Nathalia Black - osvobození

Patron

Opět je to už nějaký ten čas od mé první návštěvy prasinek a nic moc se nezměnilo. Jediné co tak jsem začala více chodit mezi lidi a bavit se s učiteli.

Teď je kolem 2 hodiny odpoledne a já si s panem profesorem Lupinem povídám o všem možném. Teď je to prakticky můj nejlepší kamarád, když nepočítám Hala.

,, říkám ti že učit se někoho tak těžká kouzla takhle rychle jsem ještě neviděl" zalichotil mi a nepřestával se z plných plic smál.
,, Děkuji pane profesore" byla jsem ráda že vůbec ještě dýchám po použití kouzla, které vyvolalo menší ohnivou bouři.

Z povídání a rozjímání nás ale vyrušilo zaklepání na dveře.
,, schovej se Nathalio a sleduj" řekl mi profesor Lupin se zvláštním úšklebkem na tváři. Zakryla jsem se kouzlem neviditelnosti a šla si stoupnou nahoru na vnitřní balkónek abych vše viděla z VIP místa.

Dovnitř vešel Harry, kterého jsem mimochodem poznala podle hlasu.
,, Dobré odpoledne pane Lupine"
,, Dobré Harry, tak můžeme začít"
No jo pak si ještě chvilku něco žvatlali a pak začal Lupin konečně učit Harryho kouzlo
"expecto patronum" pro ochranu proti mozkomorům.

Harrymu se to na první pokus nepovedlo a omdlel
,, že on si vybral nějakou ne dost silnou vzpomínku" zasmála jsem se jelikož toto byla věta kterou já při svém učení tohoto kouzla slyšela nejméně milionkrát.
,,Hm taky nemůžeš přijít na to koho ti to připomíná" vrátil mi mou narážku na což jsem reagovala pouze pokýváním hlavou na znamení porážky ,, neměli bychom ho probudit?"
,, Jo asi Jo"

Lupin Harryho probudil a dal mu čokoládou. Já se jen usmívala nad vzpomínkou jak Remus takhle křísil pomocí čokolády i mě. Začali mezi sebou vést rozhovor tak jsem poslouchala.

,, Jakou vzpomínku jsi si vybral harry" zeptal se Remus
,, Jak poprvé letím na koštěti"
uteklo mi lehké uchechtnutí. Vybral si podobnou vzpomínku jako já akorát že u mě to bylo jak poprvé letím na drakovi.

Co se budeme bavit ať se dělo cokoliv já musela mít vždycky něco extra. Všichni létali na koštěti, já na drakovi.

Pak si tam dál ještě něco plácali a pak už šli na to. Remus vypustil bubáka a Harrymu se ho podařilo zahnat jako profesionál.

Měla jsem za něj obrovskou radost pomalu větší než Remus.

,, Tak Harry a teď mi dovol představit ti pravého mistra v kouzlení a zároveň toho nejmilejšího člověka. Nathaliu"

Dořekl a ve mě hrklo. Měla jsem zakázáno se se studenty stýkat a on mě jednomu představuje. Co mám jako říct. Já nevim. Nepřemýšlím už moc dlouho ?. U svatého Nebelvíra co se děje.

Křičela jsem na sebe v duchu. Po tom co jsem si dostatečně vynadala jsem se ukázala.

Všechno proběhlo v pořádku. S Harrym jsme se seznámili a byl moc milí.

,, Tak Harry dovol mi abych ti prostřednictvím Nathalie ukázal další formu patrona. Tentokrát už ale velmi pokročilou" řekl Remus a já věděla
co to znamená.

Nevěděla jsem jestli má potřebu se se mnou vychloubat nebo jenom chce Harrymu něco ukázat. Přimhouřila jsem oči a trochu nakrčila obočí.  Harry si mého výrazu všiml a lehce se uchechtnul.

Remus se stoupnul vedle nás a pokynů na mě rukou abych se stoupla na druhou stranu třídy a tudíž i naproti Harrymu.

Lehce jsem protočila oči což vyvolalo u Harryho opět uchechtnutí. Stoupla jsem si tedy z donucení naproti Harrymu a začala se soustředit.  Zavřela jsem oči a vzpomínala jsem na to jak mě Brumbál vezl z Azkabanu. Jak jsem se poprvé setkala s Halem. Nemám kvůli Azkabanu dost silnou vzpomínku tak musím míchat všechny dohromady.

,, Expecto Patronum"

Vyslovila jsem šeptem zaklínadlo a pak jsem slyšela jen Harryho tiché ,, páni"

Z toho vyplývalo že se mi kouzlo povedlo a taky že Jo. Předemnou se najednou vznášel nemalý drak. Ano můj patron je drak. Je to divné ale je to tak.