Bylo pondělí, a já se vzbudila v půl sedmé. Tentokrát se mi nezdáli noční můry, takže jsem se pro jednou dobře vyspala. Vylezla jsem z postele a šla si dát sprchu. Nechala jsem na sebe téct vlažnou vodu a přemýšlela nad tím co se událo, nad Theem a tak nad vším. Když jsem vylezla se sprchy mířila jsem si to rovnou do pokoje. Tam jsem si pustila písničky a začala se přehrabovat ve skříni s oblečením. Začala mi hrát moje nejvíc oblíbená písnička (Simple Plan - Boom!) a já se začala vrtět do rytmu a potichu si zpívat. Oblíkla jsem si spodní prádlo a tmavě modré tričko. Teď už jsem si začala zpívat nahlas.
,, Stilesi.... laskavě neslintej."rychle jsem se otočila a uviděla jsem Stilese a šerifa jak se na mě koukají. Rychle jsem si překryla spodní část těla a hodila na ně face tipu.,, Dovolte, ale já jsem tu polonahá. Mohli by jste zmizet z mého pokoje???? " Když si KONEČNĚ všimli mého výrazu zavřeli dveře. Úlevně jsem si oddechla a oblíkla se, nalíčila a sepnula vlasy do ležérního drdolu. Šla jsem do kuchyně kde už seděl Stiles a šerif chystal snídani. Když si mě Stiles všiml lehce se začervenal.
,, Dobré ráno... Chtěla bych se omluvit, jak jsem vás vzbudila. Já se vždycky nechám unést. Takhle si zpívám i na veřejnosti."řekla jsem a šla si pro kafe.
,, V pohodě. Příště si aspoň zavři dveře."řekl Stiles.
,, No promiň... Já je měla zavřený... to si pamatuji. Tys sis otevřel a ani nezaklepal."zvýšila jsem hlas.
,, No to teda... "
,, TAK. NECHTE TOHO OBA."zakřičel šerif.
,,Omlouváme se."řekl Stiles za nás oba.,, Máš pravdu. Bylo zavřeno."praštila jsem Stilese přátelsky do ramena. Šerif nám podal lívance a posadil se.
,,Emily... jestli nechceš jít do školy a zůstat ještě doma. Nechci na tebe nějak tlačit."řekl šerif.
,,Ne... V pohodě. Já to zvládnu. Zachvilku bych už nešla nikam."řekla jsem a dala si do pusy sousto.,, Máte je dobrý. " Stiles přitakal. Od úst mu spadl kousek lívanců. No, slušně řečeno, jeho neustále mlaskání připomínalo prase.,,Stilesi. Mohl by jsi jíst trochu normálně? Jsi jako prase co se cpe před porážkou."křikla jsem na něj. Šerif se začal nekontrolovatelně smát a já se k němu po chvíli přidala. Stiles na nás hodil vražedný pohled.
,, No promiň. Ale já mám strašný hlad. A mimochodem. Ty je děláš lepší."
,, Jenže ty máš hlad pořád. "řekla jsem a začala se smát na novo.,,A děkuju. Ale tvůj táta je má taky dobrý."
,, Děkuju ti, ale Stiles má pravdu. Máš je lepší. "řekl a dolil si kafe. Ještě chvíli jsme si povídali a pak jsme si došly pro věci.
,, Pojedeme tvým nebo mým?" zeptal se Stiles, když jsem scházela ze schodů.
,,To je jedno."řekla jsem.,, Teď jsem si vzpomněla. Nemám moc benzínu takže..."nevinně jsem se na něj usmála.
,, Okay. Tati, my už pojedem. Uvidíme se potom."houkl do kuchyně.
,, Počkejte... Tady máte na svačinu."řekl a podal nám peníze.
,, Tak moment... jak to, že má Emily o pět babek víc než já?"řekl uraženě Stiles.
Šerif protočil oči a povzdychl si. ,, Protože Emily je náš host a taky u ní vím, že to neutratí za hovadiny jako ty." Stiles chtěl něco namítnout, ale já ho včas umlčela.
,, Tak my děkujeme. A ahoj." Nasedli jsme do auta a vyrazily. Po cestě jsme se stavily v obchodě pro sváču a kafe. Šerif měl pravdu. Stiles to opravdu utratil za blbosti. Než jsme dojely ke škole, stihly jsme se pohádat. Hádka spočívala v tom, jestli je lepší Captain America nebo Iron Man.
,,... Jako promiň, ale Iron Man je lepší. Je nehorázně bohatej, má super oblek a luxusní auta a... Jop, má sexy Pepper."
,, Jako vážně? zahrnuješ do toho i Pepper? Dyť...
,, Sexy Pepper."opravil mě Stiles.
