Každé dítě poslouchá a každý rodič vyprávý svým dětem příběh o Harrym Potterovi, chlapci který přežil, stal se vyvoleným a nakonec porazí nadobro pána zla.
Nikdo ale nevypráví příběh dívky jenž v příběhu chlapce hrála velmi důležitou roli.
M...
Vyšla jsem z velké síně a přemýšlela nad tím co mě čeká ,, Lumos" řekla jsem abych nemusela chodit po tmě. Nevím jestli jsem to zmínila ale jsem děsný strašpytel.
Mířila jsem rovnou do Nebelvírské věže. Baculatá dáma mi pověděla co se stalo, že mého otce viděla a že ten roztrhnutý obraz je jeho vina. Nemohla jsem tomu uvěřit, takhle jsem ho neznala. ,, Promiňte drahá Dámo, ale mohla by jste mi otevřít potřebovala bych tu věž zkontrolovat" Optala jsem se opatrně abych něco nepokazila ,, Ale jistě" s menším úsměvem na tváři mi odpověděla a otevřela mi. Měla jsem strach, viděla jsem před sebou dlouhou kamennou chodbu. Nevěděla jsem co mě tam čeká. Co mám udělat když tam můj otec bude a co když je tu kvůli mě, co když mě bude chtít odvést. Nechci pryč líbí se mi tu a jsem tu doma. ,, A buď opatrná ať se ti nic nestane!" Probudil mě z přemýšlení hlas Baculaté dámy.
Zaklepala jsem hlavou a vydala se dál chodbou tentokrát s většími obavy než před 10 vteřinami. Došla jsem do společenské místnosti a to co jsem uviděla mi doslova vyrazilo dech. Na jedné ze sedaček seděl překrásný bílí vlk, který ke mě přišel jakoby jsme si byli souzněni. Chvilku jsem ho hladila potom se i s ním vydala prozkoumat pokoje. Cítila jsem se bezpečněji, když jsem ho měla u sebe.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chvilku jsem se s ním mazlila a všimla si obojku na krku. Byla na něm visačka. Koukla jsem se n ní a bylo tam napsáno ,, Haldir" špitla jsem a vlk se jenom vznešeně postavil. Pochopila jsem že je to jeho jméno a líbilo se mi. Bylo elfské, kdybych ho měla přeložit znamenalo by to "tajný hrdina". Usmála jsem se a obojek mu sundala. Obojek naznačuje u vlků otroka a to já nechci aby byl. Vím že mi zůstane věrný kvůli jejich ochranářskému poselství které zní : Až se před bílím vlkem mocná osoba zjeví zůstane ji navždy věrný.
Usmála jsem, stoupla si a společně s Haldirem vyrazila prozkoumat věž. Vstupovali jsme do jednoho z pokoje chlapců, když v tom nás zarazil obrovský nepořádek. Rozhodně nebyl od těch kluků co tu bydlí. Polštáře byli roztrhané a kufry pomlácené. Všechno bylo na podlaze a nábytek byl rozbitý.
,, Asi bychom to tu měli dát do pořádku co říkáš" řekla jsem Haldrimovi bez toho abych se na něj podívala. On jenom jemně zavrčel na náznak souhlasu. Mávla jsem hůlkou a všechno se začalo rovnat. Byla to překrásná podívaná.
V ostatních kolejích nic nebylo a v kuchyni jsem jenom schovala skřítky tak aby byli v bezpečí a nechala u nich svého patrona v podobě lva.
