Nathalia Black - osvobození

Záchrana

     Tu nic jsem se vrátila do pokoje až když začalo svítat a někteří ze studentů se probouzeli. Flákla jsem sebou na postel a Hal (zkratka haldrima protože jsem líná to psát celé) si  mi lehl k nohoum. Bylo něco kolem páté ráno, když jsem opuštěna realitu a vracela se do svého vysněného světa.

O měsíc později
   Byla jsem s Halem na louce kousek za Famfrpálovím hřištěm, kde se zrovna odehrával zápas. Bylo dost zataženo a po asi půl hodině se zpustil obrovský slejvák. S Halem jsme běželi zpátky do hradu než zápas zkončí.
Byla jsem už skoro u vrby mlátičky když mě zastavil křik ze hřiště.

Koukla jsem se nahoru na oblohu ze které se řítil jeden ze studentů. Nehýbal se pouze padal díky čemuž jsem poznala že ztratil vědomí. Zareagovala jsem až když byl skoro na zemi takže jsem mu moc nepomohla ale nenatloukl si zas tolik.

Běžela jsem k němu po tom co dopadnul. Nějakou chvilku jsem si ho prohlížela než mi došlo že to je ten samí kluk, kterého jsem potkala na chodbě. Ještě chvilku jsem si ho prohlížela než mě z tranzu probral Hal. Zaklepala jsem hlavu a zkontrolovala jestli dýchá a neštěstí ano.

Známého chlapce jsem položila na hřbet Halovi tak aby nespadl a poslala ho za Brumbálem. Já sama jsem běžela do hradu.

O hodinu později jsem se šla podívat na ošetřovnu se podívat jestli je tam hal. Cestou jsem nikoho nepotkala. Stoupla jsem si ke dveřím na ošetřovnu a schovala se za trámem.
Chvilku jsem poslouchala a koukala. Poznala jsem že se zrovna probral a musela jsem se zasmát jak i přes takovou situaci je neopouští humor.

Chvilku si povídali a Hala měli u sebe. Všiml si mě a rozeběhl se za mnou. Schovala jsem se aby mě neviděli. Hal za mnou došel, já se k němu sehla a začala ho hladit.

,, Ahoj ?" Uslyšela jsem před sebou a srdce mu přestalo tlouct.....