Po celý zbytek dne jsem nemohla myslet na nic jiného než na to, co Ginny řekla. Byla to úplná hloupost, to je jasné. Není možné, aby mezi mnou a Dracem cokoli jiskřilo. Byla sice pravda, že mě zval na rande..u merlina..to rande mě pěkně vyvádí z míry. Dohodli jsme se sice, že to bude jen přátelská schůzka, ale co když...A dost!..Proč přemýšlím nad tím, že by na té schůzce mohlo k něčemu dojít, to je přeci blbost! Akutně jsem si musela najít něco, díky čemuž bych přišla na jiné myšlenky, jinak bych se asi dočista zbláznila. Proto jsem se ihned druhý den po vyučování zašila v tom nejméně viditelném rohu knihovny a ponořila se do knížek. Ani jsem si do té doby neuvědomila, jak dlouho jsem už nečetla. Tolik mi to chybělo, dokonce až tak, že jsem dokázala úplně zapomenout na čas a kdyby mě knihovnice neupozornila, že už je krátce po večerce možná bych si četla i celou noc. Možná by to tak bylo i lepší...
,,Kde se zašíváš? Téměř celý den jsem tě neviděla" vyskočila na mě hned, jak jsem otevřela dveře do ložnic Ginny. Skoro to vypadalo jako by mě vyhlížela klíčovou dírkou.
,,V knihovně" odpověděla jsem jí ledabyle a začala se chystat ke spánku.
,,Ale neříkej" přiskočila ke mně s úsměvem od ucha k uchu.
,,Říkám, můžeš se zítra zeptat knihovnice, jestli chceš" já jsem prostě věděla, že mi to nebude věřit, to je celá ona. Určitě se celý den snažila nachytat nás s Malfoyem spolu, aby mi mohla dokázat svoje včerejší tvrzení.
Chvíli si mě má zrzavá kamarádka jen mlčky nedůvěřivě prohlížela a pak nespokojeně protočila očima.
,,Ty si v tý knihovně vážně byla" konstatovala.
,,Jo, byla"
,,A sama?" zašklebila se na mě.
,,S knížkou" zamávala jsem na ní hnědou učebnicí na bylinkářství.
,,To znamená, že se k nám vrátila ta stará věčně v knížkách zalezlá Hermiona?" odfrkla si znuděně.
,,Doufám v to..a teď už bych chtěla jít spát, pokud nemáš další otázky"
Ginny pouze souhlasně kývla hlavou a odešla si lehnout do své postele.
,,To si ale dnes musela Malfoy chybět" ozval se ještě její hlas doprovázený tichým uchechtnutím.
Naštěstí jsme obě byly nejspíš dost unavené na to, aby tento náš rozhovor dál pokračoval, za což jsem byla opravdu ráda.
Následující den jsem měla v plánu v podstatě úplně to samé jako den předešlý. Proto jsem nedočkavě odpočítávala poslední minuty naší odpolední hodiny, po které jsme se co nejrychleji vydala na oběd.
,,Takže" vybafla na mě z ničeho nic Ginny, když jsme se obě posadily k nebelvírskému jídelnímu stolu a upírala na mě svůj vážný pohled.
,,Co?" nechápala jsem.
Vážný pohled ji z tváře v sekundě zmizel a nahradil ho šibalský úšklebek.
,,Kdy bude rande?"
,,Jo Hermiono kdy bude rande?" přidali se k ní hned na to její dva bratři. Kde ti se tu zase vzali?
,,Co s tím všichni pořád máte?" povzdychla jsem si a raději se dala do jídla.
,,Ne, ne Herm" zakývala nesouhlasně Ginny a vytrhla mi vidličku s nabodnutým kusem jídla.
,,Teď už se z toho nevymluvíš, vím, že tě Malfoy pozval"
,,Ty si nás šmírovala?" probodla jsem ji káravým pohledem.
Ona si toho ale nevšímala a jen se potutelně usmála.
,,Nechtěla jsem vás z ničeho vyrušit"
Nad její poznámkou jsem jenom protočila očima. To je prostě Ginny.
,,To ani nevíš sestřičko, při čem jsme je načapali my" ozvalo se ihned nato jedno z dvojčat.
,,To se takhle v noci vracíme k ložnicím a.." pokračovalo to druhé, naštěstí jsem mu před tím, než dokončil větu, stačila zakrýt pusu dlaní.
,,Mlčte!" okřikla jsem oba.
,,Ne!" vykřikla na to Ginny ,,já to chci slyšet"
,,Mhmhmm" zamumlal mi Fred do dlaně.
,,Ty nic neříkej" protočila nad ním Ginny očima a pak svůj pohled namířila na George.
,,Jen ať ti to řekne sama Hermiona" usmál se na ní provokativně, samozřejmě, že věděl, jak Ginny tyhle ty věci zajímají.
,,Mně je jedno kdo z vás mi to řekne, hlavně už mi to řekněte!" začala zuřit.
,,Políbil jsem ji" ozvalo se za námi najednou.
