Akane
Pořád jsem se nemohla vzpamatovat, z toho, co řekl Sei-chan 'Ještě jsem se nedostal z té doby před 10 lety..' co tím myslel? Bylo by v pořádku myslet si, že mě má pořád rád? Rychle jsem se ale oklepala a praštila se malinko do tváří
" Nedělej předčasné závěry, Akane! A i kdyby, tak by to nic nezměnilo! Pamatuj, pravidlo číslo 3--- " byla jsem v půlce sebepřesvědčování, když jsem najednou do někoho narazila. Po srážce jsem ale zjistila, že mám mokré triko.
"Jejda! Omlouvám se!" koukla jsem se nahoru, a zjistila jsem, že jsem narazila do Hiroseho. Omlouval se, že mě polil svou vodou z hrnku
"Ne, já bych se měla omlouvat, nedívala jsem se km jsem šla. Navíc je to jen voda, takže se to usuší rychle" usmála jsem se na něj, ale on mě pak popadl za ramena
"Sundej si to oblečení teď hned" samolibě se ušklebil
"C-Cože?!" pokusila jsem se od něj dostat pryč, ale byl silnější
"Ty rozhoduješ, ale rychle, nerad čekám" odpověděl, ale já byla zmatená a nevěděla co říct 'Co to s ním je?!'
"No tak, svleč se, nebo buď svlečena. Co z toho to bude?" zahlédla jsem nejasný úsměv na jeho nádherných rtech. Byla jsem jakoby úplně zmražená na místě a cítila jsem jak se mi zrychluje tep. Pak se začal Hirose smát
"Bože! Nemyslím to vážně, jen jsem si dělal srandu!" smál se
"C-Cože?" zakoktala jsem zaraženě v téhle blbé situaci
"Na, vem si tohle a usuš se, jinak to ostatní uvidí přes tričko" uchechtl se a podal mi skvěle poskládaný kapesník. Rychle jsem se podívala na svoje triko a hned se zakryla, když jsem zjistila, co tím myslel
"D-Děkuju.." poděkovala jsem mu po tom, co jsem se usušila
"Žádnej problém, ale měla by ses nějak naučit jak od sebe dostat ostatní kluky, jinak budeš mít velký problémy" poučoval mě Hirose
"M-Myslim že to nějak z-zvládnu, mockrát děkuju" začervenala jsem se a vrátila mu kapesníček
"Díky a ahoj!" řekla jsem a rychle odpochodovala pryč i přes to, že na mě volal. Ignorovala jsem ho a pokračovala, ale najednou jsem uklouzla
"Kyaaa!" zavřela jsem oči připravena na tvrdej náraz, ale nepřišel. Cítila jsem se jakoby jsem zvnesla. 'Huh? Tohle nějak nebolelo..' Otevřela jsem oči a viděla Hiroseho s obličejem jen kousek ode mne
"Říkal jsem ti ať jsi opatrná, protože voda spadla nejen na tebe, ale i na zem" povzdechl Hirose 'Co to se mnou je? Proč mi zas srdce bije tak rychle?' nemohla jsem si pomoct ale znova se začít červenat nad svými myšlenkami
"Děkuju.." poděkovala jsem a zvedla se zpět na vlastní nohy. S jeho oblečením vypadal hubený jako hrábě( a/n co je to sakra za přirovnání?! xD) ale svaly měl. Postáváním vedle jeho širokých ramen jsem na něj měla dobrý výhled, i na jeho svaly. Mé myšlenky začal přehlušovat tlukot mého srdce.
