Avengers Tak trochu jinak - pohled Lisy

11.kapitola Zpátky do reality

Tak tady to máte. Po delší době (neboli pěti dnech, kdy jsem nejedla, z toho třech, kdy mi bylo špatně a jednom kdy jsem zvracela a měla teploty) jsem zase zpět. A nesu vám kapitolu, na kterou někteří z vás asi hodně čekali :D. Tak jen do toho, čtěte.  -Hemmy

Zabte mě někdo. Prosím. Tohle se neděje. Takovou smůlu mít nemůžu. Ne!

,,Co to děláte?!!!" vybouchl Steve. Okamžitě jsem od sebe Lokiho -který na mě byl nasáklý jako ruská mažoretka- odtáhla co nejdál to šlo. Tak tohle se mu bude vysvětlovat hodně těžko.

,,Nic tu neděláme! V noci jsem se vzbudila a šla sem a ty si spal...a...ale no...nebyl jsi to ty." Steve se zamračil. Teda ještě víc.     Už láme rekordy.

,,A proč jste na tobě byl namáčklý?" No to se dá lehce vysvětlit. ... ... ...Em...

,,On...eh...on ti to vysvětlí," usmála jsem se vítězoslavně a pohlédla na Lokiho. Ne to nebyl dobrý nápad! Ještě plácne nějakou blbost! ,,Nebo radši ne. Prostě jsem sem přišla a ty ses choval dost divně. Dost odvázaně," pohlédla jsem do země. I Steve se trochu začervenal. Tohle řešit před Lokim se mi fakt nechtělo, ale asi jsem neměla na výběr. ,,A pak jsem zjistila, že je to Loki a on...začal trochu dráždit..." Pohlédla jsem na Lokiho a doufala, že moje vysvětlování nedoplní o žádné malé fakty, které by mě mohly zabít. Ale on se jen usmíval. Asi si užíval ten trapný moment a to, že lžu člověku, kterého miluju. ...Hajzl jeden.

,,A proč jsi ve spodním prádle?!!!" Řekl zhrozeně. To už to Loki asi nevydržel a začal se smát na celé kolo. Steve na něj nepřátelsky pohlédl.

,,No nekoukej na mě tak," řekl Loki jako by nic. ,,Já ji do něj nesvlékl." (*facespawn) Fakt díky Loki. Steve se na mě zděšeně podíval.

,,Já ale... Tak počkat!!!" Něco mi doplo. Až teď. Ano, až teď! ,,To ti vůbec nepřijde divný, že je tu Loki? Bůh lží a podvodů?" Tentokrát jsem se na Steva zamračila já. Jeho výraz rázem změkl.

,,Já...jsem ho sem přivedl,"řekl nervózně a prohrábl si vlasy.

... Nádech výdech.

... Nádech výdech!

,,COŽE?!!!"Nasadila jsem takový vražedný výraz, že by z toho i Odin zhubnul. ,,Jak to myslíš, přivedl?!!! Proč jsi mi o tom neřekl?!! Přivedeš sem úchila jako je Loki, co je vychcanej jak díra do sněhu, klidně si odejdeš bůh-ví kam a pak se divíš, že se to zvrhne?!" Steve se nadechnul ke slovu, ale nestihl nic říct. Na dveře někdo zaklepal a následně je rozrazil. Byl to...

,,To...Tony?!" řekla jsem zhrozeně. Tony vešel dovnitř, pak Natasha, Clint a nakonec Bruce. To se nám to tady ale začalo plnit Avengery...co na mě čuměj jak na rosol v čokoládě...blé, fuj! Nechutná představa.

,,No to mě potěš pánbůh! Steve ty tady pořádáš orgie a ani nás nepozveš?" A je to tady. Červenější už být nemůžu. Leda bych začala svítit. Steve se na mě rychle otočil, ale než stihl něco udělat, Loki přeze mě přehodil svůj plášť. Co s ním je? Čekala bych, že mě uškrtí, zabije, utopí, znásilní...ale že bude milý?

,,Díky," špitla jsem potichu a zahleděla se do země, abych se na tu katastrofu co tu vznikla nemusela dívat. Bože tohle je jak z parodie...

***

,,Takže z lodi zůstaly jen trosky," ujistil se Xavier. Už jsme byli na jakési základně...o které jsem dosud neměla zdání a líčily jsme se Stevem, co se stalo po tom co loď vybouchla.