Na to se má zrzavá kamarádka ihned se zatajeným dechem otočila na blonďáka za sebou. Já jsem si jen frustrovaně vložila hlavu do dlaní. Proč jí to u Merlina řekl?
,,Já to věděla!" vypískla Ginny po tom, co se probrala z prvotního šoku vítězoslavně.
,,Věděla jsem, že to mezi vámi jiskří"
,,Ginny psst!" okřikla jsem jí.
,,Nemusí o tom vědět celá škola"
,,A ty tu děláš co?" zpražila jsem Malfoye naštvaným pohledem.
,,Stojím Grangerová" ušklíbl se.
,,Pardon" ozvala se Ginny a vyprskla smíchy.
Oba dva s Malfoyem jsme jí nechápavě pozorovali.
,,Musíme se na něčem domluvit" mávl nad ní po chvilce Malfoy rukou.
,,Myslíš na tu vaší přátelskou schůzku" ušklíbla se na něho Ginny, když se konečně přestala smát a při spojení „přátelskou schůzku" naznačila gestem prsty ironii.
,,Dobře vyřešíme to někde v soukromí" rozhodla jsem rychle, když ji Malfoy začal propalovat ne zrovna moc hezkým pohledem.
,,Nesnězte se!" hulákali za námi dvojčata s Ginny když jsme opouštěli jídelnu. Až je znovu potkám, rozhodně je zabiju, všechny tři!
,,Na čem se chceš teda domlouvat?" vyzvídala jsem, když jsme došli do komnaty nejvyšší potřeby.
,,Grangerová můžeš mi vysvětlit, co to máš za kamarády?" povzdychl si Malfoy místo odpovědi.
,,Jsou už prostě takoví" máchla jsem nad tím rukou jakoby nic, i když ve skutečnosti mě jejich chování neskutečně vytáčelo. U Merlina! Kolik studentů je asi tak muselo slyšet..
,,Neměl si za mnou chodit k našemu stolu a vůbec proč si říkal to o té puse?" začala jsem všechnu vinu házet na něho.
,,Stejně by ta zrzatka nepřestala vyzvídat" s tím jsem mu musela dát za pravdu, Ginny by to rozhodně nenechala jenom tak.
,,Ani bych se nedivil, kdyby teď stála za dveřmi" dodal posměšně.
,,Přestaňme řešit moje kamarády, já jsem ráda, že mi aspoň nějací zbyli" utnula jsem jeho vysmívání.
,,Dobrá" souhlasil Malfoy trochu odměřeně, pak se ale k mému údivu široce usmál.
,,Kdy půjdeme na to rande?"
,,Není to rande!" upozornila jsem ho.
,,No jo" protočil očima ,,tak kdy?"
,,Nevím, dnes?" pokrčila jsem rameny. Raději ať to mám co nejdříve za sebou.
,,Teda Grangerová netušil jsem, že se tolik těšíš" zašklebil se na mě. Jak taky jinak.
,,Přemýšlel si už kam?" dělala jsem, jakoby mi ten jeho úšklebek vůbec nevadil.
Malfoy se krátce zamyslel.
,,Co takhle zmrzlinářství Floreana Fortescua?" navrhl.
,,Proč ne" souhlasila jsem. Sladké si dám ráda.
,,Nedaleko jsou krucánky" poznamenala jsem.
,,Ty chceš jít na rande do knihkupectví?" zakoulel na mě Malfoy očima.
,,Není to rande!" procedila jsem skrz zuby.
,,No jo, no jo, raději mi řekni, co jsi dělala tak pozdě u chlapeckých ložnic" změnil on vyzvídavě téma. Tak to ne. Co bych se mu zpovídala, on mi taky nic neříká.
,,To je tajné" odpověděla jsem mu provokativně.
,,Ty s nimi něco máš?" probodl mě podezíravým pohledem.
,,Jako s dvojčaty?" vyprskla jsem smíchy.
,,No jasně Malfoy a proto byli tak v pohodě, když nás večer viděli" utahovala jsem si z něho.
On na to jen pokrčil rameny.
,,Divní na to jsou dost"
,,Nic s nima nemám" povzdychla jsem si ,,dali mi tohle" vytáhla jsem ze svého nočního stolku přeložený pergamen a podala mu ho.
,,Co to je?" nechápal když ho rozložil.
,,Něco jako Pobertův plánek ale Příčné ulice a ne Bradavic, myslím si ale, že je to jen jejich další šprým ten večer, co jsem za nimi šla, jsem tam..." rozpovídala jsem se ale Malfoy mě zastavil.
,,Hermiono" ukázal na jedny ze stop na pergamenu.
,,Horácio Křiklan" přečetla jsem nahlas.
,,To je ten koho mám najít!" vykřikla jsem.
,,A chceš?" podíval se na mě Malfoy tázavě.
,,Jasně, že chci" odpověděla jsem bezmyšlenkovitě. U Merlina! Zase ze mě mluví dřív zvědavost než rozum.
,,Že jsem se ptal, tak pojď!" uchechtl se a chytil mě za ruku.