CZ | Secret Powers | Avengers FF | ✓

Secret Powers - Dvacátá sedmá část

Ahojte! :) Tak je tu další díl... omlouvám se, že je tu později, ale mám poslední dobou hroznej fofr a ikdyž ve škole napíšu třeba 2 části, doma je nestíhám přepisovat do PC... Je mi to líto, snad to bude brzy lepší. :) No nic, enjoy! PS: Vím, že je to dnes trochu kratší, ale musela jsem skončit tím, čím jsem skončila no... :D To uvidíte - a ne že si teď někdo z vás sjede až na konec, aby si to přečetl, je to překvápko. :p

„Tak co se tu děje?" řekla jsem Thorovi, jakmile jsme zastavili v královských zahradách a posadili se na jednu z laviček. Okolí bylo nádherné, ale neměla jsem teď moc chuť rozjímat nad přírodou. Odpovědi byly důležitější.

„Jak jsem řekl, je to dlouhý příběh." Sarkasticky jsem rozhodila rukama.

„Máme spoustu času. Začni." Thor se uchechtl a pak vzdychl.

„Loki měl pravdu. Jsi jeho sestra... tedy nevlastní sestra. Dcera vládce Jötunheimu — Laufeye. Tvá matka byla však na rozdíl od té Lokiho člověk. Žena, kterou Laufey unesl. Proto dokážeš to, co dokážeš. Tu moc jsi zdědila, ale vzhledově vypadáš pořád jako normální midgarďanka." Zhluboka jsem se nadechla a skousla si rty. Bylo toho na mě nějak moc.

„A... a co moje matka? Co se s ní stalo?" zeptala jsem se po chvíli. Thor se na mě dlouze zadíval a jeho pohled byl hodně váhavý.

„To nevím." Řekl a pak odvrátil zrak. Lhal mi. Cítila jsem to. A i jeho oči mluvily za vše. Chtěla jsem něco namítnout, ale třeba ještě nebyla správná doba na to, abych se dozvěděla pravdu. Věděla jsem, že by mi Thor bez žádného závažného důvodu nelhal. Přikývla jsem.

„Co se mnou teď hodláte udělat? Jsem dcerou nepřítele." Pronesla jsem smutně a sklopila zrak.

„Otec bude chtít, abys zůstala. A neboj se — Loki byl také 'syn nepřítele' a můj otec ho vychovával po všechny ty roky jako vlastního. Tak to neber." Ztěžka jsem přikývla a vzdychla. Chvíli bylo ticho, když jsem přemýšlela. „Pojď, někomu tě představím." Přerušil tok mých myšlenek Thor a já s letmým úsměvem přikývla. Vstala jsem a následovala Asgardského prince do útrob hradu.

O pár minut později jsme došli k nevelkým mahagonovým dveřím. Stráže ochotně otevřeli a my vešli. Naskytl se mi pohled na vysokou, krásnou ženu s dlouhými zrzavými vlasy. Nemusela jsem dlouho přemýšlet o tom, o koho se jedná.

„Matko!" zvolal vesele Thor a ihned se vydal ženu obejmout. Musela jsem se usmát. Napadlo mě, co kdyby má vlastní máma nikdy neodešla a zůstala se mnou — jaký bychom měly vztah?

Mladý bůh o krok couvl a otočil se ke mně. Žena si mě pozorně prohlédla a koutky jejích úst se stočily do vřelého úsměvu.

„Takže to je ona?" Thor přikývl.

„Tohle je Jessica Crossová. Jessico, tohle je má matka a královna Asgardu — Frigga." Zlehka jsem se poklonila a usmála se.

„Moc mě těší, královno." Řekla jsem a doufala, že nepůsobím moc trapně. Ale přišlo mi přirozené to říct... navíc — tahle fráze byla hodně oblíbená ve fantasy a dobrodružných knihách, které jsem kdy četla... tak to nemuselo být tak špatné, ne?

„Nápodobně. Odin mi již vše řekl. Jsme rádi, že tu jsi." Můj úsměv se ještě roztáhl. Frigga najednou však vzdychla a sklonila pohled.

„Co se děje?" zeptal se opatrně Thor. I já jsem zpozorněla. Žena se narovnala a než promluvila, pozorně si prohlédla obě naše tváře.

„Odin mluvil ještě o jedné věci..." S Thorem jsme si vyměnili zmatené pohledy.

„Jaké věci?" zeptal se mladý Asgarďan.

„Víte, než se k tomu dostanu - mně samotné se to nelíbí, ale tvůj otec si myslí, že by to mohlo být... výhodné."

„Matko." Oslovil ji Thor, aby zbytečně nezdržovala. Prudce mi bušilo srdce, protože ať chtěla říct královna cokoli, nemohlo to být dobré.

„Thore, Jessico... Odin chce, aby jste se vzali."