You're not my Choice //Larry//

2.

V lese panovalo téměř mrtvolné ticho, které přehlušovalo pouze Louisovo zrychlené dýchání a Niallovy kňučivé projevy strachu. Pětice mužů, kteří je obklopovali, si je mlčky prohlíželi s úšklebky na rtech. Ticho přerušil až ten, který srazil Louise na kolena.

,,Opravdu není bezpečné, aby se Spořádaní potulovali v noci za hranicemi města. A zvlášť nevinní Spořádaní," řekl tiše a hypnotizoval chlapce nebezpečným pohledem dravého ptáka, který právě uviděl svou kořist.

Louis se trhavě nadechl. Slova kudrnatého muže se mu zarývala až pod kůži. Z toho tichého, chraplavého hlasu mu běhal mráz po zádech. Zároveň si uvědomoval, že to co říká, je pravda. V tuto chvíli nechápal jejich pošetilost, vydat se v noci na území Zavržených, beze zbraní, jen s vidinou dobrodružství. Liam, klečící vedle něj, zvedl hlavu.

,,Omlouváme se, chtěli jsme jen.."

,,Nikdo ti nedovolil mluvit!" vyštěkl ten, kterého oslovovali Zayn a uštědřil Liamovi facku. Niall vykřikl a bláhovým gestem se pokusil Zaynovu ránu odrazit. Ten se rozesmál a Niallovu ruku odstrčil.

,,Teď už je pozdě svého kamarádíčka bránit, nemyslíš? Příliš pozdě."

Zelenooký muž zarazil Zayna pohybem ruky. Vypadalo to, že právě on má v této skupince Zavržených hlavní slovo.

,,Mě by ale opravdu zajímal důvod, proč jste tu. Proč se takové tři štěňata rozhodli, vydat se v noci za hranice."

Louis, který do té doby držel hlavu sklopenou dole, vzhlédl.

,,Zítra nás čekají Volby. Tak jsme chtěli..prostě..udělat něco zakázaného, nikdy jsme za hranicemi nebyli, tak..omlouváme se," šeptl tiše.

,,Vy se omlouváte," odfrkl si jeden z mužů pobaveně. Odhrnul si přitom z tváře blond vlasy a odhalil dlouhou jizvu, táhnoucí se od jeho brady až k obočí. ,,Co jste si mysleli, princezničky, že tu najdete? To vám nikdo nikdy neřekl, že tohle je území Zavržených? A že nemáme rádi když nás obtěžuje kdokoliv, kdo patří do vašeho společenství vymytejch mozků??"

,,Chtěli jsme se tu jen podívat, byla to od nás hloupost," řekl kajícně Louis.

,,To teda byla. S nezvanýma obvykle uděláme krátkej proces, viď Harry?" ušklíbl se Zayn a podíval se na jejich bosse. Ten se nepěkně usmál.

,,Ale tohle je výjimečná návštěva. Kdy se nám zase poštěstí mít za společnost někoho tak mladého, nevinného..myslím, že bychom měli této návštěvy patřičně využít," zašeptal smyslně poslední slova a Louis zvedl vystrašeně hlavu. Jeho modré oči se setkaly s těmi zelenými a jemu se téměř zatočila hlava. Snad je nechtějí..

Zayn udělal krok vpřed a vytáhl Nialla na nohy. Ten vykřikl, ale jeho výkřik umlčely Zaynovy rty, které se hrubě přisály na chlapcovi růžové polštářky. Ruce černovlasého hladově bloudily po Niallově těle a přivlastňovaly si jeho nevinnost. 

,,Nech ho bejt!!" zařval Liam a vyskočil na nohy. Zayn nejspíš nečekal žádný odpor, protože se ani nestačil bránit proti Liamově pěsti, která ho tvrdě udeřila do obličeje. Hekl, a jeho sevření povolilo. Niall se mu i hned vysmekl a začal utíkat rychle pryč. Liam vší silou strčil zmateného Zayna do cesty mužům, kteří se rozběhli za prchajícím blonďáčkem, a dal se též na útěk. Louisovi se v tom zmatku a řevu podařilo vyklouznout od potoku skoro nepozorovaně a zmizel mezi stromy.

Ztěžka dýchal, když se nutil k co nejrychlejšímu pohybu. Jeho tělem proudil strach a adrenalin. Nikdy nezažil takový strach jako právě teď. Věděl, že pokud se jim nepodaří utéct, budou znásilněni a poté zavražděni. Co by teď dal za to, kdyby ležel v posteli a jediné co by ho trápilo, by byly zítřejší Volby..