Z pohledu nějakého někoho
"Ale.. je tu jedna podmínka. A jestli se ta podmínka nesplní, tak budu nucen odstoupit z této pozice" řekl najednou a všichni se na něj překvapeně podívali beze slov.
"O-odstoupit?!"
"Co jen může požadovat?!"
"Dnes jsem s sebou přivedl velice výjimečnou dívku. Je to někdo, s kým chci trávit svoji budoucnost. I přestože je to daleko a mohlo by se cokoliv stát, nebo se nám postavit do cesty, jsem si jist, že to společně překonáme" vysvětloval Akashi.
"Chci s ní jít na vysokou, chci s ní žít. I teď mě ničí být od ní jen těch pár metrů. Chci být s ní každé ráno, kdy se probudím a každý večer, kdy jdu spát. Čas, který spolu trávíme, je skvělý, ale chci ji vidět každý den... Takže tohle je moje podmínka. Abych byl dovolen si ji vzít za ženu. jsem do ní tak zamilovaný, že už si neumím představit život bez ní" prohlásil Akashi a Akane cítila, jak se jí v očích hromadí slzy.
"Jmenuje se Igarashi Akane a přivedl jsem si dnes s sebou jako svoji partnerku" dokončil Akashi a vytáhl na pódium k sobě Akane.
"Seijuro! Co si myslíš, že děláš?!" zařval Masaomi.
"Otče, chci rozhodovat pro sebe různé věci. Poslední dobou jsem toho hodně zadržoval. Nikdy jsem nemohl říct to, co jsem chtěl. Vždy jsem dělal přesně to, co jsi po mě chtěl a nic jsem si z toho nikdy neužil, protože jsem byl slabý... vždycky utíkal pryč před nějakým vzpíráním proti tobě, protože jsem to vzdal ještě před tím, než jsem to zkusil... proto už utíkat nebudu" prohlásil Akashi.
"Miluji Akane a chci s ní být navždy. Udělá vše pro to, aby jsem s ní byl. Nezklamu tě a dosáhnu výš, než by jsi očekával, tak aspoň tohle! Nech mě alespoň vybrat si toho, s kým chci být a s kým strávím zbytek svého života! Pro jednou chci, aby jsi teď vyslechl ty mě!" řval Sei-chan.
"Akashi-san...já..no.. S-Sei-chan mi dává do života smysl..Vždy se s ním cítím šťastná a on vždy ví, jak mě překvapit. Prakticky je on ten důvod, proč je můj život tak perfektní... vypadá roztomile, když se směje, vždy mě rozveselí, jen co se na něj podívám, mohla by jsem se na něj dívat do konce života a stejně bych neměla dost... tak dobře mi rozumí, že mám pocit, že mi umí číst myšlenky.. a také s ním chci s-strávit zbytek svého života.. já ho opravdu miluji.. tak... vás prosím.. dovolil by jste mi ho milovat?" zeptala se Akane.
"....Seijuro" promluvil Masaomi " už jsem nad tvými slovy přemýšlel docela dlouho a došlo mi, že metody, které jsem na tebe používal by se daly brát jako extrémní. V tomto ohledu se ti omlouvám. Někdy zapomínám, že jsi ještě dítě" svá další slova si volil opatrně. "Opravdu miluješ Akane, Seijuro?"
"Myslím o vážně otče. A hodlám s naším vztahem pokračovat i bez tvého svolení, ale byl bych za něj nesmírně šťastný" Akashiho oči nepřestávaly sledovat jeho otce.
Masaomi věděl, že bylo zbytečné, dávat mu tuto otázku. Byl stejně tvrdohlavý, jako jeho zesnulá žena. A hlavně když si našli něco, po čem opravdu toužily. Na chvíli zavřel oči.
"Seijuro... tohle je poprvé, co jsi mi řekl o svých citech" usmál se na něj Masaomi.
"Od toho dne, kdy tvá matka zemřela, jsem se té bolesti chtěl zbavit.. a tak jsem si dal cíl a tím bylo to, že rozšířím naší společnost... čímž jsem způsobil, že jsem tě mnohokrát zranil. Omlouvám se.. já.. nikdy jsem nevěděl, jak se k tobě chovat mile.. tvá matka byla v tomhle mnohem lepší než já.. nikdy jsem k tobě nebyl hodný.." omlouval se Masaomi.
