Ani se tolik nelekla toho, že někdo mluví, jako toho, kdo mluví. Zbrkle se otočila a uviděla ztrhaného Remuse. Nedivila se, že tak vypadá. Včera byl úplněk.
,,S tím patronem jste měli pravdu," svěsila smutně hlavu. Věděla, že musí zkusit Oddělení a, že se do kabinetu znovu nedostane. Tentokrát opravdu. Nemusela být nějak inteligentní, aby jí došlo, že Moody přišel na to, že měl nevítaného návštěvníka.
,,Takže plán B?" zeptal se po chvilce a dívka kývla. Čím více se toho dozvěděla, tím méně se jí do toho chtělo, ale byla rozhodnutá a nehodlala své rozhodnutí změnit.
,,Tohle ti posílá Tichošlápek," řekl a podal Kristen kus žlutého pergamenu. Rozbalila ho a četla.
Pro náš plán máme dalšího spojence. Budeš se divit kdo to je.
,,Kdo to je?" zeptala se a stále upírala svůj zrak do pergamenu. Ticho. Zvedla hlavu a zjistila, že Remus je pryč. Kdo byl jejich další spojenec? Rozhodně to byl někdo z Řádu, nebo možná ještě líp, někdo z profesorů. Jenže kdyby to byl nějaký učitel, mohl by to říct Brumbálovi a nemuseli by dělat tohle všechno.
Druhý úkol se neúprosně blížil a Kristen konečně přišla na to, jak vydrží hodinu pod vodou - živá. Neville jí s tím pomáhal. Našli složité kouzlo díky němuž se její tělo bude chovat jako by žila ve vodě celý život. Bude dýchat vodu stejně jako vzduch, bude vidět jako na zemi, uslyší jako na zemi a hlavně bude mít vlastnost orientace ve vodě, což se bude velice hodit. Jediný problém byl, že ho nevyzkoušeli, protože Neville musel odejít. Tudíž to bude muset Kristen vyzkoušet, jak se říká, na ostro.
Hned po probuzení měla Kristen nevýslovný pocit nervozity. Měla co dělat, aby došla na snídani, jak se jí klepaly nohy. Měla strach z tolika věcí. Co když se jí kouzlo nepovede? Bude diskvalifikována, nebo zemře pod vodou. Vůbec netušila co jí čeká, ale věděla, že to brzy zjistí.
Už stály s ostatními šampiony na tribuně u Černého jezera. Kristen na sobě měla jednodílné plavky zmijozelských barev. Byla nervózní a měla strach. V hlavě si vytvářela různé scénáře co se může stát, když něco pokazí. Tok pesimistických myšlenek přerušil Brumbálův hlas.
,,Šampióni, vedli jste si dobře při prvním úkolu, teď na Vás čeká složitější zkouška. Každému z Vás bylo něco odcizeno, něco jako poklad. Tyto čtyři poklady, jeden pro každého šampióna, nyní spočívají na dně Černého jezera. Musíte najít svůj poklad a vrátit se s ním na hladinu. Máte na to pouhou hodinu. Po zaznění výstřelu můžete začít." Jen co domluvil ozvala se ohlušující rána oznamující start. Kristen, Fleur a Krum skočili na ráz do vody. Harry ještě zůstal na tribuně. Kristen se nezdržovala tím co tam dělá a rychle vytáhla svou hůlku.
,,Pulmonis aqua!" Vykřikla, jenže se neozvalo nic jen jí z úst unikly bublinky vzduchu. Nechtěl začít panikařit a proto se rychle uklidnila. V duchu se začala naplno soustředit na ono kouzlo. Nic se nedělo a Kristen už docházel dech. Poslední pokus. Pulmonis aqua! Záhy cítila něco jako by skrz ní prošla tlaková vlna. Zamotala se jí hlava a začala rychle mrkat, protože jí pálily oči. To by nebylo nejhorší, ale rozkašlat se pod vodou také nebylo nic dobrého. Po, pro ni, nekonečném mrkání a ničivém kašly se rozkoukala a.....nadechla? Opravdu! Nadechla se a viděla stejně jasně jako na souši. Vyšlo to!
Na nic víc už nečekala a plavala kam jí smysly radily. Až teď se pořádně zamyslela nad úkolem. Mají najít něco jako poklad, ale co to je? Může to být nějaká věc, zvíře nebo někdo blízký. Může to být cokoliv. Kristen přemýšlela co je pro ni poklad. Napadalo jí hodně věcí. Zvíře jí nenapadlo žádné a z lidí taky měla pár, které měla ráda. Harry, Hermiona, Ron, Draco, Neville nerada to přiznávala, ale i Snapea měla ráda.
