Monster |marauders| ✔︎

17 - návštěva a jede se zpět

„Co se stalo?" zaslechla jsem Jamese a znovu jsem se rozvalila na postel. Jejich rozhovor už mě nezajímá, je mi i jedno, jestli mu to Black řekne. Docela blbý, že mu zase říkám Black, neměl si to ale zkazit. Je to jeho chyba! Kdyby to nepřipomínal, bylo by to všechno v pohodě. „Můžeš mi to vysvětlit, Tichošlápku?" zeptal se trochu naštvaně James a já hlasitě vydechla.

„Nechcete to jít řešit jinam? Já jsem ráda, že jsem vás mohla otravně vzbudit, ale poslouchat vás nemusím!" zavolala jsem na ně a oni tedy asi odešli.

Za celé dopoledne jsem nevylezla z pokoje, protože hrozilo, že bych se potkala s Blackem. Až když se ozval zvonek, zvedla jsem se a zamířila dolů. Na schodech mě málem smetli ti dva, ale neřešila jsem to a opřela se v předsíni o zeď a čekala, až se všichni přivítají. „Ahoj, Lettie." usmál se na mě Rem, když se otočil mým směrem.

„Ahoj." sklonila jsem hlavu, protože nám všem bylo jasný, že nemám kapuci. A Remus mě bez ní viděl poprvé. Pro moje překvapení měl klidnou reakci, vlastně neměl žádnou. Dělal, jakoby žádná jizva ani neexistovala.

„Neobejmeš mě?" roztáhl ruce a já k němu se smíchem došla a nechala se obejmout. „Stýskalo se mi po tobě." přiznal a já se odtáhla.

„Mně po tobě samozřejmě taky." přitakala jsem a udělala pár kroků vzad.

„Jsi hezká, tu kapucu bys nosit neměla." pokrčil usměvavě rameny a já se na něj zaculila. „A vypadá to, že už se tolik nestydíš, to je super. Ti dva tě asi trochu zkazili, co?" zasmál se a já s ním.

„Hej! Jak jako zkazili? My jí akorát děláme lepší a lepší." založil si ruce na hrudi James a já se pozastavila nad myšlenkou, která mi dorazila do mozku. Z nějakého důvodu jsem jim chtěla říct, jaká jsem byla dřív. A taky jsem to udělala, i když jsem nechápala proč.

„Vlastně jsem dřív byla ještě horší." nevinně jsem se ušklíbla a sledovala jejich překvapené pohledy. „No fakt, ne vždycky se mnou byla nuda." rozhodila jsem rukama a trefila Jamese, ale ignorovala jsem to, i přes to, že tam naříkal, jak moc to bolí. „Byla jsem fakt skvělá a asi bych taková chtěla být zas. Jenže už se to nepodaří na sto procent, protože mám toto." ukázala jsem na svůj obličej, a když se na mě všichni nesouhlasně podívali, uchechtla jsem se.

„Ukážeš mi svůj pokoj?" otázal se Rem a já ho jen chytla za ruku, než jsem se rozeběhla do mého pokoje.

„Jakože.. mám tu trochu bordel, tak snad ti to nevadí." oznámila jsem mu, když jsem otevírala dveře. Remus vešel a já ho následovala, pak jsem za námi akorát zavřela.

„Nemáš tu bordel, kluci tam budou mít určitě větší." zašklebil se a já mu musela dát za pravdu. „Máš to tu ale hezký." otočil se čelem ke mně a já se na něj zazubila. „Ale měli bysme si popovídat, nemyslíš?" nakrčil obočí a já kývla, někdy to přijít muselo. „Proč jsi se se mnou nebavila? Udělal jsem něco?" posadil se na moji postel naproti mně a já si povzdechla.

„Ne, nic jsi neudělal. Asi bych ti to neměla říkat, ale- Black to chtěl. Jakože váš Black." dodala jsem, když mi došlo, že by to mohl pochopit tak, že mi to zakázal Reg. Remus se na mě chvíli jen zamračeně díval, než promluvil.

„Proč by něco takovýho dělal?" zeptal se nechápavě.

„To netuším, ale pěkně mě tím naštval. Což je asi docela pochopitelný. Viděl mě totiž s Regem spolu a-" trochu jsem nad tím posmutněla, ale snažila jsem se to zakrýt. „-říkal, že pokud se s tebou nepřestanu bavit, tak to vykecá celý škole." shrnula jsem to a složila si ruce do klína.