"To je jedno, pojď půjdem zpátky do třídy" usmál se a šli jsme zpátky
".. Víš... i přes to škádlení.. jsi opravdu hodný.." zamumlala jsem při cestě
"Co kdyby jsi zjistila, že mám jiný důvod, proč na tebe být hodný? Co když jsem na tebe hodný jen proto, aby jsi přestala být tak ostražitá a mohl jsem se na tebe jen tak někde vrhnout, kdy to budeš nejméně očekávat? Co si o tom myslíš?" uchechtl se a přiblížil se ke mně, aby viděl líp moji reakci
"Můžu, Akane?" ušklíbl se
"O-O čem to mluvíš?!" zařvala jsem a on jen zvednul ruce v nevinnosti
"V klidu~ jen zase žertuju! Bereš všechno moc vážně Akane, jako by jsi prosila o to, aby tě nekdo takhle škádlil" smál se
"P-Přestaň! Beru všechno zpátky. Nejsi vůbec hodný!" začervenala jsem se a vběhla do trídy, ale první co jsem viděla byl Sei-chan se skříženýma rukama na hrudi 'A to jsem se měla Hirosemu vyhýbat..'
"Akane, radši by jsi měla dodělat všechnu svoji práci, než odejdeš ze školy" řekl
"Au.." trhla jsem s sebou když jsem na hlavě ucítila bolest z toho, jak mi papíry jemně položil na hlavu a slyšela jsem chechtání všech ve třídě. Sei-chan nade mnou tyčil a díval se na mě
"Nechceš ještě něco říct?" zeptal se se svým zastrašujícím pohledem
"..Opravdu se omlouvám.." řekla jsem
"Za co?" zeptal se se stejným pohledem
".. Za to že jsem tě neposlechla.." řekla jsem s pohledem dolů na svoje ruce a pak jen uslyšela jeho povzdechnutí
" To je jedno, ale ať už se to neopakuje" řekl a vrátil se zpět na svoje místo 'Že by mě měl on rád?.. Jak naivní.. pokračuj ve snění Akane..'
"Ow, to bylo zlý.. jsi v pohodě?" podívala jsem se na vlastníka hlasu a uviděla před sebou jednu ze spolužaček, Kisaragi Eriku.
"Jo.. ale nemusel být tak tvrdý.. cítím jak se pode mnou třese podlaha, když mě takhle poučuje.." řekla jsem mnula si míst na hlavě, kde mě trefil Sei-chan s papíry
"Ale takový prostě je, tohle ho dělá tím úžasným" usmála se na mě. Erika je hodně roztomilá. Má světlou kůži a dlouhé tmavě modré vlasy svázané do culíku, a zářivě fialové oči .. Byla celkově drobounká
"Opravdu? Tohle ho dělá populárním?" zeptala jsem se překvapeně
"Jasně! Prostě takový je a i tak s ním všichni chtějí být!"
"No tak, je přece je to nástupce ve společnosti Akashi"
"Mohl by na mě takhle řvát celý den!" poslední věc mi připadala fakt divná, když se postupně přidávali i ostatní holky do konverzace
"Vlastně jsem se ani nepředstavila. Jmenuju se Erika Kisaragi, ale klidně mi říkej Erika. No a.... jestli by ti to nevadila, tak bych chtěla aby se z nás stali přátelé" zeptala se stydlivě a já si vduchu zajásala 'Moje první kamarádka! Vůbec jsem si nemyslela, že nějaké přátele budu mít!' (a/n takový forever alone xD)
"Jasně, a říkej mi Akane " usmála jsem se s pocitem štěstí. Chtěla jsem pokračovat, ale do třídy vešel učitel a museli jsme se všichni vrátit na místo. Povzdychla jsem zklamaně a sedla si vedle Sei-chana, který mi dal pohled 'pak na mě počkej'. Zakabonila jsem se, ale pak jsem začala dávat znova pozor
----
"Děje se něco?" zeptala jsem se Sei-chana, který stál na chodbě
".. Moc se nepřibližuj ke Kisaragi"povzdechl
"Cože? Proč?" zamračila jsem se, ale on se na mě díval s klidným pohledem
"Vždyť je hodná a milá" pokoušela jsem se ho přesvědčit, ale nepomohlo to
"Jsi naivní... má důkladně upravené vlasy, od začátku roku nosí kontaktní čočky a falešné řasy" řekl
"I-I tak! Nemluv o ní jakby jsi ji znal!"zařvala jsem
"Akane" řekl přísně moje jméno ale já jsem ho neposlouchala
"Ne.. I-I kdyby to byl rozkaz, tak tě neposlechnu!" odmítala jsem
"Ty mě tedy odmítáš?" zasyčel na mě(a/n vrrrrrr xD)
"..Jenom tohle...neposlechnu.." sebrala jsem všechnu svou odvahu
"Nezahrávej si se mnou" jeho hlas byl klidný, ale i tak ostrý
"..Je to moje první kamarádka... prosím.. nech mi jí.." prosila jsem ho
".. Fajn, budeš se to teda muset naučit tou horší cestou" povzdechl si. Šel zpátky do třídy a cestou se o mě otřel. Vážně, Bůh mě asi nemá rád. Nechtěla jsem se Sei-chanem mluvit, ale musela jsem sedět hned vedle něho při hodině..ale i tak... cítila jsem teplo... teplo na místě kde se o mě otřel a teď seděl hned vedle mě. Opatrně jsem se na něj podívala, ale zjistila jsem, že spí. Trošku mě překvapilo, jak klidně vypadal, když spí. I když neřekl o Erice moc hezké věci..... nemohla jsem ho nesnášet. Proč?
