Předtucha

4 0 0
                                    

Dnes v noci jsme měla zvláštní sen. Viděla jsem starý dům, 4 osoby a hada. Nemohla jsem poznat kdo to je bylo to jak za sklem a slova byla jakoby nějak zašifrovaná. Zavřela jsem oči a soustředila jsem se. Konečně jsem viděla a slyšela normálně. Byl tam Červíček, nějaký starý pán a ještě jeden pán. Mluvili do křesla, ve kterém někdo seděl. Zněl vyčerpaně. Pak už jsem viděla jenom hřbitov.

Probudila jsem se celá propocená a ubrečená. V tomto stavu už jsem nebyla dlouho. Naposledy, když se mělo stát něco opravdu zlého.

Sedla jsem si na postel a složila si obličej do dlaní. Chvilku jsem čekala než se mi sklizní dech a pak vyrazila k umyvadlu opláchnout si obličej  studenou vodou. Musela jsem se zasmát, když jsem viděla jak Hal leží dál u mě na posteli na zádech s jazykem venku z pusy a naprosto nejevící žádné příznaky o to že by jsem ho nějak probudila.  Koukla jsem se na sebe do zrcadla. Je naprosto neuvěřitelné jak jsem za ten rok vzhledově dospěla a vlastně i rozumově v nějakém směru protože pohádky čtu pořád nejraději. Můj odraz teď vypadal mnohem starší možná až moc na 15. Letou holku.

Zatřepala jsem hlavou abych se zbavila myšlenek a vrátila jsem se zpátky do postele s tím že se pokusím usnou

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


Zatřepala jsem hlavou abych se zbavila myšlenek a vrátila jsem se zpátky do postele s tím že se pokusím usnou. Nešlo to ten sen mi zůstal v hlavě a nedal mi spát. Z nějakého důvodu mě tížil.

Vstala jsem tedy a přes moji noční košili jsem si hodila kápy aby mi nebyla zima. Jsou pořád ještě prázdniny a tak v hradu krom mě, duchů, Brumbála a pár učitelů co tu bydlí nikdo není.

Vydala jsem se vstříc nočnímu hradu se zářivou fialovou koulí v ruce kterou jsem si vyčarovala abych viděla. Je to v podstatě to samé jako Lumos ale bez hůlky.

Šla jsem zrovna chodbou kolem velké síně když v tom z ní vyletěl sir Nicolas.
,, Ah Nicolasi vy jstě mě ale vylekal. Měla bych vám přičarovat zvoneček." Řekla jsem s úsměvem a mírnou ironií v hlase.
,, Moc se omlouvám Nathalio to jsem nechtěl. Nicméně kam máte namířeno tak pozdě v noci"
Zeptal se mě velmi zdvořile a ještě aby ne, když je to sir
,, Za Brumbálem. Zdál se mi sen a mám z něho špatné tušení" 
,, Oh to je mi líto. Smím vás doprovodit?"
,, Ale jistě budu jen ráda Nicolasi budu jen ráda"

Doprovodil mě k Brumbálovi, kterému jsem svůj sen celí vylíčía a pak i zpátky do postele. Jal jsem předpokládala Hal byl pořád ve stejné pozici a ani nevšiml že tam nejde. Ano jsme sice nerozlučná dvojce ale on a spánek je na tom lépe.

Ráno

Probudila jsem se a udělala sobě a Halovi snídani. Sobě jsem jí vzala do knihovny a tam se nasnídala při čtení.

Ze světa knížek mě probudila až Uršula s tím, že se po mně schání Brumbál.  Ten mi potom vzdělil že mě pozvali abych dávala pozor na Famfrálovém mistrovství. Kývla jsem na to, protože vím že tam mají být i  Weaslyovi.
Prý je to za 2 dny.

Nathalia Black - osvobozeníWhere stories live. Discover now