𝓑𝓪𝓭 𝓯𝓮𝓮𝓵𝓲𝓷𝓰𝓼 | Dramione

-13.

,,Když ti to nebude vadit, tak se přeneseme, bude to bezpečnější než jít celou cestu pěšky" promluvil, když jsme se pár kroky vzdálili od Bradavic.

S tím jsem musela souhlasit. Přeci jenom už byla tma a cesta do Prasinek není nejkratší, navíc jsem na nohou neměla zrovna pohodlnou obuv pro dlouhou chůzi.

,,Podej mi ruku" natáhl ke mně Malfoy svojí dlaň, když jsem souhlasně zakývala hlavou.

Hned jak jsem se ho dotkla, zem pod nohama mi zmizela a vše kolem nás se rychle roztočilo, po několika sekundách se točení zastavilo a já pod nohami ucítila opět pevnou zem. Objevili jsme se před hospodou U prasečí hlavy. Před vchodem už stálo několik kouzelníků a kouzelnic všichni oblečeni do honosných společenských rób.

,,Co když nás tu někdo uvidí?" špitla jsem směrem k Malfoyovi, to že by někdo viděl Malfoye po boku s mudlovskou šmejdkou by určitě způsobilo rozruch.

,,Neboj, nikdo tu nepozná, že jsme to my" odpověděl mi můj společník a začal něco šmátrat ve svém hábitu. Nechápavě jsem pozvedla své obočí. Když ke mně ale natáhl svojí ruku, pochopila jsem, co měl v plánu.

,,Nasaď si ji" řekl a podal mi černou maškarní škrabošku.

,,To mi zničí účes" nadávala jsem si pro sebe, když jsem se marně snažila si jí poslepu zavázat.

,,Ukaž" dotkli se mých prstů ty jeho. Pustila jsem vázání a přenechala to na něm. On obě šňůrky obratně svázal, tak aby mi škraboška perfektně držela.

,,Díky" poděkovala jsem mu s lehkým úsměvem.

On mlčky kývl hlavou a nastavil mi rámě, abych se ho mohla chytit. Trochu mě překvapilo jeho gentlemanské chování. Chytila jsem se ho a společně jsme vešli do místnosti. Málem bych to vevnitř nepoznala. Celá místnost byla honosně vyzdobena bílými baldachýny, podlaha byla vyleštěna tak, že skoro připomínala zrcadlo a temné stěny zakrývali světlé obklady. Nikdy bych neřekla, že se takové místo jako U prasečí hlavy proměnit v něco tak skvostného.

,,Dojdu nám pro pití, co ti mám donést?" nabídl se Malfoy.

,,A prosím tě neříkej, že chceš dýňový džus" dodal po chvíli, co jsme se rozhodovala, co si dám, s úšklebkem.

Popravdě, nechtěla jsem pít alkohol na což určitě narážel, nebyla jsem na pití vůbec zviká.

,,Nechci žádný alkohol" vypadlo ze mě.

Malfoy zakroutil očima, i přes jeho škrabošku, kterou měl uvázanou na obličeji, jsem to poznala.

,,Víš co, vyberu ti něco sám, to bude lepší" oznámil mi a aniž by čekal na mojí reakci, odkráčel pryč.

Zůstala jsem sama stát na kraji velkého sálu připraveného k tancování a modlila se, aby Malfoy nepřinesl k pití něco, po čem by se mi obrátil žaludek naruby.

,,Prosím" podal mi vysokou skleničku plnou nějaké průhledné tekutiny. Nedůvěřivě jsem se na obsah té skleničky zadívala.

,,Neboj, bude ti to chutnat" přesvědčoval mě blonďák a upíjel ze své o něco menší skleničky něco hnědého.

Dala jsem na něho a opatrně usrkla. Překvapivě měl Malfoy pravdu, pití které mi donesl mi vážně zachutnalo. S chutí jsem vyprázdnila celou skleničku. Když to Malfoy zpozoroval, obdivně výskl.

,,Teda Grangerová, neřekl bych do tebe, že budeš takhle pít, dojdu ti pro další" pronesl, ale já ho zastavila.

,,Ne díky" řekla jsem, i když mi pití až nebezpečně moc chutnalo, dokázala jsem se ovládnout a odložila jsem prázdnou skleničku.

,,Jsi si jistá" zkoumal mě a pak mou prázdnou skleničku nedůvěřivým pohledem.

Souhlasně jsem kývla hlavou. On na to jen trhl rameny a jedním velikým lokem vyprázdnil i své pití.

,,Proč si mě sem vlastně pozval?" napadla mě otázka, když jsme se posadili k nedalekému stolu.

,,Jen tak" odpověděl mi jednoduše. Pak se trochu naklonil přes stůl, aby mi byl blíž.

,,Jsi ráda, že jsem tě pozval?" položil mi otázku na oplátku zase on a propaloval mě svým pohledem.

Nervózně jsem uhýbala jeho pohledu a dělala, jako že se rozhlížím po místnosti.

,,Asi..asi ano, je to tu hezké" vysoukala jsem ze sebe.

,,Potřebuješ se uvolnit" pronesl on a zvedl se od stolu.

Zaraženě jsem na něho namířila svůj pohled. Co tím myslí?

,,Smím prosit?" postavil se přede mě a natáhl ke mně svou dlaň.

Do té chvíle mi ani nedošlo, že když mě Malfoy zve na ples, znamená to, že spolu nejspíš budeme tančit. Byla jsem nervózní už, jen když vedle mě seděl, když jsem mu hrála na klavír, jak mám zvládnout být v jeho těsné blízkosti a ještě se soustředit na taneční kroky?

,,Neboj povedu tě" zakřenil se a chytil mě za ruku.

Trochu neochotně jsem se zvedla a nechala se dovést až k parketu. Hrála velmi pomalá písnička. Jednu dlaň jsem vložila do jeho dlaně a druhou položila na jeho rameno. On svojí druhou ruku omotal kolem mého pasu. Chvíli jsem se v této pozici cítila nesvá, ale zanedlouho mě celou pohltila příjemná melodie hudby. Nechala jsem se vést jeho kroky a plně se oddala svým myšlenkám. Co by asi říkala Giny, kdyby mě viděla, jak tančím s Malfoyem. A co by teprve říkal Ron s Harrym, nebo Malfoyovi rodiče, jeho otec by jistě nebyl nadšený, kdyby viděl svého syna v těsné blízkosti kouzelnice z mudlovské rodiny.

Aniž bych si uvědomovala, co dělám, položila jsem svojí hlavu na Malfoyovu hruď. K mému překvapení neucukl ani na to nijak jinak nezareagoval. Ucítila jsem jeho kolínskou, byla to ta nejhezčí vůně, kterou jsem kdy cítila. V tu chvíli jsem věděla, že se té vůně nebudu moct nabažit.

Když píseň skončila pomalu se ode mě Malfoy odtáhnul. Na což jsem se nevědomky nesouhlasně zamračila, protože to znamenalo, že už nebudu moct čichat jeho vůni, on si mého zamračení naštěstí nevšiml.

,,Chtělo by to něco rychlejšího" řekl, vytáhl ze svého hábitu hůlku a lehce s ní mávl.