Najednou jí něco chytlo za nohu. Bolelo to víc než by si připustila. Ve vodě měla kůži mnohem citlivější než normálně. Podívala se co to je. Spatřila hejno ďasovců, kteří se na ni lepily jako vosy na bonbón. V ten moment jí nenapadlo nic lepšího.
,,Confringo!" Tentokrát to nebyly bubliny co vyšlo z jejích úst, ale zřetelný výkřik. Ohnivý výbuch jí sice mírně popálil nohy, ale zahnal všechny jezerní potvory co se na ní teď přitiskly. Rychle začala plavat pryč. Tyhle prevíti už se k ní nejspíš nepřiblíží. Kde ten poklad bude? Přemýšlela a stále plavala dál. Přišlo jí, že neplave, ale letí vodou. Byla to vysoká rychlost, kterou se řítila vodou Černého jezera.
,,Tempore," řekla potichu, aby na sebe neupoutala nějakou nežádoucí pozornost. Hůlka se dvanáctkrát otočila a jednou jen mírně pootočila. Znamenalo to, že je čtvrt na jednu. Tohle kouzlo měla velice ráda, protože vždy věděla kolik je hodina ať už byla kdekoli. Došlo jí, že tu je zatím jen patnáct minut. Měla by pohnout ploutví....tedy kostrou. Je tu chvilku a už jí hrabe.
Znovu začala přemýšlet nad tím co může být ten poklad. Může to být totální maličkost nebo naopak něco velkého a nepřehlédnutelného. Za ní se ozval zvláštní zvuk, rychle a zbrkle se ohlédla, ale viděla jen chaluhy a vysoké jezerní rostliny. Bůh ví co se mezi nimi schovávalo. Znovu ten zvuk. Něco jako šoupání a tření. O pár vteřin později myslela, že leknutím vyplave až nad hladinu. Z hustých, brčálově zelených rostlin vykoukla hlava Krvavého barona. Kývnutím ho pozdravila. Co sakra dělal tady? Zaslechla jeho hlas, ale kolejní duch nepohnul ústy ani o píď. Použij kouzlo cest a vydej se opačným směrem. Pak zase zmizel v jezerní zeleni. Co to mělo znamenat?! Nečekala dlouho a udělala co jí hlas Barona radil. Uhlově černá špička hůlky ukazovala nalevo od ní - tedy dál od zeleně. Ovšem perleťově bílá rukojeť, připomínající dračí roh, ukazovala přímo do 'kytek'. Takže se musela vydat tou neprostupnou zahrádkou.
Zelené šlahouny se jí omotávali kolem nohy a stahovaly jí ke dnu. Pokaždé je přetrhla jednoduchým kouzlem a snažila se tu vodní zahrádku přeplavat co nejrychleji. Za dobrých patnáct minut konečně vyplavala pryč. Před ní se objevilo něco jako podmořské království. Jeskyňky porostlé zelení z nichž začali vyplouvat nějaké bytosti. Kristen se tím nezdržovala a plavala ke čtyřem obrysům, které si získaly její pozornost. To co viděla když k nim připlula jí víc než překvapilo a možná i vyděsilo. Už pochopila co Brumbál myslel tím slovem poklad. Teď to chápala.
Takže, dlouho očekávaná kapitola je zde. :D Moc se Vám omlouvám, že to trvalo přes deset dní. Nějak to nestíhám. Znovu bych chtěla podotknout, že nevím jak často budu vydávat kapitoly. Můžou to být dvě kapitoly denně, jedna denně, jedna týdně. Opravdu nevím a tak prosím mějte se mnou trpělivost. :) Před pár dny byly Vánoce. Doufám, že jste si je užili a dostali jste něco co Vám udělalo radost. Můžete mi napsat co jste dostali - pokud tedy chcete.
Jo, mimochodem, je tu už přes 100 komentářů! To je tak.....nenapadá mě nic co by to vystihovalo. :DStejně tak je tu už 1,8k hvězdiček. Bože! Jste úžasní a moc Vám děkuji. Snad se Vám tenhle příběh bude líbit i nadále.
A nakonec. Kdo myslíte, že bude Kristenin poklad? A kdo je ten nový spojenec? Názory mě velice zajímají a moc mě potěší. :)
Na obrázku je Kristenina hůlka.