City Alfy

Vezmeš si mě?

Leo

Už sedím po schůzce v autě v koloně kvůli uzavírce, a přemýšlím o dnešku. Dnešek vůbec nemám klidnej. Schůze kvůli válce a pak, aby toho nebylo málo mě Jessie ráno informuje o tom, že jí chce navštívit Sebastian.

Moc se mi nelíbí, že se má Jessie setkat se Sebastianem takhle před válkou plus ještě když u toho nebudu.

Schůze se protáhla o mnoho déle než jsem měl v plánu. Ukázal jsem jim zprávu kterou mi Noah poslal včera ráno a požádal  je o pomoc. Je mi jasné, že nemám se svojí smečkou šanci vyhrát.

Noah má mnohem větší a silnější smečku. Aby tam někdo mohl v pohodlně žít, musí úspěšně absolvovat dost těžké výkonnostní zkoušky. Měl jsme jednou možnost je vidět a už nikdy víc.

Ale mám v plánu se bít ze všech sil. Nikdy mu Jessie nevydám dobrovolně. Naštěstí jsme s ostatními alfami za dobře a pomůžou mi. Když jsme jim vysvětlil jak je to s Jessie tak mám od nic slíbenou pomoc, ale taky jsem dostal vyhubováno, že ještě nejsme manželé.

Jakmile oni našli svoje družky do týdne se s nimi oženili. A já a Jessie se známe přes čtyři měsíce a stále nejsme manželé. Díky nim jsem si položil otázku na co ještě čekám?

Vždyť takhle, kdyby se mi něco ve válce stalo tak by nemohla plnoprávně přezvít smečku a firmu.

Musíme se vzít ještě před válkou. Možná to bude lehce uspěchaná svatba, ale jinou možnost nemám.

Jess

Dnes je můj dobrej den, konečně se uvidím se Sebastianem. Předtím, když jsem mu napsala jestli se nechce sejít, tak mi jen odpověděl:

Děje se něco? A když jsem odpověděla, že ne, tak napsal zpět, že není nejlepší nápad se scházet. A tentokrát napsal sám od sebe, že se potřebuje sejít tak doufám, že se nic nestalo.

Už si jen upravím vlasy a vydám se na cestu. Zaparkuji auto a jdu do kavárny kde je sraz. Hned ode dveří mi mává a jakmile se dostanu blíž obejmeme se.

Sedneme si a začneme si povídat.
"Takže to je pravda" smutně si povzdechne. Podepře si hlavu a uhne pohledem. I já otočím hlavu a uvidím všechny své strážce sedící po celé kavárně, buď se svými přáteli nebo se svými družkami.

Proč mě to vůbec překvapuje. Mohlo mi být jasné, že mě Leonard nenechá se sejít Sebastianem samotnou, ale tohle je už moc. Vím, že je z nepřátelského území, ale toto....

"Co je pravda Sebe?" Zeptám se, abych prolomila ticho.
"To, že tě označil." Ukáže na značku a já si na ni automaticky sáhnu.
"No a co? Já ho miluji a je to můj druh, kde je chyba?"

"Nikde. Užij si šťastnou a krásnou lásku sestřičko dokud ještě můžeš." už se chce zvedat a odcházet, ale zastavím ho chycení za zápěstí.
"Počkej!" otočí se a uvidím v jeho očích slzy.

Rychle se ty slzy snaží setřít. Jen z pohledu poznám, že o tom nechce mluvit.
"Neviděli jsme se skoro tři měsíce. Tak povídej co je u vás nového? Co máma?" To místo by mě ani ve snu nenapadlo označit svým domovem. A ohledně mámy....i když se na ní stále zlobím tak máma je máma.

"To sama brzy uvidíš." Vytrhne se z mého sevření a rychlým krokem se vydá pryč. Co tím myslel? Když se chci vydat za ním pro vysvětlení objeví se přede mnou ruka jednoho z mích bodyguardů ve znamení, že ne.

Sebastian

Promiň sestřičko, ale od teď tě už nedokážu chránit. Užij si se svým alfou poslední krásné chvíle než upadneš do věčného neštěstí.