Freedom [L.S.] CZ

21.

„Lou, musíš to nahlásit. A nebo půjdeš na pár dní ke mně do hotelu a dáš si úplný klid." Odvětil jsem vážně. Louis se na chvíli udivil, ale pak spokojeně přikývl.

Harry's POV

Pomalu, ale jistě se blíží večer a já sedím v autě s mým řidičem, který mě veze do arény. Poslední koncert mé Tour a potom už se budu moct těšit na pěkně strávený čas s Louim. Těším se a jsem neskutečně rád, že na to kývl. Budu s ním moci trávit každý den, celý den.

Cesta trvá neuvěřitelně dlouho a už teď se mi po něm stýská. Proto si z kapsy vytáhnu mobil a napíšu mu.

Me: Ahoj Lou, už teď mi moc chybíš. -H x

Doufám, že mi odpoví, co nejdřív. Tato cesta je přímo úmorná. Po asi pěti minutách mi cinknul mobil.

Lou: Ahoj, Hazz ty mi taky moc chybíš. Už, abys byl tady.

Musel jsem se usmát. Tohle je krásný pocit vědět, že na mě někdo myslím. Někdo na kom mi, tak hrozně záleží.

Asi bych se měl ozvat mámě. Celkem dlouho jsme si nevolali a musí mít strach.

Vytočím její číslo a po čtvrtém pípnutí to vezme.

„Ahoj Harry, jak to, že ses mi, tak dlouho neozval. Začínala jsem mít strach." Ozvalo se z malé krabičky u mého ucha.

„Ahoj mami, nějak jsem neměl čas. Teď akorát sedím v autě a jedu na poslední koncert."

„Dobře no, ale měl bys radši dávat pozor na cestu." Musel jsme se uchechtnout. Vážně si myslí, že jedu sám?

„Mami, vždyť já přeci neřídím. To bych ti nevolal." Mám jí říct o Louim? No asi bych jí to měl říct spíš osobně.

„Zlatíčko, ty máš nějakou slečnu? Viděla jsem tě v nějakých článcích, jak jsi tam s ... Taylor?"

„Ne mami, není to moje holka. Zařídil to Jack. Jen jsem si s ní zašel na oběd nic víc."

„A ten kluk?" Sakra hmmmm..... Co teď?

„Mami, můžu ti to říct až se budeme vidět? Klidně ti pošlu letenky do Londýna a můžeme si popovídat po mém koncertě."

„Tak dobře. A to by bylo jako dnes?"

„Jo neboj se, všechno zařídím, jen buď kolem osmé na letišti. Pošlu ti přesné informace k letu."

„Dobře, tak se na tebe budu moct těšit, ahoj a užij si koncert."

„Děkuju, ahoj." Položil jsem telefon. Takže dneska ji řeknu o Louim. Vlastně celkově se jí přiznám ke své sexualitě. No to bude zajímavý.

„Jsme tu, pane." Otočil se na mě řidič, když jsme stáli před hotelem. Vystoupil jsem, vzal si svůj malý kufr se základními věcmi a došel na recepci.

„Dobrý den, měl bych tu mít zarezervovaný pokoj na jméno Harry Styles." Mladá slečna se na mě dívala, jako kdyby před sebou viděla mimozemšťana. Evidentně fanynka.

„Dob-dobrý den, jistě tady máte kartu." Podala mi kartu.

„Uhmm je to pokoj 77 ve vrchním patře. Promiňte, mohla bych vás požádat o fotku?" Zeptala se s úsměvem na tváři.

„Jistě." Odpověděl jsme stručně. Slečna obešla recepci vytáhla mobil a udělala si se mnou 'selfíčko'.

S rozloučením jsem odešel na pokoj. Mám hodinu na rozezpívaní a potom pojedu do arény si to vše zkusit.

Nastala osmá hodina, tudíž můj koncert, zazpíval jsem. Lidi byli šílení, byla tam úžasná atmosféra. Ještě teď, po konci koncertu, má přijet moje máma. Trošku se bojím její reakce na to všechno, ale doufám, že to bude v pohodě.