,,Ano,"přikývl Steve a podíval se na mě. Určitě vzpomínal na to, co se stalo po tom výbuchu. Povzbudivě jsem se usmála a on mi úsměv oplatil. Zezadu mě někdo šťouchl. Otočila jsem se na velké židli a podívala se do očí Storm. Mile se usmívala, tak mi to nedalo a začala jsem dělat totéž...teda...ne že bych do ní začala šťouchat jak idiot, ale že jsem se začala usmívat. Naklonila se ke mě a potichu zašeptala.

,,Maria má pro tebe nové oblečení. Mám tě za ní dovést." Přikývla jsem a trochu zčervenala. Přeci jen jsem měla pořád Lokiho kabát. Jo, nikdo se neobtěžoval až doteď dát mi něco na sebe...taky proč, že jo? Potichu...,,Potichu" jsem vstala a následovala Storm. Ještě že je ten jeho kabát tak dlouhý. Á ZASE JSEM SE NAČAPALA! Ten Loki mi snad musel dát něco do pití, že na něj furt myslím! A nelíbí se mi to! 

,,Tedy řeknu ti," prohodila Storm. ,,Takový poprask jako ty, tady už dlouho nebyl. Vlastně od tvojí sestry."

,,Poprask?" řekla jsem nechápavě. Přikývla.

,,Dokonce bych nedala moc za to, že i Fury se o tebe bál." Zasmála jsem se.

,,Jistě. Bál se o mě tolik, že loď na které jsem byla, nechal vybouchnout." Na to už nic neřekla.

,,Jsme tady," zastavila se před bílými dveřmi. ,,Já musím zase zpátky, takže...ahoj," usmála se. Přikývla jsem. Storm odešla a já vešla dovnitř. Středně velká místnost...s kupou oblečení, že by to nakr...teda ošatilo půlku Afriky. 

,,Páni," vydechla jsem. Zpoza jedné police narvané kabáty se vyklubala Maria.

,,Zdravím Liso," pozdravila mě a do rukou mi strčila oblečení. ,,Zkus si tohle. Nemáme moc času. Jestli ti bude dobré, můžeš si ho nechat." 

,,Díky...ale co moje oblečení u Steva?" Mlčela. Možná to neví...co se tam stalo...aspoň někdo. Odešla jsem do jedné kabinky a převlékla se. Černé kožené legíny, světle modré tílko a na něj černou koženou bundu s písmenem A na ramenou. Podívala jsem se do zrcadla. Tak tohle je dost epický. Ale... 

,,Znamená to, že jsem teď Avenger?" řekla jsem, když jsem vyšla z kabinky. Maria se usmála. ,,A...ale já přece nic neumím! V ničem nevynikám! Jak můžu být jedna z nich?"

,,Brzy budeš. Zítra započne tvůj výcvik. A teď pojď, ukážu ti tvůj pokoj." Výcvik? Můj výcvik?

*** 

Maria mi ukázala, kde mám pokoj a šupem odešla. Takže večer budu mít asi volný. No vida, že by konečně klidný večer?

Otevřela jsem dveře od pokoje a rozhlédla se po něm. Byl pěkný. Dokonce možná hezčí než na lodi. Na boku byl můj nejlepší kamarád...postel a na ní nějaká krabice. Vešla jsem dovnitř, přišla k posteli a krabici otevřela. Hned na vrchu byl papír. Zvedla jsem ho  a přečetla krátký nápis:

,,Večer je u Starka večírek. Doufám že přijdeš." Večírek? Papír jsem složila a podívala se do krabice. Šaty? Chytila jsem se tmavě modré látky a vatáhla ji až po okraj. Ztěžka jsem popadala dech. Byly překrásné. Dlouhé, modré jako noc a...přec trochu moc přepychové, na to že to má být jen nevinný večírek. Položila jsem je na postel a podívala jsem se do krabice, kde byly ještě boty ve stejné barvě. Tohle Steve určitě neposlal. Ten se stylu pro oblíkání přiblíží možná tak při pohledu na bilboard u silnice. Ale potom kdo...

Ještě jednou jsem se podívala na papír, ale nic na něm nebylo. ...Krom druhé strany kde bylo jméno. No to nemyslíte vážně! To je od...

Lokiho?!

Já vám s ním nedám pokoj co? :D Ale příští kapitola bude zase hodně zajímává...Komu něco říká hra Flaška? :D