21 Clare De Lune

463 42 3
                                    

„Mami! Mami! Mami!!! Děje se něco fakt divnýho a já fakt – MAMI!" křičel Joshua do telefonu, kde právě měl videohovor se svou matkou.

„Prosím tě, momentálně dokážu snést jen jednoho hysterického syna," řekla paní Davisová svému nejmladšímu synu.

„Co?" zeptal se zmateně Josh. Jeho matka přepnula na zadní kameru telefonu a jemu se tak naskytl pohled na jeho staršího bratra Williama, sedícího na gauči se slzami v očích. „Proč brečí?"

„Titanic," pokrčila rameny jeho matka a přepnula zpět na přední kameru.

„Jako fakt, Wille?" nadzvedl obočí Josh.

„Hej, nebrečim kvůli Rose a Jackovi. Brečim kvůli těm ostatním! Když kvarteto hrálo tu poslední skladbu, věděli, že je to prostě konec. A pak tam je záběr na ty dva lidi v posteli se svými dětmi, a ta matka jim četla pohádku, zatímco se loď potápěla. Všichni věděli, že umřou a přijali to. To je na tom to nejsmutnější!" zavyl William.

„Má pravdu," pokrčil rameny Pablo. Josh mu věnoval jeden ze svých ‚Jako vážně?' pohledů.

„A proč řveš ty?" zeptal se William svého bratra.

„Mami!" zakřičel Joshua znovu.

Je to přesně den od toho, co Isaura, Joshua a Pablo poznali Avengers. Den od toho, co Joshua mluvil o svém psu Buckym. A den od toho, co zjistili, že Bucky a Josh jsou možná příbuzní.

Bylo to až moc náhod najednou. Takže nakonec počkali na další den, aby Josh mohl zavolat svojí matce a zeptat se jí na babičku. Všichni chtěli být u toho, takže teď se mačkali v bytu nad barem, natěšení na nejnovější události.

„Co se děje, Joshi? Jsi v pořádku?" zeptala se paní Davisová starostlivě.

„Fyzicky? V pohodě. Psychicky a emočně, to už moc ne," odpověděl za něj Pablo.

„Mami, jak se jmenovala babi Becka za svobodna?" vytlačil svého kamaráda z dosahu obrazovky.

„Barnes," odpověděla. Místností to zašumělo.

„To ještě nic neznamená!" křikl na ně Joshua, „Potřebujeme fotky. Máš nějaké fotky z doby, kdy byla babi malá?"

„Proč se vlastně ptáš?"

„Prosím, dějí se tu fakt divný věci a já potřebuju odpovědi," prosil Josh.

„Všichni potřebujeme odpovědi!" zvolal Sam z gauče.

„Kdo to byl?" zeptala se paní Davisová.

„Nikdo. Takže, fotky?"

„Počkej chvíli," podala telefon svému staršímu synovi a vydala se hledat fotky.

„Co se děje?" zeptal se William, zírajíc na svého bratra na obrazovce telefonu.

„Hele, Wille, ty víš víc o historii vaší rodiny," strčil hlavu před kameru opět Pablo. „Tvoje babča Becka, jak se jmenoval její bratr?"

„Bucky, jako náš pes."

„Spíš pojmenovali psa po bratrovi," zamumlal tiše Bruce.

„Hej, já tu jsem taky. Všímejte si mě!" ozval se Tony a též strčil hlavu před kameru.

„To mě vůbec nepřekvapuje," zavrtěl hlavou William.

„Co vlastně děláš doma? Nemáš být v práci?" zeptal se Josh svého bratra, když mu došlo, že je v domě svých rodičů v San Francisku.

„Dal jsem výpověď, abych mohl dělat nájemného zabijáka. První klient dostane 40% slevu," zavtipkoval Will.

„Takže nájemný vrah, jo? No, když vezmu v potaz tvou rodovou linii..." začal Tony.

Camera Ready (CZ translation)Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt