I Believe /Jack Frost/

6. Kapitola - Video

Seděla jsem na lavičce ve školní zahradě. Vedle mě seděl Jack s úsměvem od ucha k uchu. ,,Tak jak to dopadlo večer?" zeptal se. Vražedně jsem se na něj podívala a povzdechla jsem. ,,Mám zaracha až do Vánoc." odpověděla jsem sklesle. Jack si tiše zapískal. ,,Týjo, to pokazilo moje plány." řekl. Pro někoho by to byl strašný problém, ale pro Jacka ne. Vždycky najde nějakou jinou cestu, hlavně aby dosáhl svého. ,,Jaký plány?" zeptala jsem se se zájmem. ,,To je tajný." zasmál se. Nemohla jsem nic namítnout, protože se rozezněl zvonek. Otravný zvuk, který hlásil začátek další nudné hodiny. Jak já nenávidím školu. Přes rameno jsem si hodila batoh a rozloučila jsem se a odešla jsem do třídy chemie. Seděla jsem úplně v poslední lavici. Většinou sedím sama, ale dnes si ke mně někdo přisedl a ten někdo byl ten nejvíce sexy kluk na škole. Sebastian. ,,Ahoj Mio." pozdravil mě a já úplně ztratila řeč. ,,A-ahoj." mile jsem se na něj usmála. Jedním pohybem z kapsy vytáhl mobil a začal mi něco ukazovat. ,,Jen jsem to chtěl ukázat video, který za chvíli bude kolovat po škole, na celým facebooku...prostě na všech sociálních sítích." nasucho jsem polkla. Tohle se mi přestává líbit. V menu našel galerii. Chvíli hledal video a po očku se na mě díval. Konečně našel to video. Pustil ho a dál mi mobil do ruky. Srdce mi vynechalo několik úderů. Na videu jsem byla já. A povídala jsem si sama se sebou. No jako ja jsem si povídala s Jackem, ale na toho nikdo nevěřil. Střih. Objevilo se další video a na něm jsem byla u jezírka a hrála jsem koulovanou sama se sebou. Do očí se mi nahrnuly slzy. Telefon jsem hodila na lavici a vyběhla jsem ze třídy. Učitel na mě něco volal, ale ha jsem to nevnímala. Teď jsem chtěla být sama. Teď si o mě budou všichni myslet, jak jsem blbá a že trpím samomluvou. Celá udýchaná jsem doběhla domů. Ani jsem nepozdravila a vyběhla jsem schody do svého pokoje.Nezapomněla jsem se zamknout. Skočila jsem do postele a nahlas jsem vzlykala. V okně se objevil Jack. ,,Běž pryč. Prosím." zakřičela jsem do polštáře. Ale podle kroku, které se ke mně blížily, neodešel. Podívala jsem se na něj. Stál vedle postele s otevřenou náručí. Vyskočila jsem a objala ho. Zabořila jsem hlavu do jeho hrudi a nasála jsem jeho vůni. ,,Ššš, už je dobře." pohladil mě po hlavě a víc sevřel objetí. Cítila jsem se zase v bezpečí.