,, To je jedno. Captain America je lepší. Byl to nejlepší voják. Přiznávám. Díky Tonyho otci.Obětoval se proto aby zachránil svět. A nestihl rande se svou dívkou."smutně jsem popotáhla. Takhle jsme se hádali až k mé skříňce.
,, Čus... O čem se hádáte?"zeptal se Scott, když přišel k nám.
,, Tady Emily si myslí, že Captain America je lepší než Iron Man."řekl Stiles. ,, Btw. Má tričko s Iron Manem."
,,Tak aby bylo jasno. Já mám ráda všechny Superheros.
„To je jedno. Scotte, rozhodni to. Na čí straně jsi?" Scott si nejistě přešlápl a frustovaně vzdychl.
„Hádáte se jak malý. Ale, abych byl upřímný... Jsem v týmu Captain America. Sorry bro."řekl.
,,Ale no ták... už nejsi můj bratr." urazil se Stiles. Já a Scott jsme se na sebe jen podívali a pak vybouchli smíchy. Stiles hrál pořád uraženého, ale po chvíli se k nám přidal.
„Čemu se smějete?"zeptala se Kira, když s Lyd.
„Ale... to je jedno."řekla jsem. Vytáhla jsem si učebnice a šly jsme do tříd. První hodinu jsem měla s Lydií. Celou hodinu jsem nebyla schopna poslouchat výklad našeho chemikáře. Pořád jsem přemýšlela nad momentem, kdy m Theo vyznal lásku. Z přemýšlení mě vytrhla Lydia.
,,Hej... Jsi v pohodě? Dneska jsi nějak mimo."koukla jsem se na ní.
,, Víš no..."
,, Omlouvám se pane učiteli. Zaspal jsem."do třídy se právě přiřítil Theo. Koukl se na mě, ale hned uhnul.
,, Dobře. Ale ať se to nepakuje."prohlásil učitel a dál se věnoval výkladu.
,, Po hodině ti to řeknu. Ale nesmíš to nikomu říct. Slibuješ?"na to jen kývla.
Po hodině jsme s Lydií šly na záchody a tam jsem jí řekla o Theovi.
,, Co??? To si děláš srandu."vylila na mě bulvy, jako by viděla ducha. ,, A cos mu na to řekla?"zeptala se.
,, Co bych mu asi měla říct? Ježiši Theo, to je úžasný. Já tebe taky. A vrhnout se mu do náruče. Si upadla." řekla jsem a frustrovaně si promnula spánky. ,, Dělalo se mi z něj špatně."
,, NE... Samozřejmě že ne. Je to debil. Udělala si dobře. Ale řekla jsi to ještě někomu, nebo jsem první a jediná kdo to ví?"zeptala se.
,,Jsi první. Bojím se jejich reakce. Hlavně Stilesovi."sklopila jsem oči a koukala se na svoje kecky.
,, Krindy pindy Emily. Samozřejmě, že bychom nereagovali nějak špatně, jenom by jsme byly překvapený."řekla a objala mě. Jak já si jejího kamarádství vážím. Je to fajn holka. ,, A teď ještě k tomu co jsi řekla. Záleží ti na Stilesovi hodně?"nechápavě jsem se na ní podívala. ,, No jak jsi řekla, že jsi se bála Stilesovi reakce. A navíc vidím jak se na něj koukáš a on na tebe." než jsem stačila odpovědět zazvonilo. Díky bohu. Zbytek vyučování proběhl v pohodě. Teda až na pohledy spolužáků, učitelé se mě neustále ptaly jestli jsem v pohodě a kdybych chtěla můžu jít domů.
,,Díky bohu už je po škole. Už jenom 4 dny."řekla jsem a protáhla se.
,,Ještě ne. Musíš jít se mnou na tréning. Teda jestli nechceš jít posvejch. "řekl a ušklíbl se.
,, No to se mi teda nechce." řekla jsem a skočila mu na záda.,, Ale musíš mě tam odnést. "začala jsem se smát. Scott, Liam, Kira a Lydie se začali smát taky.
,, Tak fajn. Kam to bude má paní?" řekl a chytl mě podkoleny.
,, Na tribuny, můj věrný oři. "řekla jsem a ostatní vybuchli smíchy. Celou cestu jsme se bavili o všem možném a dělali blbosti. Jsou perfektní. Lepší kamarády bych si nedokázala představit.
,, STILINSKY, MCCALL, YUKIMURA, DUNBAR." zařval na nás Coach.,, Jak si to jako představujete. Trénink začal před 15 minutami a vy si tu děláte blbosti. "pokračoval ve svém proslovu.,,Tyler slezte ze Stilinskiho." rozkázal a já slezla.
,, Omlouváme se. Ehm... Nějak jsme se zapomněli. "omluvil se Scott.
