Monster |marauders| ✔︎

Epilog

„Tak pa." vtiskla jsem pusu na rty Siriovi, který odcházel na ministerstvo kouzel, aby si něco vyřídil. Nevím, o co jde. Ale jde tam s Remusem a James by jim prý taky dělal doprovod, ale nedávno se jim narodil malej Harry.

O něm byla ale vyslovena věštba, takže jsou ukrytí před Voldemortem. Vídáme se s nimi hrozně málo, ale to je pro jejich bezpečí dobře.

„Miluju tě, dávejte na sebe pozor." políbil mě a pak i Jacka, kterej se na něj hnedka vrhnul a silně ho objal. „No jo, dej nám na maminku pozor, ty chlape jeden."

„Tak už běž, ať nepřijdeš pozdě. Jako chodíš vždycky." druhou větu jsem si pro sebe potichu zamumlala a Sirius se ironicky uchechtl. „Miluju tě." usmála jsem se a Sirius tedy odešel. „A je pryč, to znamená.... Párty!" vykřikla jsem a docupitala s Jackem do kuchyně. „Máš hlad?"

„Jo." rázně kývl hlavou a já se se smíchem podívala do ledničky. „Jogjut."

„Jogjut? Uhm.. podívám se, zda tu něco takového máme." přiložila jsem si prst k bradě. „Nemáme, máme tady jenom jogurt, jde to?"

„Uhm." přikývl a já mu ho otevřela, vzala lžičku a šla ho nakrmit, protože když jsme to minule zkoušeli tak, aby jedl sám s menší dopomocí, uklízela jsem po něm úplně všechno a on nesnědl přitom nic.

K obědu jsem nám udělala těstoviny s omáčkou. Napapali jsme se a já šla Jacka uložit do postele.

Blížil se nám večer a my s Jackem se chystali jít spát. Sirius stále nikde, proto jsem si toho malýho rošťáka vzala k sobě.

„Dobrou noc." políbila jsem ho na tvář.

„Dobjou." odvětil mi.

Už jsem skoro usínala, když jsem uslyšela ránu z jiné místnosti. Rozsvítila jsem lampičku u mě na nočním stolku. Zkontrolovala jsem, jestli Jack spí a poté jsem se opatrně zvedla.

Ale dřív než jsem stihla otevřít dveře, rozletěly se a já uskočila stranou. V tu chvíli začal Jack hlasitě brečet. Postava přede mnou na sobě měla černou kápi a já tak tomu člověku nedokázala vidět do obličeje.

Okamžitě jsem se vydala zpátky za Jackiem a vzala si ho do náruče. „Kdo sakra seš? A co chceš?" zeptala jsem se pevně osoby a ta se až nelidsky zasmála. Následně si sundala kapuci a já uviděla černovlasou ženu s výraznými rysy v obličeji. „Kdo jste?"

„Neznáš mě, ale mého syna jsi znala moc dobře. Regulus zemřel kvůli tobě." pronesla a já vykulila překvapeně oči. 

„Regulus? Vy jste Siriova matka." vydechla jsem v uvědomění.

„Ten krvezrádce není můj syn!" vyjekla až hystericky. „Zabila jsi ho! Mého malého synka. Chci, aby jsi cítila tu bolest." řekla a namířila svou tmavou hůlkou na Jacka. Moje srdce přestalo bít.

„Ne, prosím, ne. To nemůžete. Není to moje vinna. Omlouvám se, moc mě to mrzí." kroutila jsem hlavou a pomalu couvala dozadu. 

„Avada Kedav-" 

„Ne!" zaječela jsem a otočila se k ní zády, abych ochránila Jackieho celým svým tělem.