I Believe /Jack Frost/

18. Kapitola - Mise nesplněna

Probudila jsem se uprostřed noci. Přesně podle plánů. Jack spal a teď přišla ráda na moje představení. Po špičkách jsem doběhla ke své zimní bundě. Z vnitřní kapsy jsem vytáhla dýku. Až teď jsem si uvědomila, že jsem skoro nahá. Oblékla jsem si spodní prádlo a na to Jackovu mikinu. Pomalu jsem se k němu sunula. Už jen pár metrů a bude na dosah ruky. Mio! Opravdu to chceš? Ozval se můj vnitřní hlas. Ticho. Může za smrt mých rodičů. Zaslouží si to! Můj mozek bojoval s mým srdcem. Zrychleně jsem dýchala. Tep se mi každou vteřinu zvedal, kvůli prudkému přívalu adrenalinu. Sedla jsem si Jackovi na břicho a věnovala jsem mu poslední polibek na rty. Chytla jsem dýku do obou ruk a napřáhla jsem se. V hlavě mi hučela krev. Pot mi stékal po obličeji. Nevím, jak dlouho jsem takhle seděla, ale najednou po mně někdo skočil. Děsně jsem dopadla na zem, čímž mi vypadla dýka z rukou. Při pádu jsem se uhodila ho hlavy o malý stolek. Z otevřené rány na čele se okamžitě začala řinout krev. V místnosti se rozsvítilo. Zamžourala jsem na bytost, která mi překazila plán. Zajda. No jasně, že mě to nenapadlo. Nikdy mi nevěřil, takže hlídal. To už ale byli v místnosti všichni i Jack se probudil. Díval se na mě se zklamáním v očích. Prohlédla jsem se po všech přítomných. Všichni až na Zuběnku měli zamračený výraz. ,,Kdo tě poslal?" zeptal se Zajda. Nehodlala jsem odpovídat. Podívala jsem se na podlahu a kousek ode mě jsem uviděla mou dýku. Uvnitř mě zaplápolal plamínek naděje. Zajdovi docházela trpělivost. ,,Kdo tě poslal!?" zakřičel znovu. Ale Jack odpověděl za mě.,,Není to jasný? Stín se chopil příležitosti. Donutil ji uvěřit, že jsem zabil její rodiče. Jen by mě zajímalo, co ti nabídl za mou smrt." podíval se na mě a čekal na odpověď. Zlomyslně jsem se usmála. Pomalu jsem posunula nohu k dýce. Nohou jsem si ji nenápadně podala. ,,Řekl, že mi vrátí rodiče." začala jsem, ale Jack vybuchl. ,,Mio, je to manipulátor. Nedošlo ti, že tví rodiče už nežijí?" zakřičel, ale to už jsem to taky nevydržela. ,,A kvůli komu umřeli? Kvůli komu? Tak jim to řekni!" zakřičela jsem a vrhla jsem po něm dýku. Mám ale mizernou mušku. Zabodla se vedle jeho hlavy do dřevěného trámu. Zajda ke mně hned přiběhl a svázal mi ruce. ,,Jacku o čem to mluví?" zeptala se Zuběnka. Jack si povzdechl. ,,Řeknu vám to, ale nejdřív ji odveďte. Nechci ji vidět." řekl zoufale. Zajda mě nečím uhodil do hlavy. Najednou byla kolem mě tma.

(Pro velký zájem jsem vám napsala ještě jednu kapitolku, tak si ji užijte. A děkuji moc za vaše ohlasy. :) -Ef )