Monster |marauders| ✔︎

11 - láska chodí bez upozornění

„Lettie?" oslovil mě Reg a já se odpojila od Lily, která s malým úšklebkem pokračovala v cestě dál. „Ahoj." pousmál se na mě a já mu úsměv opětovala.

„Copak potřebuješ?" zeptala jsem se a nemohla se přestat usmívat. To, co se stalo včera v noci jsem z hlavy nedokázala dostat a myslím, že to v nejbližší době ani nepůjde. Ale vím jednu věc, chtěla bych, aby se to stalo znovu.

„Chtěl jsem se zeptat, jestli- to co se stalo, jak to teď mezi náma je?" nakrčil obočí a já se malinko zarazila.

„Jak to myslíš?" nechápala jsem.

„Neříkej mi, prosím, že jsi byla opilá a nepamatuješ si to." zanaříkal, ale já zavrtěla hlavou v nesouhlas. „Takže.. si to pamatuješ?" optal se nadějně a já kývla. „A..?" snažil se ze mě něco dostat, ale já nevěděla, co říct. Je pravda, že se mi to líbilo, hodně, ale nevěděla jsem, jestli to on bere stejně jako já.

„Nevím, co chceš vědět." prozradila jsem mu a sklopila pohled.

„Jestli to bereš jako chybu nebo..?" dvěma prsty mi zvedl hlavu, abych se na něj dívala a mně se dech zasekl někde v krku. Ale naštěstí jen na chvíli.

„Ne, neberu to jako chybu. Právě naopak, líbilo se mi to." přiznala jsem tiše a Reg na mě jen chvíli překvapeně hleděl, než jsem se odhodlala k tomu ho políbit. Stoupla jsem si na špičky a lehce přiložila svoje rty na ty jeho.

Regulus po chvilce začal spolupracovat a dal mi ruce na tváře. Líbali jsme se docela dlouho a oběma nám bylo jedno, že kolem nás prochází ostatní studenti. „Nechtěla bys- nechtěla bys se mnou chodit?" zadrhl se, když jsme se od sebe odtáhli a chvilku jen stáli blízko u sebe. Skousla jsem si spodní ret a chviličku přemýšlela, než jsem mu odpověděla:

„Jo." vydala jsem ze sebe a Reg si mě přitáhl do objetí.

„Jsi úžasná." zašeptal mi do ucha, až mi naskákala husí kůže. Sama pro sebe jsem se zaculila a víc se na něj namáčkla. „Už bych ale asi měl jít, pak si tě zase najdu." odtáhl se ode mě, usmál se, věnoval mi krátkou pusu a odběhl pryč. Dívala jsem se za ním, než mi zmizel za rohem. Já se pro změnu rozešla k pozemkům, kde by na mě měla čekat Lily. A s ní i výslech, možná to otočím a půjdu jinam.

Nakonec jsem s povzdechem došla na pozemky a zamířila k Lils. Neptejte se mě, proč jsme na pozemcích, když mrzne, já to taky nevím. „Takže Regulus Black, jo?" spustila, když jsem k ní dorazila.

„Uh.. asi jo." pokrčila jsem rameny.

„Chodíte spolu? Jak dlouho? Kdy se to stalo? Spali jste spolu už?" zakmitala na mě obočím a já nakrčila nos, ona si snad dělá srandu, ne? No.. vrátíme jí to, že jo.

„Stalo se to na Silvestra, když ses ty opila a já tě musela hlídat. Pak jsi mě ale přestala bavit, tak jsem tě předala Potterovi, kterej se o tebe moc hezky postaral a já mohla být s Regem, kterej mě o půlnoci políbil a před chvilkou jsme spolu začali chodit." shrnula jsem to a propletla si sama se sebou prsty na rukou. Liliin měnící se obličej mě donutil se minimálně ušklíbnout, nakonec se ale usmála.

„Takže chodíš s bratrem kluka, kterej tě chce dostat do postele." zvedla jedno obočí a já to svoje nechápavě nakrčila.

„A to má být užitečná informace? K čemu mi to bude?" zeptala jsem se nechápavě. Ona používá moc chytrý řeči, kterým já bohužel nerozumím. A myslím, že nejsem jediná. Chci návod k tomu, jak jí někdy rozumět.

„Ne, jen je to vtipný. Protože Black idiot tě chce dostat do postele a až zjistí, že Black ten chytřejší s tebou chodí, nadšenej asi nebude." mykla rameny jakoby nic a já si schovala obličej do dlaní. Doufám, že to Blacka, jak ho nazvala idiot, brzo přejde, protože na to asi nemám sílu. Jeho otravný kecy o tom, že je Reg špatnej člověk si může strčit do zadnice. „Víš co? Jsi naštvaná a já se omlouvám, protože za to můžu já. Půjdeme na pokoj a ty se hezky klidně vyřveš, vynadáváš se na Blacka a bude to dobrý, hm? Anebo můžeme jít pro nějaký jídlo, večeře se už blíží, tak můžeme jít do Velký síně, co ty na to?" navrhla a já se svěšenými rameny přikývla, spolu jsme se pak vydaly zpět do hradu, protože jsme byly na pozemcích stejně úplně zbytečně.