,, Dobrá, dobrá. Ať už se to neopakuje. A trénink si prodloužíte o 20 minut." Stiles už chtěl něco říct, ale Coach ho zarazil.,, Žádný ale, Stilinsky. Převlíkat. Hned. "kluci s Kirou se rozběhli do šaten. S Lydii jsme šli na tribuny. A znova se bavili o Theovi.
,, A řekneš mu to? Jako Stilesovi." řekla
,, Já nevím. Měla bych? "řekla jsem. Lydia kývla na souhlas.,,Potom..." řekla jsem a dál se věnovala tréninku.
,, Stilinsky. Přestaň koukat na ty tribuny. Vím že se ti líbí, ale teď se nerozptyluj. Dalších 20 minut. "řekl Coach. Já jsem se začala nekontrolovatelně smát až jsem spadka ze sedačky.
Stiles
,, Stilinsky. Přestaň koukat na ty tribuny. Vím že se ti líbí, ale teď se nerozptyluj. Uklidíš hřiště a šatny . "řekl Coach. Já jsem zrudnul jak rajče. Koukl jsem se na Emily s Lydii. Ty se tam tlemily jak něco. Po skončení tréninku jsem tam zůstal sám. Všichni šly domů jen já musel ještě dvacet minut trénovat.
,, Nechceš pomoct?" ozvalo se za mnou. Otočil jsem se a uviděl Emily.
,, Jestli chceš. Mohla jsi jít domů. "řekl jsem a začal sbírat kužely.
,, Jít pěšky? Ses zbláznil. Si počkám. A navíc ti musím něco říct." řekla a sklopila pohled.
,, Povídej. "vyzval jsem ji. Chvíli ještě koukala do země a mlčela, ale pak se nadechla a spustila.
, Víš... No ehm... Jak mě Theo s Maliou unesli. Tak byla chvíle, kdy jsem nevěřila, že mě najdete. A pak zas naopak. Pak mě, ale Theo přesvědčil, že vám na mě záleží. "
,, A čím?" zeptal jsem se.
,, No.. On... On... Mi řekl, že mě miluje. "vykulil jsem na ní oči. Ona stale probodavala zemi. Asi ho zabiju. Je mi jedno, že je to chimera, ale... Argh....
,, A co jsi mu řekla?" Zeptal jsem se, snažíc znít klidně.,, Neboj nebudu tě soudit. "řekl jsem. Poprvé za celou dobu se na mě podívala.
,, Řekla jsem mu, ať táhne do háje." ulevilo se mi.
,, Fajn... Měli by jsme to uklidit. "řekl jsem
Emily
Řekla jsem mu pravdu. Nehorázně se mi ulevilo. Když jsme to měli hotové, čekala jsem na Stilese až se převlékne.
,, Emily. Mohli bychom si promluvit?" ozvalo se za mnou. Jakmile jsem uslyšela jeho hlas, chtělo zvracet.
,, Ne. "řekla jsem. Chtěla jsem jít do šatny, ale Theo mi v tom zabránil.
,, Prosím. Já tě miluji. Toto nemůžeš pochopit?"
,, Ne. Nemůžu to pochopit. Jsi arogantní, sobecký hovado. Vyhrožuješ mi a mým přátelům . Laskavě mě nech napokoji. "řekla jsem a šla do šatny. Opřela jsem se a zhluboka dýchala.
,, Stilesi hni sebou. Jsi horší než já." řekla jsem naštvaně.
,, Proč ten naštvaný tón? "houkl ze sprch.
,, Vytočil mě Theo." řekla jsem.
,, Cože?? On s tebou mluvil? "vylítl ze sprchy jen v ručníků kolem pasu. Okamžitě jsem zrudla jak rajče. Musím říct, má nádherně vypracované tělo. Emily neslintej.
,, Mohl by ses obléct? Nerada bych tě, znovu, viděla na ostro." řekla jsem a otočila jsem se. Stiles vyjeknul a zdrhal ke skříňce.
Dojeli jsme domů, kde jsem Stilese donutila napsat úkoly. Chvíli remcal, ale pak toho nechal.
,, Já nevěřím svým očím. Ty jsi donutila Stilese dělat úkoly? Ty jsi úžasná řekl šerif když přišel s nákupem.
,, Tati já ti pomůžu. "
,, Ne. Ty piš." řekla jsem a šla mu pomoct. Stiles něco zamrmlal a pokračoval. Zbytek večera proběhl v pohodě, zavolala jsem tatoj. Už se těším až přijede, u Stilinskych je fajn ale doma je doma. Prostě klidná domácnost u Stilinskich.
********
Takže další kapitola je tu... Je taková o ničem, ale nejsou nápady. Když budete mít nějaký nápad tak napište do komentářů... Věnováno všem @nikabilek