10 - „Jak na Nový rok, tak po celý rok."

1K 65 37
                                    

„Lett, vstávej." třepal mi někdo rameny a já otevřela otráveně oči, jakmile jsem spatřila Lily, probodla jsem jí pohledem a odšourala se do koupelny. Tam jsem provedla ranní hygienu a vrátila se do pokoje, odkud jsme pak obě odešly na snídani. 

Když jsme vešly do Velké síně, můj pohled se střetl s tím Reguluse a já okamžitě zrak odvrátila. „Dobrou chuť, dámy." posadil se vedle mě Potter a já se kousek odsunula, stejně si vedle mě sedl jen proto, aby se mohl koukat na Lily a ona ho nemohla něčím jen tak přetáhnout. „Jak jste se vyspaly?" podepřel si rukou hlavu a oběma nám věnoval usměvavý pohled. Divila jsem se, že ho Lils ještě nevyhnala, ale asi to neudělala, protože chce, abych mu to řekla. 

„Ušlo to." pokrčila jsem rameny a dál si mazala toust marmeládou. 

„Napadlo mě, jestli nebudete chtít pomoct s přípravou." prohodila jen tak mimochodem Lily, když si k nám sedl i zbytek Pobertů, Black se naštěstí držel dál. Obdařila jsem ji zlým pohledem, což s ní nic neudělalo.

„No, to by bylo fajn. Máme toho docela dost, nějaká ta pomoc by se určitě hodila." usmál se na nás Remus.

„Super, tak Lett vám pomůže, já bohužel nemám čas." řekla a s posledním úšklebkem, který věnovala mně, odešla rychle pryč. 

„Zabiju jí." zavrčela jsem si pro sebe. „Ale vám samozřejmě pomůžu, když už musim." povzdechla jsem si, ale nakonec jsem se donutila k úsměvu, což bylo stejně naprosto k ničemu, jelikož to nemohli vidět. 

„Super, tak buď ve dvě před hradem, půjdeme do Prasinek." poručil mi Potter a já jen přikývla. „Tak zatím můžeš jít, pokud s náma teda nechceš trávit čas." zašklebil se.

„Ne, to fakt nechci." vyhrkla jsem a rychlostí světla jsem opustila Velkou síň.

„Lettie, nemohla bys na chvilku?" zastavil mě Reg a já ihned znervózněla. Nakonec jsem jen kývla a rozešla se směrem, jakým šel Regulus. Tentokrát jsme nešli do Komnaty nejvyšší potřeby, to by bylo totiž na druhou stranu. „Jde o to, žee-" přimhouřil lehce oči, když jsme stáli v nějakém výklenku. „Je mezi námi všechno v pohodě, že jo?" dostal ze sebe po chvíli, kdy přemýšlel jak zformulovat větu. 

„Proč by nebylo?" nakrčila jsem nechápavě obočí, i když jsem věděla přesně, co myslí. „Jasně, že jsme v pohodě." usmála jsem se, ale to on díky kapuci neviděl.

„Tak dobrý." oddechl si, čemuž jsem se potichu zasmála. Reg se pousmál a přitáhl si mě do objetí.

„Zabiju tě, Evansová! To ti přísahám!" vyjela jsem na ní, když jsem vletěla do našeho pokoje. „Uvědomuješ si, že je tam i Black? Co tam s nim asi jako mám dělat? Jak znám Pottera, bude se snažit mě a Blacka- prostě se to pokusí mezi náma urovnat, ale já nechci a bojim se, že se s ním začnu hádat." rozhodila jsem rukama a zhluboka se nadechla, jinak bych asi omdlela. 

„To je sice fakt, ale taky tam je tvůj, pravděpodobně, bratr, kterej by se to měl dozvědět a tohle je podle mě skvělá příležitost." zatleskala sama sobě a já s protočením očí zase raději odešla z pokoje pryč. 

„No, takže Lett. Musíme jít nakoupit ještě nějakej alkohol a tak, ale to ty za úkol mít nebudeš." zasmál se Potter. „Já nechtěl jít s Remusem, ale ten mi zakázal jít s Tichošlápkem, takže s ním asi budeš muset jít ty." podrbal se nervózně ve vlasech. S povzdechem jsem přikývla a strčila si ruce do kapes od bundy.

„To znamená, že vy dva půjdete koupit dekorace a podobný blbosti a my tři.." ukázal Rem na sebe, Pottera a Petera. „..nakoupíme alkohol." dořekl a já jen kývla.

Monster |marauders| ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat