PROBLEMS [BTS] CZ

(48 Part) Co mi máš říct?

,,Mrzí mě, co se tehdy stalo." řekne tmavovláska po malé chvíli, když od něj odstoupí. Já zkřížím ruce na hrudi.

,,Co se stalo, stalo se. A jsem rád za všechno, co se stalo." usměje se Min a opatrně ji pohladí po předloktí. Věnují si poslední pohled, než se její zrak stočí ke mně s YoonGim.

Vydá se pomaličku k nám a JiMin její ruku pustí. Prohlédnu si ji a narovnám se. YoonGi se postaví.

Postaví se přímo před nás a zhoupne se na nohách. Nepatrně se usměji.

,,Ahoj." řekne Ash a YoonGi se pobaveně usměje.

,,Ahoj." řeknu tiše a prohlédnu si ji.

Zhluboka se nadechne a potom dlouze vydechne. Koukne na svoje tkaničky.

,,Nechci se loučit." zamumlá a já se smutně usměji.

,,Tak se nebudeme loučit." vydechne YoonGi a natáhne k ní ruku. Pohladí ji po vlasech a já se zhluboka nadechnu.

Bezmyšlenkovitě Ash chytím kolem ramen a YoonGiho kolem pasu. Přitisknu je k sobě.
,,Budete mi hrozně chybět." zamumlám Ashley.

,,Tohle neříkej. Budeme si každý den psát, volat. A až to půjde, tak se uvidíme." zašeptá tiše YoonGi. Poslouchám jejich hlasy a snažím se uklidnit svoje myšlenky. Z toho všechno mi už bylo špatně.

Naposledy jsem na malou chvíli zesílil stisk a potom je oba pustil, abych se na ně mohl podívat. Nepatrně jsem se usmál, i když mi posledních pár hodin bylo do pláče. Nemohl jsem spát, nechtěl jsem jíst. Vždyť mi odejde...

Sleduji její ruku, kterou natáhne k YoonGimu. On na ni koukne.

Položí mu ruku na tvář a potom se k němu nahne. On nečeká ani vteřinu a opatrně ji políbí. Chvíli tak nepřítomně sleduji jejich rty, než potom kouknu směrem k ostatním.

,,Hlavně buď opatrná." zamumlá YoonGi. Já na ně zase kouknu. Rukou vjedu Ashley do vlasů a skloním se níž. ,,Do New Yorku dorazíš večer, takže si dávej po cestě dávej pozor." dodá.

Jen pokýve hlavou a po očku koukne i na mě. Já se k ní natáhnu a když si toho Ash všimne, vyjde mi vstříc. Než ji políbím, ruku mi položí na tvář.

,,Miluju tě, my oba." zašeptám jí do rtů. Ona se usměje.

,,Taky vás oba miluji." kuňkne tiše a když se odtáhne, koukne na Giho. YoonGi rukou sjede po jejích zádech.

,,Kdykoliv, cokoliv. Volej, piš. A o prvních prázdninách za tebou přijedeme." řekne nejstarší. Já se musím usmát, když uvidím její úsměv.

Ona potom couvne. Stále pevně držím její ruku, ale když se vymaní z mého sevření, tak trhaně se nadechnu a ucítím takový divný pocit.

Vezmu svůj batoh, hodí si ho přes rameno a chytí rukojeť svého kufru. Zhluboka se nadechnu a upraví si kapuci.

,,Mějte se."

× O HODINU DŘÍV ×

Edita Moon

Ucítím jemné doteky na mém rameni. Dlouhé prsty jezdily přes moji paži a předloktí nahoru a dolů. Do mě donutilo k úsměvu.

,,Dobré ráno." těsně vedle mého ouška uslyším hluboký mužský hlas a v břiše se mi rozletí stovky motýlků. Pomalu otevřu oči a otočím se.

,,Dobré ráno." řeknu tak spokojeně a otočím se. Dlaň položím na jeho tvář a vjedu do jeho rozcuchaných vlasů.

,,Jak ses vyspala?" šeptne a skloní se blíž. Vezme si ode mě jeden opatrný polibek a já se tak hloupě uchechtnu.