"..Moc na něj svítí slunce.. chtělo by to stín.." zamumlala jsem. Pohled na jeho sluncem ozářeny obličej byl nepopsatelný. Jako by zářil a jeho tak trochu neupravené vlasy mu seděli k rysům jeho obličeje. Pak jsem se posunula tak, aby jsem ho zakryla svým stínem.
"..Tohle by mohlo stačit" řekla jsem si, ale pak najednou otevřel oči a podíval se do mých
"Mám tě" ušklíbl se a já ucítila jak mi poskočilo srdce
".. To je nefér.. jen jsi hrál že spíš.."zčervenala jsem, proč jsem to vlastně dělala?..To je nepříjemný.. cítila jsem teplo na tvářích a radši jsem je rychle zakryla svými vlasy. 'Prosím, ať už tahle hodina rychle skončí..'
----
Hned jak hodina skončila, přiběhla za mnou Erika
"Hej Akane, zítra je sobota tak mě napadlo, jestli by jsi nechtěla jít na karaoke. Jedno je hned před zastávkou" nabídla mi
"Jasně!" usmála jsem s natěšeným pocitem
"Skvělí!" řekla a úsměv mi oplatila. Zeptala se mě tak hezky... nechápu, co proti ní Sei-chan má..
"Cože? Akane jde? Tak v tom případě jdu taky!" najednou mezi námi vyskočil Hirose
"Jestli jde Ishikawa tak já jdu taky!"
"Já taky!"
"Takže i já!" začali se všichni hlásit a nakonec jsme půjdeme všichni... teda kromě Sei-chana
"..Škoda že Sei-chan s náma na tyhle věci nechodí.." řekl jeden z chlapců, ale Sei-chan se zvedl
".. Půjdu" povzdychl a všechny holky začal jásat, ale to on jen ignoroval
"Akane, pojď" řekl a já kývla
"Uvidíme se zítra! Ahoj Eriko!" zámávala jsem jí a ona mi zamávala zpátky ještě před tím, než jsme odešli ze třídy. Po chvíli jsme došli do kanceláře studentské rady, kde nás všechny pozdravili
" Dobrý večer!" všichni se uklonili a on na to jen kývl a prošel kolem nich
"Akane, ty papíry" řekl a já mu rychle podala papíry, co jsem vyplnil při přestávce na oběd
"Tady je vyrovnaný list výkazu zisku a ztrát pro kulturní festival, který byl nedávno. Mělo by to být vypočítáno správně, ale radši to překontrolujte" Sei-chan jim podal papíry a všichni byli překvapení
"Wow! Co jiného se dá předpokládat od Akashiho! Jak jsi to všechno stihl?" řekl jeden z nich
"To všechno udělala Akane pro dnešní shledání, a taky se stává novou více presidentkou studentské rady,Akane Akashi"řekl a všem mě představil
"Rád tě poznávám Akane! Není divu že tě Akashi vybral jako naší více presidentkou. Stihnout tyhle všechny papíry za takovou dobu.. jsme rádi že tě tu budeme mít!" všichni se na mě přivítavě usmáli. Netušila jsem že jim to tolik pomůže, ale byla jsem z toho opravdu šťastná
"Ráda vás poznávám! Možná nebudu lepší než váš minulí více president, ale budu se snažit jak nejvíc mi to půjde!" uklonila jsem se šťastným pocitem
-----
"Tohle je naše nová manažerka, Akane Akashi" znovu mě Sei-chan představoval basketbalovému týmu
