Nathalia Black - osvobození

Neznámí

  

,,Ahoj..." promluvil na mě neznámí a mě hned olil studenej  pot. Jak jsem mohla být tak blbá, že se nepodívám jestli jde někdo za ním proboha! ,, Emm já jsem Fred Weasly ale tebe jsem tu ještě nikdy neviděl takže bych rád znal i tvé jméno" po téhle větě jsem se konečně odhodlala se mu podívat do očí. Měl je překrásné a já se v nich doslova topila.

,,Emm já-já" byla jsem nervózní nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku byla jsem totálně mimo u jeho očí, hlasu a zrzavých vlasů
,,Musím jí!" To bylo to jediné co jsem ze sebe dokázala dostat. Otočila jsem se a rychlím krokem odešla s Halem za sebou
,, Tak zas někdy... byl to bezva pokec!" To bylo poslední co jsem slyšela. Jeho pobavený hlas.

O půl roku později

Byla už zima a já v kabátu seděla na okraji zábradlí od astronomické věže. Jak jinak než jsem pozorovala studenty na cestě do Prasinek.
Bylo jich dost. Všichni začali odcházet z nádvoří a 2 min. Po tom co odešli se za nimi začali objevovat ve sněhu stopy. Musela jsem se  smát když dva zrzaví bratři s čímž jeden který mi uvízl v paměti jménem Fred. Se rozeběhly proti stopám nakonec patřícím Harrymu Potterovi.

Rozhodla jsem že půjdu taky. Očarovala jsem se neviditelným kouzlem, které mě naučil Brumbál a vyrazila.

Seděla jsem na kameni a pozoroval už dobrou půl hodinu chroptící chýši. Zrovna teď u ní stála Harmiona s Ronem.

,, Je to prý nejstrašidelnější dům v Británii.... To už jsem říkala ?"
,, dvakrát"
Musela jsem se pousmát jak si nemají co říct.

Najednou se tam zjevil ten blonďatý kluk sakra jak se jenom jmenoval emm jo jasně Draco Malfoy se svými kumpány. Začali tam po sobě nějak pokřikovat, dokud po něm nezačal někdo házet sněhové koule. Ze srandy a nudy jsem se k němu přidala.

Nakonec se ukázalo že to byl Harry a všichni propukli v bouřliví smích.

Po nějaké době všichni odešli a já zůstala zase sama sedět na kameni. Přemýšlela jsem nad různými věcmi. Dokud mě z přemýšlení nevyrušili nepravidelné vzlyky a šustění kabátu.

Dosedl vedle mě na kámen a já poznala o koho se jedná až když se za stopami po nějaké době vynořila Harmiona jdoucí podél stop..Jo skvělé Nathalio jsi opravdu ten nejchytřejší člověk kterého znám. Ano mluvím sama se sebou od doby co my začalo z té samoty šibat a už jsem to dál nevydržela se svími vzpomínkami, ale to už mluvím z cesty.

Harmiona mu ztrhla plášť a Harry v tu chvíli začal něco vykřikovat. Pochopila jsem že mluví o mém otci jelikož vykřikoval všechny ty věci okolo zrady a přátelství. Nehorázně mě vytáčelo jaké lži se o něm povídají, ale na druhou stranu jsem to chápala. Peter byl v lhaní opravdu dobrý a oklamal celý kouzelnický svět, tak proč ne jeho.

I přes ty lži mi ho bylo líto tak jsem mu pomocí mé nově objevené magie dodala pocit tepla. Jo i tohle umím pomocí té fialové věci kolem mích rukou. Hodně jsem to s Brumbálem a Snapem trénovala ale profík ještě nejsem.