30. Kapitola - Ty máš holku?!

4.5K 306 12
                                    

Mia:

Ze spánku mě vytrhne povyk lidí. Hluk se ozývá z dola, tipla bych to na kuchyň. Po té, co se zvednu do sedu zjistím, že pod peřinou jsem nahá, což mě přivádí k myšlence na včerejšek. Chce se mi brečet. Mám chuť do něčeho kopnout..Ale neudělám to. Kvůli Liamovi..protože si pamatuju, jak se včera tvářil. Moje zoufalství se odráželo i na něm. A to si nezaslouží.

A tak to uzamknu v sobě. Nikdo nic nepozná. Nedovolím, aby mě to přemohlo.

..

Asi bych jinak strávila celý den v posteli a proklínala sama sebe, ale opravdu mě zajímá, co se děje v přízemí. A tak opouštím teplo peřiny a ze skříně vytahuju první věci, co mi přijdou pod ruku. Zajdu ještě do koupelny a zděsím se při pohledu do zrcadla.
Kouká na mě holka s rozcuchanými vlasy a tmavými kruhy pod očima. Celkově vypadám jako zombie.
Opláchnu si obličej studenou vodou v naději, že to pomůže, ale bohužel.Plouživým krokem se vydám dolů.
Všichni se, jak jsem čekala, nacházejí v kuchyni a vzrušeně se o něčem dohadují. Krátce mě pozdraví, ale pak se zase otočí pryč a pokračují v rozhovoru. Jen Liam ke mně s úsměvem přistoupí a přitiskne mě k sobě. ,,Co se tady děje?" zeptám se a přejedu shromáždění pohledem, přičemž zjišťuju, že mě Derek zkoumavě pozoruje. Určitě už všechno ví, pomyslím si a nervózně se ošiju. Co si teď asi myslí?
,,Příští víkend půjdeme na lov." přeruší mě z přemýšlení Liam. Otočím se na něj. ,,Cože?"
,,Děláme to tak většinou jednou za půl roku. Společně jako smečka půjdeme do lesů a ulovíme nějaké zvíře. Třeba jelena." ozve se Derek od stolu a kousne si do jablka, které drží v ruce.
,,Áha..A..musím se toho účastnit?" Ve chvíli, kdy tu větu vypustím z pusy, všichni ztichnou. Svůj pohled na mě upře sedm párů očí..,,Jo! To teda musíš!" vyjekne Damien a ostatní se přidávají :,,Bude to zábava!"
„No jasně! Půjdeme všichni!
„Vůbec to nezkoušej Mio!"
„Musíš jít s náma!"
Protočím nad tím oči a hlasitým „Fajn!" je umlčím.
Rychle přejdu k Derekovi a vytrhnu mu jablko z ruky. Zamračí se na mě. Já se usměju a kousnu si. Otočím se, že půjdu pryč, ale něco upoutá moji pozornost. Konkrétně teda Damien culící se do mobilu, který drží v ruce. Nahnu hlavu na stranu a pár vteřin ho zkoumavě pozoruju, než dojdu k jasnému závěru. Takovýhle úsměv může znamenat jen jedno..
Ve vteřině jsem u něj a mobil mu zabavuju. ,,Hej!" vykřikne a snaží se ho získat zpátky, ale držím ho co nejdál od něj. Přitom skenuju displej. ,,Ale, ale, kdopak je Claire?" řeknu provokativně a mobil vrátím jeho majiteli. Teď pro změnu všichni koukají na našeho červenajícího se kamaráda. ,,Damiene! Ty máš holku a ani jsi nám o tom neřekl?!" vykřikne Zoey pohoršeně..pak ale radostně vypískne a Laura se přidá. ,,Cože? Ne. Ona není moje. Ne!" snaží se bránit Damien, ale už to nemá cenu. Je tak roztomilý ,když je nervózní. ,,Doufám, že nám ji představíš." pohrozím mu prstem a s půlkou jablka v ruce odcházím z kuchyně. Cestou ještě chytnu Liama za ruku a táhnu ho do svého pokoje.

..

,,Počkej tady." řeknu, když vejdeme do pokoje a zamířím do koupelny.Nezdržím se tam dlouho. Jen si v rychlosti vyčistím zuby, nahodím jemný úsměv a jdu za Liamem. Ten se mezitím uvelebil na posteli. Vlezu si za ním a obkročmo si mu sednu na klín. Skloním se a přitisknu své rty na jeho. Cítím jak se usměje. Škádlivě ho kousnu do rtu. K mému zklamání mě ale po chvíli zastaví. Pozvednu obočí a kouknu na něj. ,,Já jen.." začne nejistě, a já vím co bude následovat. ,,Jestli..jsi v pořádku.." Nejsem. ,,Jasně, jsem v pohodě." usměju se a doufám, že to bylo dost přesvědčivé. Přikývne a zase si mě přitáhne k sobě. Tentokrát ho ale zastavím já. ,,Počkej, ty jsi věděl něco o té Damienově holce?" zeptám se a zapíchnu mu prst do hrudníku. ,,Možná.." ,,Liame! Vyklop to dělej!" poručím mu a založím si ruce na prsou. ,,Nevím nic určitýho." brání se. ,,Párkrát jsem je spolu viděl. To je všechno. Můžeme pokračovat?" chytí mě za triko a pomalu mě uvězňuje ve své náruči. ,,No já nevím..Asi bych se měla učit.." zkouším to ještě, ale už není cesty zpět. Liam se rychle překulí a já se najednou ocitám pod ním. Omotám mu nohy kolem těla a prsty mu zamotám do vlasů. ,,Miluju tě." šeptne. Překvapeně se na něho podívám, ale než stihnu odpovědět, moje rty už jsou zaměstnané něčím jiným.

