City Alfy

Radost a naštvání

Ráno mě probudí zavření dveří. Nejdřív to ignoruji, a už ležím jenom se zavřenými očima, ve snaze znovu alespoň na chvíli usnout.

Jenže pak, když si tam ta osoba začne s někým povídat, naštve mě to, a tak lehce zavrčím, abych na sebe upozornil.

Na chvilku zmlknou, ale pak si zas začnou povídat. To už otevřu oči, opatrně slezu z postele, přeměním se a obleču si kalhoty.

Otočím se na ty dotyčné osoby a uvidím, že se jedná o Deana, a o dva nejlepší běžce co tu mám.

"Co tu blbnete takhle brzy ráno? A co děláš Deane, s Jessiiným oblečením?" Křičím na ně šeptem. Včera, když byla ještě Jess na ošetřovně, tak ji musela Viki převléct z toho mokrého oblečení, aby se jí ten zápal plic nezhoršil. Převlíkla jí do toho klasického pacientského pláště.

Ten se jen nevině usměje
"noooo, víš, napadlo mě, jak odlákat Noaha..." Zpozorním.

"...Napadlo mě, že by ho tady kluci, odlákali na vedlejší území."
"Jak?"
"Nooo tak, že, by běželi u hranic s Jessiiným oblečením. A když, by Noah chytil pach z jejího oblečení dovedlo by ho to na území Hvězdné smečky."

"Ale on ví, že je Jess bezvědomí. Tak jak by se na území a Hvězdné smečky dostala?" Chvíli přemýšlel, ale nic nevymyslel.
"To mi nedošlo. Promiňte. Chtěl jsem jenom pomoct."

Pošlu kluky pryč a dřív než dojdou ke dveřím, vejde dovnitř Viki. "Běžte si řvát jinam, dá se vás slyšet až na druhém konci území. Pokud jste si toho nevšimli, tak tu leží pacient v umělém spánku."

"Promiň" řekneme společně s Deanem. Kdybychom byli ve vlčí podobě, tak bychom se přikrčili, sklopili uši a stahli ocasy. Jedině Viki, a má družka si mohou toto ke mě dovolit.

"A Leo proč jsi ještě v pyžamu? vždyť máš mít za půl hodiny schůzku, s tima sponzorama."
"Neee ta je až v deset."
"No, a kolik je 9:30 plus 30 minut?"

"Cože!!" Vykřiknu, a vyválím oči. Viki, vytáhne ze zdravotního pláště mobil a ukáže mi čas.

Rozeběhnu se k sobě do pokoje, ale v půlce zastavím a vrátím se. Vrátím se k posteli, na které leží Jess a vlepím jí pusinku do vlásků.

Potom se zas rozběhnu k sobě do pokoje se převlíct. Převlečený a upravený se vydám k sobě do kanceláře. Tam už čeká Dean s papírama o kterých se bude na schuzce diskutovat.

Předá mi je, a já si je ještě jednou v rychlosti přečtu. Jakmile dočtu poslední papír, zaklepe na dveře moje sekretářka, že už jsou tady. Okamžitě je pozvu dál a usadím.

Po schůzce která dopadla líp, než jsem čekal, přišel Dean se zprávou, že jde Viki zkontrolovat Jess, jak zabrali léky.

Každá minuta mi přijde, jak tisíc let. Modlím se, za to, aby byla v pořádku.
'Mám pro tebe zprávu, která by ti mohla zvedlou náladu.'
'Hmm jakou?'
'Ráno, dřív než jsi se probudil, jsem se zkoušel spojit s Tyrkys. A povedlo se, je hodně slabá, ale jinak je v pořádku.' 
'Tak alespoň, že tak.'

"Co se tak usmíváš?" přeruší, náš rozhovor s Darkem, Dean.
"Právě jsem mluvil s Darkem a říkál že se ráno spojil s Tyrkys a že je v pořádku." Dean se trošku usmál. "No tak vidíš. A neboj se, i ona bude v pořádku"
"jo, snad bude."