Camera Ready (CZ translation)

47 Filthy/Gorgeous

Po tom malém fiasku s lekcí v bruslení v zrcadlové dimenzi teď Dia a Bucky seděli (už v reálném světě a s botami na nohách) u stolu rezervovaném pro Avengers. Zbytek týmu se pohyboval tak nějak po celé budově, někdo bruslil na dráze, někdo stál u stolů s občerstvením, někdo hrál hry, Steve a Thor se bavili s nějakými dětmi... Zkrátka každý dělal to, co chtěl.

Bucky s Diou procházeli skrz zónu s hrami. Dostali nějaké kartičky, které byly nabyté body, za které mohli hrát hry na různých automatech. Dia občas zabloudila očima na nějakou z her, kterou hrála jako malá a v mysli se jí vracely vzpomínky. Usmívala se.

„Je tady něco, co by sis chtěla zahrát?" natáhla Dia ruku k Buckymu.

„Já nevím... Některé hry znám z mých let, některé ze základny, ale většinu..." zabloudil očima na obrovskou mašinu se hrou s názvem Rychlost Světla. Prohlédl si všechna ta blikající tlačítka a červená světla a zavrtěl hlavou, „...většinu neznám."

Die se rozzářila očička: „Tuhle hru miluju! Nevěděla jsem, že tady je!"

„Jakou?" zeptal se zvědavě Bucky a následoval dívku k jednomu z automatů.

„Musíš co nejrychleji zmáčknout to tlačítko, které zrovna svítí. A když získáš 999 bodů, dostaneš 400 výherních lístků!"

Dia ucítila jemný závan větru. Otočila se a vedle sebe zahlédla Pietra s modrou ledovou tříští.

„Takže co nejrychleji, jo? Zahrajeme si?" mrkl na dívku.

Dia se mírně usmála. Tohle bylo poprvé po dlouhé době, co se k ní Pietro sám hlásil. Od té doby, co totiž dvojčata zjistila, že jejich otec je Magneto, a že Dia to věděla, nechovala se k ní zrovna přátelsky. Ano, občas na ni promluvila, ale určitě ne přátelským tónem. A protože Dia s Pietrem bydleli naproti sobě, stala se jejich setkání na chodbě trošku trapnými.

„Dio? Chceš si se mnou zahrát?" zopakoval bělovlasý s úsměvem na rtech.

„He?"

„Hele, já vím, že jsem nebyl úplně dobrej kámoš od té doby, co..."

„Co si vás Profesor Charles vzal k sobě do kanceláře a řekl vám o vašem původu," přerušila Dia tok jeho slov.

„Jo," zasmál se krátce, „A tys zas netrávila úplně mnoho času ve škole, když jsme tam zrovna byli my."

„A to víš jak?"

„No, zaslechl jsem Jean a Bobbyho. Bobby se ptal, proč už tolik nejsi ve škole a Jean mu říkala, že je to proto, že nechceš dělat věci ještě horší, než jsou. Jako pro mě a pro ségru. Že nám chceš dát prostor. A to samé Rhys," vysvětlil Pietro.

„Oh," vypustila Dia.

„Dio, omlouvám se. Promiň, že jsem na tebe byl naštvaný, a že jsem tě ignoroval. A že ses kvůli mně vyhýbala svým přátelům ve škole."

„Omlouvám se, že jsem vám to neřekla. I když jsem vás znala jen chviličku, když jsme tu novinu zjistila."

„Já se omlouvám víc. Takže odpuštěno?" zeptal se Pietro.

„Jestli si budu moct nechat ty výherní lístky..." pokrčila rameny dívka. Pietro s úsměvem souhlasil. Podal svou tříšť Buckymu, aby mu jí podržel a Dia do přístroje vložila svou kartu. Jestliže vyhrají, Jackpot se přičte na ní.