You're not my Choice //Larry//

15.

,,Fajn, teď už mě můžeš pustit!" vyštěkl Louis rozčileně, když se za ním a Harrym, který měl svého manžela stále přehozeného přes rameno, zaklapli dveře.

,,Vydrž, princezno. Ještě tě donesu tam, kde jsi měl být celou noc," zavrněl Harry a vyběhl schody do jejich ložnice, jakoby Louis nevážil víc než malé dítě. Vešel do ložnice a opatrně modroočka položil do nadýchaných peřin.

Louis se okamžitě posadil, jelikož mu došlo, k čemu se tady schyluje. Jenže on neměl náladu. Nesnesl pomyšlení, že pár hodin poté, co mu Harry zbortil sen a dokonalé rodině, se ho bude dotýkat a vyspí se s ním. Dnes rozhodně ne.

,,Ne Harry, jdi ode mě," zavrčel, když si Harry klekl na postel a zajel mu dlaněmi pod tričko na spaní, které měl vypůjčené od Nialla. Odstrčil ho od sebe a přelezl si na druhou stranu postele. ,,Nemysli si, že se ke mně zachováš tak, jak ses zachoval a pak po mě budeš chtít sex. Zaprvé je to neslušné a za druhé..nemám na to nejmenší chuť ani náladu!"

,,Prozatím ses vždycky tvářil, že na to nemáš náladu, aby se neřeklo že se ti líbí, jak tě šukám," ušklíbl se samolibě Harry a natáhl se k Louisovi. Začal jeho krk pokrývat jemnými polibky a hladit ho na stehnech.

,,Řekl jsem ne, Harry!" snažil se ho Louis odstrčil ale bezvýsledně. Harryho dlaň se posunula výš, až do jeho rozkroku a vzápětí vklouzla za gumu od kalhot. To už Louis nevydržel, jeho pohár trpělivosti definitivně přetekl a vrazil Harrymu největší facku, jaké byl schopen.

Harry takovou ránu rozhodně nečekal, proto ho málem srazila z postele. Obrátil svůj pohled zpět k Louisovi a jeho oči jiskřily zlostí. Zelené duhovky potemněly a nahradila je temnota. Louis se přikrčil. Tenhle pohled už znal, a nevěstil téměř nikdy nic dobrého.

,,Ty malej parchante. Ty jsi mě uhodil!" zasyčel Harry a na okamžik vypadal, že Louisovi ránu vrátí. Nakonec jen zavrtěl hlavou a vstal z postele. Přetáhl si přes hlavu svetr a bez jediného slova odešel.

Louisovi se ulevilo teprve, až uslyšel bouchnutí vchodových dveří. S výdechem klesl hlavou na polštář. Co ho to probůh napadlo? Neměl ho praštit. Nemyslel si, že by Harrymu nějak ublížil, maximálně mu jen pošramotil ego, ale přesto to neměl dělat. Nesluší se, aby bil svého manžela. I přes to, jak se Harry chová, musí ho chovat v úctě. Určitě šel do pustiny. Očividně tam utíkal vždy, když nechtěl být v Louisově společnosti. Chlapec zavřel oči a umínil si, že jakmile se Harry vrátí, omluví se mu.

--

,,Princezno, otevři oči."

Louis zmateně nakrčil nos a probudil se. Nad sebou viděl Harryho tvář, s ošklivým úšklebkem na tváři. Cítil z něho něco opravdu nepříjemného. Stejnou věc, kterou z něho cítil, když mu den před obřadem vlezl oknem do pokoje.

,,Ty jsi opilý, Harolde," zamračil se Louis a protřel si rozespale oči. ,,Kde jsi vzal alkohol? Je to nelegální."

,,Máme s klukama malou zásobičku," uchechtl se a olízl chlípně Louisovu tvář. Ten se otřásl.

,,Pojď spát a slez ze mě, je to nepříjemné."

,,Tak tobě je nepříjemné, když se tě tvůj manžel dotýká?" zamračil se Harry a trochu se zapotácel. Asi toho vypil víc, než měl..myšlenky se mu honili hlavou jedna přes druhou, ale žádná nedávala smysl. Jediné co věděl, bylo to, že pod ním leží jeho sladká princezna a on ji chce.

,,Momentálně ano," odsekl Louis a vyjekl, když ho Harry přetočil na bok a na jeho zadek dopadla rána. ,,To bolí Harry!"

,,To abys věděl, jak se ke mně máš chovat, víš princezničko?" zasmál se Harry, kterému se trochu pletl jazyk. Strhnul protestujícímu Louisovi kalhoty a zálibně si ho prohlížel. ,,Nikdy jsem neviděl tak dokonalej zadek." Chlapcovo tričko vzápětí následovalo kalhoty.