Každé dítě poslouchá a každý rodič vyprávý svým dětem příběh o Harrym Potterovi, chlapci který přežil, stal se vyvoleným a nakonec porazí nadobro pána zla.
Nikdo ale nevypráví příběh dívky jenž v příběhu chlapce hrála velmi důležitou roli.
M...
Dnes má být famfrpálové Finále a já už jsem tam dávno měla být ale co dělat když se tomu velkému koni s křídly prostě nechce. Ráno jsem na sebe hodila něco co se hodí jak na hodinové čekání na střeše tak pro boj.
¡Ay! Esta imagen no sigue nuestras pautas de contenido. Para continuar la publicación, intente quitarla o subir otra.
Dostala jsem instrukce o tom kde mám sedět. Bylo to úplně nahoře kryté části budovy, takže na střeše. Ruce jsem dala podél těla a mávla s nimi což způsobilo že je teď mohu použít jako dopravu nahoru.
Sedla jsem si na okraj střechy a koukala na hřiště kam se mělo za pár chvilek nasumírovat víc lidí než jsem v životě potkala. Měla jsem trochu strach, ale věděla jsem že tu bude Harmiona, Ron, Harry ale hlavně Fred. Jo už jsem přemýšlela jestli k němu necítím nějakou větší náklonnost, ale došla jsem jen k tomu že je to jediný člověk v podobném věku jako mém co je se mnou, i když není v ohrožení.
Zhruba po hodině začali všichni chodit a za další hodinu začal zápas. Musím uznat tedy že Irové měli hezčí nástup a vůbec nechápu proč si všichni Kruma tak nadržují ano je pohledný a bez pochyby pod tím dresem skrývá vypracované tělo ale jinak nic moc.
Weaslyovi si mě všimli a mávali mi. Já neváhala a mávla jsem jim na zpět. Bylo hezké vidět jejich tváře plné radosti.
Po zápase se všichni pomalu klidily z tribuny a já musela hlídat pouze aby se fanoušci rozdílných týmů do sebe nepustili.
Tento klid však brzy skončil. Než by jste stačili říct famfrpál na Finále naběhli smrtijedi. Já neváhala ani vteřinu a vrhla se na ně. Obdržela jsem pár krvavých šrámů, ale zlikvidovala jsem 2 gardy. Po dobytí posledního smrtijeda, kterého jsem měla před sebou jsem vystartovala a rychlostí blesku jsem vrazila přímo do stanu, kde se nacházeli Weaslyovi.
,, Všichni rychle pryč. Pobalte si vše co můžete a vypadněte!" Křikla jsem jen co jsem do stanu vtrhla ,, Nathalie co se děje ?" Ptal se mě Fred. Já se podívala na ostatní ve stanu zda tam nejsou nějaké malé děti bych je nevylekala. Arthur jenž mi už byl známý od chvilky kdy jsem musela jít na chvilku na ministerstvo s Brumbálem se instinktivně šel podívat ven. ,, Nathalie!" Křikl na mě Harry s Harmionou a šli mě obejmout. ,, Ahoj... moc jste mi chyběli, ale na to teď není čas musíte se dostat do bezpečí jsou tu..." ,, Smrtijedi" nenechal mě dokončit mou větu Arthur při čemž jsem se trochu naštvala protože nesnáším dobře, když mi někdo skála do řeči.
Všichni rychlostí zlatounky vystřelili ven ze stanu a začali utíkat. Já se chtěla držet Freda, ale věděla jsem že Harry je teď důležitější. Běžela jsem za ním a viděla jak ho lidi ušlapávají až omdlel. Rychle jsem k němu přiběhla, ale než jsem se nadála skončila jsem jako on.
Vzbudila jsem se dříve než Harry a tak jsem ho zkusila probudit. Po chvilce se mi to podařilo a pak už jsme viděli jenom pána co vyčaroval znamení zla. A pak už si pamatuji jenom jak tam naběhl Marty a začali tam všichni zmateně pobíhat