"Ráda vás poznávám, chtěla bych být nějak užitečná, takže se nebojte se na mě obrátit s čímkoliv budete potřebovat pomoct" poklonila jsem se
"Jsme ve vaší péči!" všichni se taky uklonili, ale pak ke mně najednou přiběhl Reo
"Ahoj Akane~slyšel jsem že jste se Sei-chanem přátele z dětství" uchechtl se
"Vážně? Jak o tom víš?"zeptala jsem se
" Všichni tady o tom mluví!" zasmál se
"Opravdu?" pokusila jsem se normálně zasmát, ale bez úspěchu. Pak si mě Sei-chan přivolal k sobě
" Budeme mít cvičný zápas, ty ohlídáš skore. Jen sem budeš ke každému týmu připisovat body fauly a kdy byli vystřídáni. Jednoduše sepiš kdo co trefil jakému týmu a jakým způsobem míč hodili. Napiš jaký fauly kdo děla a jaké dělá. Pak už jen sepiš detaily k jakémukoliv volnému hodu" vysvětlil a já si od něho vzala papír a tužku
"Zvládne to psát všechno najednou?" zeptal se Kotaro opatrně
"Ano protože má fotografickou paměť(a/n takovýto jak si něco přečtete a pamatujete si to tak hodně dlouho- už jsem konečně přišla na to jak se to přeloží>:D)" odpověděl mu Sei-chan
"Fotografickou paměť?" zeptali se všichni a naklonili halvu na stranu 'Jak jsem si myslel.... máš fotografickou paměť' tuhle stejnou větu řekl před lety
"Akane si zapamatuje všechno hned jak to uvidí" vysvětlil jim
"Cože?! To umím?!" zalapala jsem po dechu
"Akane, druhá kniha co jsem ti dal před pár dny.Jaká byla věta na straně 118?" zeptal se
"Umm.... Japonské císařství chtělo ovládnout Asii a Pacifik a už bylo ve válce s Čínskou republikou v roce 1937 , ale Světová válka začala 1. září 1939 útokem Německa na Polsko a vyhlášením války Německu Francií a Velkou Británií.." odpověděla jsem a všichni na mě zírali s otevřenou pusou
"Správně. Akane se také povedlo dostala perfektní skore v příjímacím testu" přidal a všichni na mě nevěřícně koukali
"T-To je úžasný!!"zařvali všichni
"..nevěděla jsem.. že to dokážu.." řekla jsem
"Protože jsem byl ten první, kdo to objevil" ušklíbl se , ale najednou do tělocvičny vrazil Hirose
"Ode dneška, bych se taky rád stal členem basketbalového klubu!" zvolal s úsměvem
---------------------------------------------------------------------------------------
jéééj tak tak tady to máte :D četla jsem komentáře a nevěděla jsem že překlad může někoho takhle potěšit :D ale jsem z toho neuvěřitelně šťastná a najednou se někde vzala energie :D bohužel si nejsem jistá jak mi překlad půjde.... napůl nám funguje a nefunguje nabíječka na notebook a segra mi její nepujčí na tak dlouhou dobu, takže kdyby náhodou jsem přestala na delší dobu psát tak je to tímhle
ale nebojte se :D nějak bych to pak dala a až budu mít svůj vlastní tak budu vydávat zase rychleji!
Jsem ráda že to čtete! Děkuju!
a to nahoře je Hirose!