You're not my Choice //Larry//

40.

Harrymu se rozrostla na hrudi tíha, která mu dávala pocit, že nemůže dýchat. Roztřeseně vstal a opřel se o strom. Zavřel oči a zhluboka se nadechl chladného vzduchu. To přece nemohla být pravda. Jay nemohla být jeho matka.

Ale i když tomu odmítal uvěřit, v hloubi duše věděl, že je to pravda.

,,Harry," ozval se tiše Louis a vyškrábal se na nohy. Natáhl ke svému manželovi ruku, aby ho pohladil po tváři, ale ten uhnul. Chlapec se zatvářil zmateně.

,,Lásko.."

,,Já..potřebuji být sám," vydechl Harry a odcházel pryč, aniž by zraněnému Louisovi věnoval jediný pohled. V tuto chvíli nedokázal být s ním a nechtěl, aby se ho dotýkal. Chtěl být sám a utřídit si všechny myšlenky, které mu neodbytně bzučely v hlavě.

Louis se díval na Harryho vzdalující se záda a do očí mu vstoupily slzy. Klesl zpět do trávy a tiše se rozplakal. Nesnesl pomyšlení, že by měl Harryho ztratit. Bylo toho na něho moc.

Tak jeho máma byla Zavržená. A kdyby se jí nenarodil Harry, nejspíš by byla Zavrženou dál a Louis by měl jinou rodinu. Alespoň za jednu věc mohl být Olivii trochu vděčný. Že díky tomu, jaká byla mrcha, měl nejúžasnější matku na světě.

Měl si víc všímat těch náznaků. Máma měla Harryho vždy ráda, až se tomu občas podivoval, jak si jeho manžela oblíbila i když bylo jasné, že se zezačátku Louis v manželství spíše trápil, než aby byl šťastný. Ale ona nepřestávala věřit, věřila, že její syn je dobrý člověk a bude Louisovi skvělým manželem. A kdyby nebylo Jay, nikdy by nepatřil Harrymu a nikdy by možná pořádně neotevřel oči a neviděl, co je jejich společenství zač. Žil by možná dokonce života v oparu nevědomosti, a kdyby přeci došlo na válku, postavil by se na stranu Zavržených a zemřel by s pocitem, že to oni se snaží zničit svět.

A přitom žil celý život ve lži. Rada si z nich udělala loutky, tupé ovce, které následovali vše, co Olivia udělala nebo řekla bez toho, aniž by se zamýšleli nad morálností toho všeho. Slepě věřili, že pro ně chce Rada to nejlepší a nikdy nepochybovali.

Až Harry mu otevřel oči.

Nikdy mu nebude moct být dostatečně vděčný, stejně jako své matce za vše, co pro něho udělala. Celý život se ho snažila chránit a nakonec se jí to povedlo. Zachránila ho.

Jay nezemřela nadarmo.

Nesmí Harryho ztratit, prostě nesmí. Nedokázal si představit svůj další život bez něj. Vždyť spolu budou mít dítě.

Vstal a chvíli se musel opřít o strom, aby zastavil točení hlavy. Byl zesláblý a nebylo mu dobře, ale přesto šel do tábora, kde byly stovky lidí. Spořádaní se k sobě tiskli a vystrašenýma očima sledovali všechny Zavržené, jakoby čekali, kdy vytáhnou zbraně a zabijí je. Bude nějakou dobu trvat, než si uvědomí, že je zachránili.

,,Lou!"

Louis se otočil a vzápětí se ocitl v pevném objetí Nialla a Liama. Chlapec se k nim přitiskl a chvíli jen stáli v nepřehledném chumlu. Byl tak šťastný, že jsou jejich přátelé v pořádku. Nevypadali, že jsou zranění, naopak vypadali moc spokojeně. Niall se odtáhl a vtiskl malému Connorovi, který si o něho opíral hlavičku pusinku.

,,Jsem tak rád, že jste v pořádku," vydechl Louis.

,,Než se stačil oheň pořádně rozšířit, dostali jsme rodiče a Connora ven. Potom k nám vběhl Zayn a pomohl mě a Liamovi utéct," vysvětlil Niall.