě přeběhl mráz po zádech. ,,Nekřič!" Ozval se druhý hlas a s ním i hlasité zavytí bolestí. ,,Kuro!" Zavrčela dívka a shodila ze své hlavy jeho loket. ,,Dobré ráno skrčku." Řekl s úsměvem na tváři a hodil své boty do skřínky. ,,Dobré ráno pitomče." Řekla ona a já se sama musela zasmát. ,,Takže dneska po škole?" Zeptal se najednou Kuro a já jsem si všimla jak se ta drobná postava mění postupně na rajče. ,,Jo." On jen přikývl, vzal si přezůvky a zmizel. ,,Co se dneska po škole děje?" Zeptala jsem se ze své skrýše. ,,Asi před měsícem jsme se domluvili, že půjdeme na fotbalovou rozlučku společně." ,,Rozlučku? Společně? Kdy si mi to chtěla říct?" Vylezla jsem a zadívala jsem se na její rudou tvář. ,,Jsme jenom kamarádi. Nic víc v tom nehledej." ,,To se ti lehce řekne." Objala jsem ji a pošeptala ji něco do ucha. ,,Jdi už!" Řekla stále ještě rudá. Odtáhla jsem se od ní a zamířila jsem si to do tělocvičny. Když jsem ale scházela schody, zamotala se mi hlava a na chvíli mi zmizel svět.

Z pohledu Droye

To bylo docela dobré načasování. Řekl jsem si pro sebe, když jsem její drobnou postavu chytil do své náruče. ,,Carol?" Zadíval jsem se na její oči. Měla je skleněná a rudá. Celá hořela na dotek. Měla horečku. Chytil jsem ji pod nohama a přitáhl ji na svoji hruď. ,,Myslím, že je nejvyšší čas zalehnout." ,,Ale..." ,,Nenechám tě tady chodit nemocnou." Vyšel jsem ze staré budovy a zamířil jsem si to přímo k ní domů. Jak jsem předpokládal, byla doma sama. Jen malá bělostná kočka nás přišla přivítat. Položil jsem Carol na gauč a přikryl jsem ji dekou, která tu zůstala ještě po mé návštěvě. ,,Udělám ti čaj." ,,Měl by si jít do školy." Šeptla velmi tichým hlasem. ,,Musíš se učit." ,,Momo tě nakazila co? Nenechám tě tu samotnou když marodíš. Na to tě mám moc rád." ,,Já to..." ,,Já neodejdu i kdyby si řekla, že mě nenávidíš." Došel jsem do kuchyně a položil vodu na čaj. Vteřiny a minuty pomalu utíkali a já jen pohledem koukal na její malou postavu. Zalil jsem čaj a přinesl ji až pod nos puntíkovaný hrneček. Položil jsem ruku na její čelo. Stále mělo stejnou teplotu. ,,Jsem v pořádku. Je to jenom chřipka." ,,Nevypadá to tak." Opřel jsem se o gauč a usadil se na zem abych mohl držet její velmi slabou ruku. ,,Droyi...." Zadíval jsem se do její tváře. Usnula. Ona vážně usnula zrovna když mi chtěla něco říct? Aspoň, že jsme nedělali nic jiného.

Já nevím jak vy ale já mám prostě Droye hrozně ráda. ;)

Jinak kdybyste si někdo kdo čtete tento můj takzvaný příběh chtěl přečíst fakt super příběh tak doporučuji tuto dívčinu Tereza1312

Tahle holčina píše fakt super a její příběhy rozhodně stojí za přečtení.

Coment&Vote