Welcome to New Orleanse

20 kapitola

Tuto kapitolu věnuju jedné holčině
/@TerezaBlakov9/, která mě poprosila o nejbližší pokračování.
Doufám, že se bude líbit ❤️
I LOVE YOUU <3

Šla jsem si dát teplou vanu. Byla jsem celá rozlámaná a unavená z toho množství magie, kterou jsem musela ukázat Klausovi. Doufám, že už o mě přestává pochybovat.

Napustila jsem si horkou vodu skoro po okraj vany, nalila si do ní pěnu a zapálila jsem si hrozně voňavou svíčku.

Lehla jsme si a cítila jsem, jak se mi pomalu uvolňují zatuhlé svaly. S tou pěnou jsem to trochu přehnala... no trochu víc, skoro jsem přes ní nemohla vidět. Na chvilinku jsem zavřela oči a usnula.

Po asi půl hodině jsem se probudila. Vzbudil mě pocit zimy, voda ve vaně byla už vychladlá a začala být docela studená. Osušila jsem se ručníkem a šla do svého pokoje.

Převlékla jsem se do pohodlnějšího oblečení, vzala jsem si tepláky a mikinu, chlupaté ponožky a vlasy jsem si svázala do drdolu.

Už se jenom trochu upravím a jdu se podívat dolů. Slyšela jsem hlasy, tak chci vědět, co se děje.

„Kole, je to blbost. Zabijou tě dřív, než vstoupíš do dveří." říkal Elijah hlasem starostlivého otce.

„Souhlasím s Elijahem. Vlkodlaci nejsou zrovna moc přítulní." zasmál se Klaus a nalil si další skleničku whisky.

„O co jde?" seběhla jsem schody a opřela se o zeď naproti stolu, kde seděl Elijah, Kol a Hope. Rebeca si šla taky pro skleničku a Klaus si stoupnul vedle mě.

„Kol chce domácího mazlíčka." zasmál se Klaus.

„Moc vtipný Klausi. Hele všichni víme, že na to stejně dojde. Jestli nebudou vlkodlaci s námi, tak Magnes vyhraje." Kol mluvil úplně jinak, jako kdyby v tom bylo něco víc než jen ochrana nějaké holky z Mystic Falls.

„Kol má pravdu, potřebujeme podporu vlkodlaků. Souhlasím s tím, abychom za nimi zašli co nejdřív." ozvalo se nahoře z balkonu.

Hope jsem si všimla už když jsem přicházela. Celou dobu poslouchala a její souhlas s Kolem mě docela překvapil.

„Hope, ty se do toho nepleť." vyjel na ní Klaus.

„Budu se do toho plést tati! Já jsem jediná, kdo mám dobrý vztah s vlkodlaky." křikla na něj Hope, když sbíhala dolů ze schodů a zastavila se na tom posledním hned vedle mě.

„Hope má pravdu! Pokud chceme, aby nám jednoho dne, kdy to bude potřeba pomohli, musíme se s nimi začít vídat teď. Co jako čekáte, že jednoho dne za nimi prostě přijdete a řekneme: „No víte, jde po nás jeden možná víc, než milion let starej čaroděj, kterej je mimochodem jeden s nejsilnějších na světě a má být dávno mrtvej. Mohli byste nám prosím pomoc, děkujeme." při těch posledních slovech jsem se schválně podívala na Klause. On se jenom zakřenil a nasadil znovu svůj pohled: jakože nemám zájem, stejně uděláte to, co vám řeknu já.

„Dobře, musím uznat, že Kol a holky mají v tomhle pravdu. Musíme všechny na ten boj připravit. Když to neuděláme, můžeme pak zjistit, že budeme na boj úplně sami a prohrajeme." Elijah vstal, upravil si svůj oblek a obešel stůl dokola, potom si znovu sednul. „Myslím, že nám vlkodlaci pomůžou... už kvůli Hayley a Jacksonovi." když vyslovil Hayleyno jméno, nahlas polkl a otřel si čelo.

„Fajn, taky souhlasím. Zítra Hope půjde do bažin a řekne náš plán vlkodlakům." Rebeca dopila svoji skleničku a šla do svého pokoje.

„Dobře tedy... a Stefanie půjde s ní." řekl najednou Klaus a opět nasadil ten jeho vítězný pohled.

„Počkat, co?!" vyštěkla na něj Hope. „Vždyť to je blbost, Stefanie se ještě sama neumí ubránit. Nic ve zlém, ale bude se mi tam jenom plést." při těch slovech se na mě podívala, abych věděla, že to nemyslí vůči mně jako výčitku.

Já to chápala, byla to pravda. Taky jsem nechápala, proč Klaus chce, abych šla s Hope.

„Tak pokud vím, Stefanie se už naučila tři ochranná kouzla, která už zvládá docela obstojně...- „ušklíbl se na mě.

„Ale hlavně...- „skočil mu do toho Elijah, „vlkodlaci musí vidět, že máme na své straně stejně silnou čarodějku, která je z rodu Magnesů. Je to náš trumf a důvod proč bude pro ně výhodné jít na naši stranu. V tom má Klaus pravdu. Stefanie půjdeš taky." podíval se na mě a hledal v mém výrazu souhlas.

Bylo hezký vědět, že jsem v tomhle týmu, alespoň trochu užitečná. Jen kdybych si sama alespoň trochu věřila.