Monster |marauders| ✔︎

32 - hádky ničí štěstí

Dny ubíhaly rychlostí světla a už tu byly zase Siriovi narozky. Chtěla jsem pro něj udělat něco speciálního, ale zároveň jsem chtěla dělat všechno jinak, než jak to bylo s Regulusem. Což je v některých případech celkem náročný.

„Lásko?" oslovila jsem ho, když mi ležel v klíně a já ho drbala ve vlasech, při čemž jsem si četla.

„Hm..?" broukl se zavřenýma očima.

„Co bys chtěl k narozeninám?" zeptala jsem se a on otevřel oči. Když si všiml mého ztrápeného obličeje, povzdechl si a sedl si naproti mně.

„Nic, jen být s tebou." pohladil mě po tváři a já převrátila panenky.

„To budem, ale něco. Nějakou věc, co chceš?" nakrčila jsem obočí. Sirius nic neřekl, jen mě dlouze políbil. „A tohle bylo co?" zasmála jsem se, ale polibek jsem zopakovala.

„Miluju tě, nechci nic jinýho než tebe."

„Ty seš složitej."

„Ale nejsem, právě naopak, jsem hrozně jednoduchej. Nic nechci, chci jen tebe. To je lehký, ne?" rozhodil rukama.

„Ale já nejsem věc." namítla jsem.

„To jsem taky neřekl. Jen jsi pro mě to nejmilejší, víš?" vysadil si mě do klína a já mu obmotala nohy kolem pasu, ruce kolem krku. „Co kdybysme prostě byli celej večer jen tady? Na pokoji. Nikoho bysme nepustili dovnitř."

„To zní sice fajn, ale nemyslím si, že nám to vyjde." líbla jsem ho na špičku nosu.

„Aspoň to zkusíme."

°°°°°

Je to tu, kluci samozřejmě naplánovali zase obří párty a bla, bla. Já se do příprav moc nezapojovala, spíš jsem trávila čas se Siriem.

„Vlastně je jedna věc, kterou bych chtěl." pronesl po chvíli, co jsme si povídali.

„Děláš si srandu? Teď už ale nic nestihnu sehnat, ty blbče." bouchla jsem ho do ramene, ale on zavrtěl se smíchem hlavou. „Co se gebíš?" obořila jsem se na něj hraně uraženě.

„Jen jsi roztomilá." pousmál se. „Ale ne, tu věc shánět nemusíš. Napadlo mě totiž, že bysme šli k vám do pokoje a já bych ti vybral nějaký oblečení, který si na sebe vezmeš, co ty na to?" podepřel si rukou hlavu.

„Ale vždyť se tam nedostaneš." namítla jsem nechápavě.

„Dostanu. Ale teď běž, za chvilku tam budu taky, ano?" popohnal mě a já tedy odešla z jejich pokoje. Vyšla jsem po schodech a zaplula do našeho pokoje.

Posadila jsem se na svojí postel, ale za nedlouho jsem se musela zvednou, jelikož se ozvalo ťukání na okno.

Došla jsem tam a otevřela ho, seděl tam Sirius na koštěti. „Ty seš takovej kretén." protočila jsem oči, on se na mě zašklebil a vlezl dovnitř.

„Tak, jdem něco vybrat." otevřel mou skříň a chvilku se do ní jen koukal. „Tohle je hezký." vzal do rukou mojí podprsenku a já k němu ihned vystartovala.

„Nech toho." vytrhla jsem mu jí z ruky.

„Promiň." uchechtl se a začal hledat nějaké tričko. „Tak moment, tohle je moje, ne?" zvedl v rukou triko, které jsem mu bez jeho vědomí vzala.

„Možná.." nejistě jsem se usmála a on ho hodil na mou postel.

„Beru si to zpátky, stejně jsi teď u nás, tak ti to je tady k ničemu." vysvětlil, když jsem se na něj pohoršeně podívala. Kývla jsem a dál ho pozorovala, jak hledá něco, co bych si mohla vzít. „Sice jsou sukně na holkách hezký, ale ještě by tě tam očumoval někdo jinej. Nechceš si vzít tepláky?" mrknul na mě a já se začala smát.