-26.

403 23 2
                                    

,,Co to děláš?" zapřela jsem se do něho rukama, abych ho od sebe odstrčila.

O krok ucouvl. Z jeho výrazu ve tváři šlo lehce vyčíst, že je z toho, co právě udělal, také docela překvapený.

,,Odpověz!" vyzvala jsem ho, když už mezi námi podle mě až moc dlouho panovalo ne příliš příjemné ticho.

Namířil na mě svůj pohled. V jeho tváři už nebylo ani stopy po překvapení. Právě naopak. On se usmíval. Ten zpropadený blonďák se na mě spokojeně usmíval. Vůbec se mi to nelíbilo. Zase se choval velmi divně. Co tímhle sleduje? Podezřívavě jsem přivřela oči. U merlina ať už aspoň něco řekne! Rozhodla jsem se, že ho propálím skrz na skrz svým pohledem. A k mému překvapení to i pomohlo. Po chvíli se trochu nespokojeně ošil, jakoby mu byl můj upřený pohled snad nepříjemný a odvrátil ten svůj jinam.

,,Neříkej, že si to nechtěla" pronesl jakoby nic a díval se přitom někam do tmavé chodby rozprostírající se před námi.

,,Nechtěla!" vykřikla jsem. Jasně, že jsem nechtěla polibek od Malfoye. Poslední dobou na mne byl milý to jo, ale o polibek jsem rozhodně nestála. Vždyť ho nemůžu považovat ani za kamaráda.

,,Jsi si tím jistá?" vrhl na mě svůj pohled.

Byl to naprosto vážný pohled. U merlina! On to snad myslí vážně!

,,Malfoy" pomalu jsem vyslovila jeho jméno a pak si frustrovaně povzdychla.

,,Já jsem to myslela jen jako srandu"

,,Co si myslela jako srandu?" nechápal.

,,No to s tím randetem" musela jsem mu vysvětlit, i když jsem absolutně nechápala, že si opravdu myslel, že by mě mrzelo, kdybych s ním nešla na slíbenou schůzku.

Malfoy chvíli jen mlčel. Pak se ke mně z ničeho nic opět o pár kroků přiblížil a sklonil se k mé tváři.

Na chvilku jsem si s hrůzou pomyslela, že mě snad znovu políbí. Dokonce jsem se už připravovala k tomu, že mu jednu vlepím, nenechám se přeci od něho jen tak líbat. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo. Své rty nasměroval místo k těm mým k mému uchu a zašeptal.

,,Opravdu?"

Jeho dech mě zašimral na krku a tak jsem od něho poodešla. Než jsem si dokázala v hlavě srovnat, jak bych mu asi mohla slovně dokázat, že s ním nechci ani na rande a ani nic jiného, otočil se a zmizel v tmavé chodbě.

Ještě chvilku jsem tam jen tak stála a s absolutním bordelem v hlavě jsem civěla na místo, kde před tím stál. Nechápala jsem, co se to stalo, ani proč se to stala. Stalo se to vůbec? Neměla bych se raději štípnout, abych se přesvědčila, zda to není jen nějaký hloupý sen? Ne, nebyl to sen. Nemohl být. Na svých rtech jsem ještě dostatečně živě cítila otisk těch jeho. Bezmyšlenkovitě jsem si po nich přejela prstem.

Najednou se z tmavé uličky za mnou ozval jakýsi šramot. Polekaně jsem nadskočila. A jen s vypětím všech sil udržela hlasitě vypísknutí, které se dralo z mých úst v sobě. To musel být určitě Filch. Uvědomila jsem si kolik je vlastně hodin. Rozhodně bych v tu chvíli neměla stát před chlapeckými ložnicemi, neměla bych nikde stát, měla bych ležet, ve své posteli a spát. Rozhodla jsem se, že nejlepší bude co nejrychleji zmizet, ale hlavně nepozorovaně. Nestála jsem ještě o problémy s ředitelem.

S tlukoucím srdcem jsem se vydala chodbou k holčičím ložnicím. Hned co jsem zmizela za dveřmi. Úlevně jsem si vydechla. Opřela jsem se zády o stěnu a poté s dalším výdechem nechala své tělo volně sjet až dolů na podlahu. Už je toho na mě vážně moc!

,,Herm? Jsi to ty?" ozval se najednou od schodů hlas mé zrzavé kamarádky.

Když Ginny zjistila, že ta tmavá schoulená postava u zdi jsem opravdu já, rychle za mnou přispěchala.

,,Stalo se něco?" strachovala se.

Otevřela jsem své oči, které jsem od té doby, co jsem se posadila na zem, držela zavřené a mile se na ní usmála, abych ji uklidnila.

,,Nestalo" jen mě políbil Malfoy, dořekla jsem si pro sebe.

,,Jen.." povzdychla jsem si.

,,Je to zvláštní"

Nemohla jsem se jí svěřit. Určitě by vyváděla. Ale i přes to jsem se aspoň trochu potřebovala vypovídat.

K mému překvapení se Ginny nejdříve místo odpovědi zlověstně zašklebila a pak položila snad tu nejabsurdnější otázku.

,,Co? Že máš Malfoye ráda?"

Zaraženě jsem na ní upřela svůj pohled, ona se však hlasitě rozesmála.

,,Přiznej si to Mio, už jen to jak s ním poslední dobou trávíš čas a když si mi o něm posledně vyprávěla po tom plese, toho by si všiml i slepý" 

𝓑𝓪𝓭   𝓯𝓮𝓮𝓵𝓲𝓷𝓰𝓼   | DramioneWhere stories live. Discover now