„Ahoj mami." Usměji se na ni a skočím ji do náruče.

„Ahoj broučku, tak co, jaký byl koncert." Odtáhla se ode mě a podívala se mi do očí.

„Jo bylo to úžasný. Půjdeme ke mně?" Optal jsem se, protože nic s Louim ani moji sexualitou nechci řešit někde na veřejnosti.

Přikývla, proto jsme nastoupili do výtahu, nechali se dovést do patra mého pokoje a vstoupili do něj. Posadili jsme se na pohodlnou koženou sedačku naproti sobě.

„Tak povídej, Harry. Vidím, že tě něco trápí."

„No ne, že by mě to trápilo spíš se bojím tvé reakce." Přiznal jsem narovinu.

„Zlato, mně můžeš říct cokoliv. Vezmu to dobře, uvidíš." Tak tím si nejsem moc jistý.

„Víš, důvod, proč jsem ti nevolal byl ten, že jsem se scházel s jednou osobou." Odmlčel jsem se. Chci jí to říct takhle narovinu? „Pamatuješ jak ses ptala na toho kluka?" Přikývla. „To je Louis Tomlinson a je to můj přítel." Sklopil jsme pohled. Jak na to bude reagovat? Doufám, že to vezme dobře, prosím.

„Musíš ho někdy přivést, chci ho poznat." Odpověděla máma, jako bychom se bavili o počasí. Zvedl jsme k ní pohled a na její tváři se rozprostíral široký upřímný úsměv. Ono jí to nevadí?

„Počkej tobě to nevadí?" Oznámil jsem velmi mile překvapeně.

„Harry, zlatíčko, proč by mi to mělo vadit. Vždyť je to úplně normální. A to, že se ti líbí kluci neznamená, že jsi někdo jiný. Jsi pořád můj šikovný synáček. To si pamatuj, vždycky jsi byl a vždycky budeš, ano?" Ještě více se na mě usmála, načež jsem ji padl do náruče. Jsem za ní neskutečně rád. Je úžasná. Dělá pro mě první, poslední a mně přijde, že toho pro ni dělám tak málo. Musím to někdy napravit. Vzít ji třeba na dovolenou. Nebo něco čím bych se jí alespoň z malé části odvděčil.

„Mám tě moc rád." Šťastně jsem vydechl do jejího krku.

„Vždyť já tebe taky... Tak, kdy mi ho představíš. Chci mít tu čest poznat někoho, kdo mému synovi zamotal hlavu." Měla pravdu. Zamotal mi hlavu a ani neví jak. On je vlastně první člověk, kterého mámě budu představovat, jako svého přítele.

„Mami, nevím na to je ještě brzy. Jen chci, abys věděla, že jsem gay, a že ho neskutečně miluju." Vydechl jsem. Ano právě jsem poprvé nahlas přiznal, že jsem gay. Přiznal jsem to své mámě a taky jsem přiznal, že ho miluju. Pravda to je, takže jaký je problém. Nikdy ho neopustím, ať už si bude Jack říkat, co chce ,neopustím ho. Nedovolím mu, aby to vše zakryl za nějaký blbý úlet. Nikdy mu to nedovolím.

„Tak pojď už spát. Jednou mi ho, ale představíš."

„Jo představím neboj, běž si lehnout do ložnice, já zůstanu tady na gauči.

„Dobře, děkuju Hazz, hezky se vyspi."

„Dobrou noc." Dal jsem jí pusu na líčko a vzal si peřinu z postele, abych se měl čím zakrýt. Zůstal jsem pouze v boxerkách a volném vytahaném tričku. Přikryl se, zavřel oči a usínal s pocitem, že zítra, maximálně pozítří, uvidím svého Louiho.

__________

Ahoj. Polední dobou mám šílenou chuť psát. Doufám, že se vám kapitola líbí.

16.2.2021

With love, Nikki xxx