Louise ráno vzbudil otravný zvuk, který vycházel z jeho tabletu. Oznamoval mu, že je čas vstávat do práce. Naštvaně se přetočil na druhý bok a zasténal, když mu pánví projela bodavá bolest.
,,Bolí tě to?" ozval se starostlivý hlas vedle něj a on ucítil, jak se postel zhoupla pod váhou druhého těla. Zvedl rozespalé oči a spatřil Harryho, který už byl ustrojen v pracovní uniformě. A vypadal dokonale jako každý den.
,,Jen trochu..ale..je to příjemná bolest," zamumlal Louis a nepatrně zčervenal. Harry se usmál a pohladil ho po vlasech.
,,Byl jsi včera úžasný, princezno," zalichotil mu a chlapec se zasmál.
,,V tvém podání to zní, jako bych se zasloužil o světový mír," odpověděl a s námahou vstal, aby se mohl jít umýt. Ve dveřích se ale zarazil a otočil se na svého manžela. ,,Bude to mezi námi zase dobré..?"
Harry do něho zabodl zelené duhovky a chvíli mlčel. Pak vstal, přešel ke svému manželovi a pohladil ho jemně po tváři, což donutilo Louise zavrnět a přitisknout se k hebké pokožce Harryho dlaně.
,,Když uvidím, že ti můžu věřit, bude všechno zase dobré. Nezklam mě Louisi," řekl vážně a oslovený sklopil oči k zemi.
,,Nezklamu," slíbil tiše. V tu chvíli by udělal cokoliv, aby se na něho Harry nezlobil. Ten se jen potěšeně usmál a odešel dolů, aby měl Louis čas na ranní hygienu.
--
,,Páni," vydechl Niall ohromeně, když mu Louis vypověděl celý příběh. Oba seděli v nemocniční zahradě, obědvali a hnědovlásek, který byl už unaven přemírou pocitů a stresu měl potřebu svěřit se svému kamarádovi se vším, co se v jeho životě děje. A protože Niallovi a Liamovi věřil jako nikomu na světě, všechno mu vypověděl. Vynechal pouze to, že Harry a Zavržení chtějí nejspíš zničit Holmes Chapel. Ale Louis se rozhodl, že tuhle věc bude řešit, až se bude k něčemu schylovat. V hloubi duše totiž pořád věřil, že toho nejsou schopní.
,,Jo," přikývl zachmuřeně a kousl si do svého sendviče, který chutnal jako mýdlo. ,,Opravdu jsem si chvíli myslel, že mě zabije."
,,Nezabil by tě Louisi, má tě rád..ne, miluje tě," usoudil Niall a Louis prudce zavrtěl hlavou.
,,Neslyšel jsi, co jsem ti říkal? V pustině prohlásil, že si mě vzal jen jako nástroj k tomu, aby se dostal ke Spořádaným a jako hračku. Z toho přece nikdy nemůže vzejít láska," povzdechl si.
Niall se jen ušklíbl. ,,Proč by nemohla? Když může vzejít láska z toho, že kopa drátů dá dohromady dva lidi, kteří se třeba nikdy neviděli a nic o sobě neví, a musí být spolu jen protože jim to někdo nařídil.."
Louis na kamaráda zazíral s otevřenou pusou a málem upustil sendvič. Opravdu to Niall právě řekl? Opravdu zpochybnil Systém a Radu?
,,Nialle," začal opatrně. ,,Jsi v Holmes Chapel šťastný?"
,,Jak bych nemohl být Louisi? Mám Liama, kterého jsem tajně miloval snad od dvanácti let a teď máme Connora," vydechl a na tváři se mu rozlil šťastný úsměv. ,,Já jen..ne každý má takové štěstí jako já. Podívej se třeba na sebe, nebo se podívej na Grega.."
,,Co je s Gregem?" zeptal se Louis. O Niallově bratrovi neslyšel už dlouho, prošel obřadem před třemi lety a od té doby o něm Niall nemluví.
Blonďák si povzdechl a zadíval se do dálky. ,,Není s Danielle vůbec šťastný. Nerozumí si spolu už od prvního dne, ani ho nepřitahuje. Moc se s námi už nestýká.."
ČTEŠ
You're not my Choice //Larry//
Fanfiction,,Svého manžela jsem si nevybral já. Vybral mi ho Systém." Píše se rok 2098 a svět není takový, jako dřív. Svět se změnil v dokonalý systém pravidel a zákonů, které zajišťují harmonii mezi obyvateli. Lidé se rozdělili na tři skupiny, Spořádané, Svob...