CZ | Secret Powers | Avengers FF | ✓

Secret Powers - Třicátá druhá část

Ahojte! :) Dnešní díl přichází trochu pozdě, ale alespoň je tady, ne? :D Musela jsem to ještě dopisovat... jinak musím vám oznámit, že možná za dva nebo tři díly si budu muset dát od SP pravděpodobně pauzu, protože musím vymyslet finální zápletku - resp. nějaký dobrý důvod, proč se tam bude dít, zrovna to, co se tam bude dít a přemýšlím o tom už pár měsíců a pořád mě nic moc nenapadá. :D Ikdyž je možné, že se to nějak samo objeví během psaní. :) Jinak doufám, že se vám bude dnešní díl líbit - enjoy! ♥ PS: Dneska jsem neměla čas si to po sobě přečíst tak se za případné chyby omlouvám. :) A také se omlouvám za trochu kratší díl. :)

„Co tu děláš?" zopakoval mladý bůh a já zaváhala.

„Já jsem... ehm... byla za..."

„Za svou matkou, že?" Zamračila jsem se.

„Když to víš, proč se ptáš?" odfrkla jsem si naštvaně a založila ruce na hrudi.

„Abych poznal, jestli budeš lhát, nebo ne." Odvětil a pousmál se. Já vzdychla.

„Nelhala bych." Asgarďan na chvíli sklonil pohled.

„Vím, že ne. Jak jsi se o ní dozvěděla?" zeptal se pomalu a já rozhodila rukama.

„Lhal jsi mi! Považovala jsem tě za toho upřímnějšího bratra, ale nejspíš jsem se spletla." Zadívala jsem se mu do očí. Chvíli mu trvalo, než mu to došlo.

„Loki? Mělo mě to napadnout... Co ti řekl?" Zhluboka jsem se nadechla.

„Pravdu. Viděla jsem svou minulost a teď vím všechno. Oba jste mi lhali – ty i Odin. Omlouvám se, Thore, ale odcházím na Zemi a to hned." Mladý princ vzdychl a pomalu pokýval hlavou.

„Rozumím ti. Snad se v budoucnu ještě setkáme, nechtěl bych mít s tebou rozkol. Odin nechtěl, abys to věděla, ale já byl toho názoru, že bys měla znát pravdu. Proto jsem zde byl ještě před tebou a řekl strážným, ať tě pustí dovnitř, pokud přijdeš." Zírala jsem na něj s pootevřenou pusou a nezmohla jsem se na jediné slovo. „Šťastnou cestu na Midgard, Jess. Heimdall tě pustí skrz." Obdivně jsem se usmála.

„Nevím co říct... díky, Thore. Za všechno. Ty jsi skutečný bratr, Loki to možná nevidí, ale já ano. Na krvi nezáleží." Asgarďan mi úsměv oplatil a pomalu přikývl. Už jsem se otáčela k odchodu, když v tu chvíli jsem se ještě zarazila a zadívala se mu do očí.

„Ale... nebudeš mít kvůli tomu problémy s otcem?" Mladý princ trochu nadzvedl obočí a pousmál se.

„S tím si nedělej starosti." Pomalu jsem kývla a otočila se. Ušla jsem pár kroků a pohled mi sjel na prsten na mé ruce. Zarazila jsem se a znovu se otočila. Polkla jsem a zhluboka se nadechla.

„Vlastně je tu ještě jedna věc... poznáváš tohle?" Natáhla jsem k němu ruku a nastavila prsten. Thor přešel blíž a zmateně se na něj zadíval. Chvíli přemýšlel, ale pak se jeho výraz změnil a já poznala, že mu to začalo pomalu docházet.

„Když jsi byla s Lokim... co přesně se stalo?" Opět jsem se zadívala nejdříve na prsten, než jsem odpověděla.

„Použili jsme kouzlo. Zvětšilo to naši sílu... ale zároveň to vytvořilo jakousi imunitu vůči schopnostem toho druhého."

„Cože jste udělali?" Trochu jsem se zamračila.

„Nech mě domluvit... Loki se chtěl pomstít těm Mrazivým obrům a já chtěla odsud pryč. Bylo to jednoduché. Problém je, že mu nevěřím. Myslím, že mu jde především o ochranu přede mnou. Zjistila jsem, že jsem silnější než on, ale teď mu nemůžu ublížit, stejně jako ani on mně, ale na tom nezáleží. Ochranu už získal. Ale ikdyby tohle nebyla pravda a jemu šlo jen o zničení Jötunheimu, nemůžeme to dovolit. Když se o to pokoušel minule, nevyšlo mu to, ale tentokrát na to může jít jinak. Pointa je, že já mám plán, ale budu potřebovat tvou pomoc. Když se vrátím na Zemi... budeš k dispozici, pokud tě zavolám?" Thor pomalu kývl a vzdychl.

„Dobrá, budu ti věřit, Jess. Ale pokud tvůj plán, ať je jakýkoli, nevyjde a Loki zničí Jötunheim nebo snad i Midgard-"

„-je to na mě. Chápu. Ale neboj, to se nestane." Mladý princ opět vzdychl a nevěřícně zakroutil hlavou.

„Snad toho nebudeme oba litovat. Šťastnou cestu. Když mě budeš potřebovat, přijdu." Usmála jsem se.

„Ještě jednou děkuji. Měj se, Thore." Pak jsem se otočila a rychle si to zamířila pryč z hradu stejnou cestou, kterou jsem přišla. Cestou jsem měla spoustu zmatených myšlenek v hlavě, ale musela jsem je odsunout stranou a soustředit se jen na fakta a můj plán. Pokud jsem měla pravdu, brzy se s Lokim setkáme... jednou cestou nebo jinou.