..

Pondělí

Pííp! Pííp! Pííp! Pííp! křičí budík u mojí hlavy. Zakňučím a vypnu ho. Kouknu na místo vedle sebe, kde by se měl nacházet Liam, avšak není tomu tak. Včera jsme celý den strávili v posteli, koukali jsme se na filmy a jedli chipsy. Ideálně strávená neděle. Což znamená, že je dneska pondělí..Což znamená..že píšeme test z biologie. Sakra!

Vyškrábu se z postele a jdu ke skříni. Vezmu si černé džíny, bílé triko a burgundy svetr. V koupelně se umyju, namaluju a učešu. To všechno za rekordní čas 15 minut. Popadnu svoje věci a sešit, z kterého jsem se měla učit a ležel netknutý na stole, a spěchám dolů.

Všichni už tam jsou. ,,Ahoj." pozdravím je a jdu za Liamem, který stojí u linky a něco kuchtí. Dá mi pusu a dál se věnuje tomu něčemu..co tam dělá. ,,Ty umíš vařit?" zeptám se a nakouknu mu přes rameno. ,,Ne, ale omeletu zvládnu... Dobrou chuť." řekne a podá mi ji. ,,Děkuju." usměju si a sednu si s tím ke stolu. Při jezení se zaposlouchám do rozhovoru Zoey, Laury a Dama. Holky se z něj snaží vytáhnout něco o Claire. Očividně marně. ,,Hej Zoey, umíš tu Biologii?" zjišťuju pro jistotu. ,,Mio! Ty ses zase nenaučila?" zakroutí nademnou hlavou a začne mi vysvětlovat, jak je důležitý abych se učila. Zachytím Damienův vděčný pohled, protože teď jsem se nechtěně stala terčem Zoey já. Protočím oči a položím prázdný talíř na linku. ,,Tak jdeme?" zeptám se a zamířím ke dveřím. Ostatní přikývnou a zvednou se ze židlí.

Ve škole :

Nastala obávaná třetí hodina. Kromě Zo je tady i Damien. Učitel prochází mezi lavicemi a rozdává ty hnusný papíry. O přestávkách jsem se stihla něco naučit, ale ne moc. Naštěstí kousek ode mě sedí můj osobní blonďatej tahák. ,,Můžete psát. Doufám, že to nedopadne tak hrozně jako minule." řekne učitel a nevím proč se podívá na mě. Přejedu pohledem otázky. Sakra.

Pár jich vyplním, ale s ostatními už si nevím rady, a tak zvednu hlavu, abych se zeptala Zoey. Zjišťuju ale, že nejsem jediná kdo momentálně nepíše. Damien kouká směrem k prostřední řadě. Podívám se tam taky. Holka s hnědými dlouhými vlasy! Koukají na sebe navzájem. Myslím, že jsem našla Claire... ,,Hej, Zo." syknu. Neochotně se ke mně otočí. Trhnu hlavou směrem k těm dvěma, abych se podělila o svůj objev. Začne zkoumat, co to tam mám. I když je ke mně otočená zády, úplně vidím jak jí to v hlavě šrotuje. Po chvíli se podívá zase na mě, s jiskřičkami v očích.

Po hodině :

Odevzdávám test - který je vyplněný asi z poloviny - a přitom sleduju Claire, jak vychází ze třídy. Damien si teprve sbírá věci. Společně se Zoey skoro vyběhneme na chodbu a rozhlídneme se. ,,Tam je." řeknu a ukážu na druhý konec chodby. Rychlým krokem se tam vydáme.

Je k nám otočená zády a dává si věci do skříňky. Zo jí zaklepe na rameno a ona se otočí. Je pěkná. Má modré oči, o něco tmavší než já ,a upřímný úsměv. ,,Ahoj, ty si Claire, že? " zeptá se moje parťačka a usmívá se od ucha k uchu. ,,Ahoj, jo to jsem." odpoví mile. ,,Já jsem Mia, a tohle je Zoey. My jsme kamarádky-" Nedopovím to, přeruší mě Damien, který právě přišel. ,,Ježiš holky, vy si nedáte pokoj.Promiň Clairy." řekne a podívá se na nás. ,,To je v pohodě. Ráda poznám tvoje kamarády." ,,Oh ne, věř mi, to vážně nechceš.." zakroutí Dam hlavou. Zpražím ho pohledem a bouchnu ho do ramene. ,,Co to říkáš! Víš co Claire, mám úžasný nápad. Zítra půjdeme se smečkou na útes, můžeme tě vzít sebou!" Všichni tři se na mě podívají. ,,Se smečkou?" zeptá se Claire zmateně, a já si až teď uvědomuju co jsem řekla. Tak proto se na mě tak dívaj. ,,Ehm, jo. Myslím naši partu. Občas tomu tak říkáme, že?" snažím se to zakecat a ti dva hned přitakají.

Chvilku váhá, ale nakonec přikývne : ,,Jasně, ráda půjdu."


Ahoj lidičky! Doufám, že se vám kapitola líbila :) Omlouvám se, že přidávám tak málo, ale poslední dobou mám málokdy chuť psát. A když už, tak píšu něco jinýho :D

Moc vám děkuju za víc než 8.5k přečtení, moc si toho vážím :3

Co říkáte na novou postavu? :)

Jinak, pokud jsem na něco nezapomněla, tak bychom se měli pomalu blížit ke konci téhle story. :)

Budu ráda za každý vote nebo koment :D

Addio


Wild Heart [Dokončeno]Dove le storie prendono vita. Scoprilo ora