„Nech ji být Niku!" zakřičela na něj. Její obličej se také změnil. Její rty oddělovali velké špičáky, oči se jí zalily krví a pod nimi se jí také objevili žíly.
„Nemusíš se bát lásko, já nejsem zvíře." usmál se na mě škádlícím pohledem Klaus.
„Jo to vidím..." držela jsem se za krk a popadala dech.
„No, tak kdo tedy jsi?" zeptala se mě ta blondýna.
„Já jsem Stefanie. Stefanie Salvatore. Jsem dcera Damona a Eleny." vykoktala jsem ze sebe.
Najednou se přede mnou objevil rychlostí Klaus. Prohlédl si mě od hlavy k patě a pak jenom potichu procedil mezi zuby.
„Opravu?! Zajímavé..." a opět se na mě usmál tím jeho úsměvem.
YOU ARE READING
Welcome to New Orleanse
FantasyZajímá vás lidský život Damona a Eleny po smrti Stefana? Jaký život má jejich dcera Stefanie? Měli byste si přečíst tento příběh... „Stefanie, musíš utéct! Nesmí tě najít. Běž!" rozeběhla jsem se a utíkala do tmavé noci. Jsem sama a nikd...
