Avengers Tak trochu jinak - pohled Lisy

4.kapitola Žehlička

A je tu. Vím, že po trošku delší odmlce, ale co by jste ode mě chtěli? Jsou prázdniny lidi :D.   -Hemmy

,,Tak kam půjdeš teď?" zeptal se mě Steve, jakmile snídaně skončila. Zamyslela jsem se. Nikoho tu neznám...teda skoro, nevyznám se tu a zatím jsem vysoce postradatelná. Takže kam půjdu teď?

,,Nemám nejmenší tušení. Asi nevíš, jak bych se mohla dostat z lodi, že?"

,,Jedině až přistaneme. Do té doby..." Zamyslel se. No, do té doby...co? Budu skládat puzzle?! ,,Do té doby tě představím zbytku týmu."

,,Co?!" ulítlo mi. Původně jsem to nechtěla říct nahlas. Steve se na mě nechápavě podíval. ,,Víš...jak to říct. Já jsem...docela dost stydlivá." Nebo jak to říct. Když jsem byla malá, matka si myslela že mám antropofobii (strach z lidí).

,,Klid. Oni nekoušou. Teda alespoň myslím." Rozesmála jsem se. ,,Tak co?" No dobrá. Ale jestli omdlím...stejně mě tam necháte ležet, takže to je jedno...

,,Fajn." Steve se usmál a začal mě někam vézt.

,,Pochybuju, že budou někde všichni spolu, takže ti je asi představím zvlášť. Teda jestli chceš," otočil se na mě. Ptej se mě ještě chvíli a rozmyslím si to. Myslím, že mi Steve ani nemusel číst myšlenky, aby pochopil mojí odpověď. Vydali jsme se tedy za Avengery.

. . .

,,Tak tohle je Tony," řekl Steve a ukázal na...Tonyho. Ne, že bych ho neznala, ale podat ruku jsem mu musela. Proč se vůbec při seznamování podává ruka? Vím, podávat nohu by bylo poněkud zvláštní, ale stejně...

,,Lisa" řekla jsem s neskrývaným ohromením. Přece jen se vám Ironman každý den v zorném poli neukazuje. A rozhodně vám netřese s rukou.

,,Těší mě. Nejsi ty ta sestra They? Něco jsem zaslechl..."

,,Ano jsem," usmála jsem se, ale tam někde uvnitř se mi kromě šílené opice hrající na buben stýskalo po sestře.

Následující půl hodinu jsem se od Tonyho dozvídala snad vše o tom, co se dělo když tu moje sestra byla. Bylo to neuvěřitelné. Neumím si ani představit, jaká muka musela snášet, když ji mučili. Na druhou stranu Stevovy ukradené dveře...To člověka rozesměje. Cože, vy se nesmějete?! HAH! Roboti!

Pak se semnou a se Stevem vydal představit mi zbytek Avengers.

,,Tak tohle je Robin Hood," ukázal na Clinta, ,,Levná pracovní síla z Německa," ukázal na Thora, kterého jsem měla na levnou pracovní sílu z Německa identifikovat nejspíš podle kladiva, které teď pevně svíral a nejspíš přemýšlel, zda ho jím nepraští po hlavě. ,,Dále tady máme doktora Jekylla,"pohodil hlavou směrem k Bruceovy ,,a Aryelu mořskou pannu," ukázal na Natashu a naklonil se ke mně, přičemž mi do ucha zašeptal ,,ale pochybuju že je ještě pořád panna." Tiše jsem se zasmála. ,,A dědu Steva už znáš." Steve se na něj nepřátelsky podíval, on však jen pohodil rameny.

,,Ano znám. Díky za představení Žehličko," (žehlička- angl. Iron) řekla jsem s úsměvem a všichni ostatní se rozesmáli. No co? Jeho chyba že si dal název žehličkový muž.

,,No jo, no jo," řekl Tony nasupeně a odešel kamsi do rohu k počítači.

,,Ty jsi Lisa? Sestra They?" zeptal se mě nově příchozí Bruce. Přikývla jsem. Myslím, že to bude moje nová poznávací značka. Lisa Vernerová sestra They. Do místnosti najednou vletěl...To je Human Torch?! Johnny?! A tady?!! Vždyť vypadá stejně jako Steve...což mě ani moc nepřekvapuje...ale tady?!!!

,,Tohle musíte vidět! Logan se jde prát s Benem!" Všichni překvapeně zamručeli a vydali se za ním.

Přišli jsme do jídelny, kde oproti sobě stáli Ben a ten ze snídaně...Logan. Oba se tvářili dost naštvaně a nedbaje na uklidňování ostatních, po sobě házeli nadávky. Logan najednou vystrčil...no ty jo! Z rukou se mu najednou vystrčily jakési kovové...tedy alespoň myslím, že je to kov, drápy a varovně zavrčel.

Už proti sobě běželi, připraveni se střetnout, když se do místnosti přihnal Fury a velmi rychle je zrušil. Zábava byla u konce a Tony s Johnnym si jen zklamaně povzdechly.

,,Jako děti," poznamenal Thor, který kolem mě právě procházel a já souhlasně přikývla. Je to přece bůh...těm se neodporuje. Tedy jedině že bych chtěla skončit na zemi jak dlouhá, tak široká.

,,Pojď, půjdeme. Než nás odtud Fury vyžene," řekl Steve a chytil mě za rameno. Myslím, že si těď ti dva vyslechnou svoje.

. . .

Večer jsem se po večeři vydala do pokoje, když jsem potkala Bruce. Někam se zběsile hnal a v rukou držel sáček se zlatou rybičkou. Pozdravil mě a rychle kolem mě proběhl. Chvíli jsem nechápavě stála na místě, pak mi to ale nedala a rozběhla jsem se za ním.

,,Co s tou nebohou rybou chystáš?"

,,Takový pokus...chceš se přidat?"

,,Jo, proč ne? O co jde?"

,,Chci zkusit propojením rybího genu a genu hlubokomořské svítící potvůrky udělat svítící rybu. Představ si to...Byla by to taková malá lampička, kterou by jsi jen jednou za čas nakrmila." Myslím, že mu muselo dát hodně práce přeložit mi to do lidského jazyka.

,,A k čemu ti to bude dobrý?" zeptala jsem se z povytaženým obočím. No vážně. K čemu bude světu prospěšná svítící ryba, kterou vynalezl nějaký superhrdina?

,,K ničemu. Ale když se jeden nudí..." Zasmála jsem se a dál ho následovala.