"Ale teď ti dávám své sovo, že se nebudu plést do tvého vztahu s Akane.. a.. také máte mé požehnání" dokončil Masaomi a Akashiho oči se rozšířily ještě o zlomek více, než kdykoliv předtím. Ze všech možných výsledků, které si představoval, tak ani jednou nepočítal s tím, že by jeho otec opravdu přistoupil na jeho podmínku.
"D-děkuji ti otče"Akashi byl velmi šťastný z toho, jak moc pochopení ze sebe vydal jeho otec.
"Je tu ještě jedna věc Seijuro" Masaomi se na chvíli zastavil a hledal správná slova pro jeho žádost. "...Na pohřbu tvé matky... jsi mi byl sotva po rameno. Jak dlouho už to bylo, co jsem si s tebou opravdu promluvil? Chtěl bych.. náš vztah předělat, jestli by jsi chtěl. zjistil jsem, že jsi asi měl pravdu.. ohledně toho, že nejsme opravdová rodina. Chtěl bych to nějak opravit"
Kdyby se ho někdo zeptal, Akashi by nebyl schopen popsat emoce, které ním proletěly jako velká vlna. Zjištění, že jeho otec chce zlepšit jejich vztah, bylo nepopsatelné. To, že slyšel svého otce vyřknout nahlas tato slova, bylo nepředstavitelné.
"..není nic, co by jsem si přál víc" usmál se na něj Akashi a Masaomi se pak otočil k Akane.
"A Akane.. tobě se omlouvám.. konečně mi došlo, že .. miluješ mého syna z hloubky svého srdce... jestli jsi vhodná nebo ne.. na tom už nezáleží.. Opravdu doufám, že se přidáš do naší rodiny" usmál se na ni Masaomi a Akane začaly nevědomě stékat slzy po tvářích 'Konečně mě přijal... konečně můžu být se Sei-chanem'
"A-ano! To.. budu velmi šťastná" Akane se otočila k Akashimu. Díval se hluboko do jejích oči s tím jeho překrásným úsměvem, ze kterého byla Akane okouzlená.
"Konečně je to u konce" řekl Akashi.
Vlna úlevy přejela po Akane a kývla. "Jo.. to konečně je.." povzdychla si. Její nohy se podlomily a Akane se svezla k zemi.
"Dík boku" její úleva uvolnil a všechnu tu bolest, kterou v sobe držela, v podobě pláče. "Promiň" omlouvala se Akane zhroucená na zemi.
Akashi si k ní pomalu klekl a posbíral ji do své náruče."taky jsem šťastný" zašeptal Akashi a zpevnil své objetí kolem Akane. Něco se v něm uvolnilo v momentu, kdy viděl, jak se Akane zhroutila a Akashi ucítil jak se tahle emoce začala projevovat ve vlhkých kapkách padajících z jeho očí. "Akane" řekl Akashi, aniž by se snažil zakrýt jeho roztřesený hlas. "Zeptám se tě ještě jednou... vezmeš si mě?"
Akane ucítila padající kapky na její kůži a díky tomu, že k němu byla tak blízko, slyšela jeho rozechvěný hlas. Její srdce se téměř zastavilo, když slyšela, jak vyslovil její jméno, ale pak se její tep mnohem zrychlil. Akane na jeho otázku kývla. "Ano" zamumlala a opřela své čelo o jeho hruď. Pak se posunula, aby její rty byly přesně ve výšce jeho srdce a znova zašeptala. "Ano"
Seijuro cítil, jak se i jeho srdce rychle rozbušilo nad jejími slovy a jejími rty tak blízko k němu, hřejícího přes kousek látky. Pak si všiml, jak se Akane začala rozhlížet doprava a doleva.
"CO se děje?" zeptal se jí Akashi.
"...Jen.. se ujišťuju, že tady nejsou žádná auta.." popotáhla Akane a Akashi se tomu zasmál.
"Trubko.. vždyť jsme v budově. Nemluvě o tom, že je to tu dobře hlídáno" usmál se na ní Akashi.
"J-jenom pro jistotu.." našpulila rty Akane a Akashi si jemně vzal její tvář do rukou a zvedl ji ta, aby se dívaly na sebe navzájem.
" Teď už se nám do cesty nic nepostaví" jejich ubrečené oči se na sebe podívaly a pocítily všechny emoce poletující kolem nich v tento moment. Pak se jejich rty setkaly v jednom dlouhém zamilovaném polibku.
'Tu čáru, kterou jsem nemohla přejít sama, jsem překročila společně se Sei-chanem'