19 - chyby se stávají a někdy se nenazývají chybami

Start from the beginning
                                    

„Já- já-" pokusila jsem se něco říct, když jsem byla pár minut ticho a Reg už začínal být taky nervózní. „Já- jak mi můžeš zaručit, že se to nestane znova? A že se do mě doopravdy zamiluješ?" zeptala jsem se bezradně.

„Zaručit to nemůžu ani sobě, ale věřím tomu." odpověděl mi. Mám z toho strach, ale ta druhá půlka to chce. A já jí za to nemám ráda.

„Dobře, můžeme to zkusit." pousmála jsem se, a než jsem se dokázala nějak rozkoukat, ty rty, které mi tolik chyběly, byly opět na těch mých. Nebránila jsem se, právě naopak, užívala jsem si to. Nějak divně jsme se dostali do polohy, kdy jsem mu seděla na klíně, ale i tak jsme se dál líbali.

Ani jsem si nevšimla, kdy se za námi objevila postel, ke které mě Reg pomalu dovedl. Sedli jsme si na ní úplně stejně, jako jsme před malou chvilkou seděli v křesle a zanedlouho skončilo na zemi moje tričko. To následovalo to Regovo a pak taky i všechno ostatní oblečení. Oba jsme to chtěli a nic nám nemohlo zabránit, ani to, že to bylo naše poprvé.

°°°°°

Oblékla jsem se a sledovala Reguluse vedle mě. Ani jeden z nás rozhodně nečekal, že se spolu vyspíme. V tu chvíli jsem ani nepřemýšlela, musela jsem být totálně mimo.

„Lettie, tohle- bylo to to nejlepší, co jsem zažil." vtiskl mi krátký polibek na rty a já se pousmála. Cítila jsem to naprosto stejně. Když jsem dřív přemýšlela nad tím, jaké by mohlo být mé poprvé, myslela jsem si, že budu vzpomínat na první den v Bradavicích, ale nestalo se to. Vlastně jsem myslela na úplně jiný věci.

Vyšli jsme na chodbu a každý jsme se po nějaké chvíli vydali jiným směrem, každý do své společenské místnosti. Moc se mi tam ale nechtělo, protože tam budou pravděpodobně ostatní. Sice mám teď mnohem lepší náladu, ale oni by jí mohli zkazit.

„Ségro!" zavolal za mnou James, když jsem se kolem nich pokusila co nejrychleji odejít do pokoje. Povzdechla jsem si a otočila se.

„Co chceš?" založila jsem si ruce na hrudi, což ho znepokojilo.

„Omluvit se. Víš, že tě máme všichni rádi, ale- mysleli jsme to s tebou dobře. Kdybysme věděli, že se tak naštveš, tak jsme ticho." přešel ke mně a lehce se pousmál. Úsměv jsem mu opětovala a nechala se obejmout. „A teď pojď s náma." táhl mě k nim do pokoje a Sirius s Remusem nás následovali.

„Proč jsme tu?" zamračila jsem se.

„Protože se poslední dobou chováš divně." odpověděl mi po chvilce James a já se na něj nechápavě podívala. „Než se zeptáš, proč si to myslíme, zamysli se. To, že jsi se od začátku roku změnila, je jedině dobře, ale teď se měníš zase, do něčeho úplně jinýho."

„A do čeho jako?" zeptala jsem se trochu dotčeně. Jasně, že se mě to dotklo, když si tohle o mně myslí můj vlastní bratr i s Remusem.

„Do něčeho, co ti rozhodně nepomůže v najití kamarádů." ozval se Black a já se na něj otočila. „A už vůbec si s tím chováním nenajdeš trvalej vztah. Možná že ani ty na jednu noc." pokrčil rameny a já všem věnovala nechápavý pohled.

„Proč se staráte o to, jak se chovám? Vám to může být úplně jedno. Ještě bych chápala Jamese, Remuse, ale jakej k tomu máš důvod ty?!" vyjela jsem na Blacka.

„Nestarám se o tebe, seš mi ukradená, ale jsi sestra mýho nejlepšího kamaráda a já se mu snažím pomoct." vysvětlil trpělivě, i když se tak určitě necítil. Možná se mě jeho první slova trochu dotkla, ale ani náhodou jsem to na sobě nechtěla dát znát. A ani to dát vědět sobě. Věnovala jsem mu ošklivý pohled, který mi hned oplatil a já zrak odvrátila.

„Prostě mě nechte bejt, dokážu se o sebe postarat sama." požádala jsem je a chtěla odejít pryč.

„Lettie, počkej." zastavil mě Remus a přešel ke mně blíž. „Chceme jenom vědět, co se s tebou děje. Vadí ti ty lidi? Jak se na tebe koukaj? Klidně se o to postaráme." položil mi ruku na rameno a já si povzdechla.

„O to nejde." zavrtěla jsem hlavou v nesouhlas. „Jde o to- už budu v pohodě." usmála jsem se na něj a doopravdy odešla.

Vešla jsem do našeho pokoje, kde byla Lily, která jen ležela na posteli a koukala do stropu. „Scarlett!" vyjekla, vyskočila na nohy a pevně mě objala.

„Co se stalo?" zahuhlala jsem, protože jsem měla její vlasy všude.

„Ty se ještě ptáš? Spíš bych se měla ptát já. Poslední dobou už se skoro vůbec nebavíme, stalo se mezi náma něco? Nebo na mě jen nemáš čas?" nakrčila zoufale obočí a odvedla mě ke své posteli, na kterou jsme si následně obě sedly.

„Není to tebou, ani ničím jiným. Ani to není tak, že bych na tebe neměla čas, jenom- prostě mi přijde, že jak jsem teď Potterová, že se mnou toho nechceš mít tolik společnýho." zamumlala jsem a sklopila pohled. Od Lily se ozvalo povzdechnutí a znovu mě obejmula.

„Tak to není. Nemám ráda Pottera, ty nejsi on. Jsi Scarlett, ne James." jeho jméno řekla se značnou znechuceností, což mě dokázalo rozesmát.

„Chtěla bych ti něco říct, ale nesmíš o tom mluvit, nikomu to neřekneš a budeš dělat, že o tom nevíš, jasný?" zvedla jsem k ní důležitě prst a ona jen trochu zaraženě kývla v souhlas.

„Trochu mě děsíš." prozradila mi.

„Jde o mě a Rega." zašeptala jsem a ona překvapeně vykulila oči. „Počkej ale!" dala jsem před sebe dlaň, abych zastavila otázky. „Dali jsme se zase dohromady." řekla jsem tiše a čekala její reakci. Tak nějak jsem věděla, co přijde. A přišlo to, Lils začala neuvěřitelně nadšeně a hlasitě ječet a asi se mě snažila udusit. „Umřu."

„To je skvělý, jak se to stalo?" zeptala se nedočkavě a já si byla jistá, že jsem byla rudá jak rak. „To bude něco soukroumýho, co?" zakmitala obočím.

„Ne, já- neříkej to nikomu, ale my dva jsme se- to." dořekla jsem a od ní se ozval smích spojený s další várkou jekotu. Moc jsem z toho nepochytila, ale asi mě to ani moc netrápilo. Byla jsem ráda, že je ráda, že já jsem ráda.

~~~~~

Tahle kapitola je takovej zvrat! (až z toho asi budu zvracet. já vím, trapný, neřešte)

Přemýšlela jsem o tom a nakonec se mi to tam hodně hodilo, protože ✨natahování příběhu✨

A ještě k tomu tím matu nejen Scarlett, ale i vás a to mě baví 😘

No nic, jdu dál přežívat na němčině, pak máme rodinku. ( A to dneska máme normálně jen čtyři hodiny, najednou se učitelky rozhodly, že chtěj mít dneska hodinu, tak ji máme dneska!😫)

Tak papa, Luv u 💞

Beth🐄

Monster |marauders| ✔︎Where stories live. Discover now