Zmijozel nemusí být jen had ✔

Nečekaný spojenec.

Kristen opravdu nechtěla vysvětlovat co tu teď dělá a obzvlášť ne osobě stojící před ní.

,,Ne, to je v pořádku," vyhrkla až podezřele rychle.

,,Vím o Vašem plánu, pan Black mě o to požádal," dívka vyvalila oči a tupě zírala na profesorku McGonagallovou. Takže ona byla jejich spojenec? Vážně? Nebelvírská ředitelka se usmála a pustila se do vysvětlování, které Kristen tak potřebovala.

,,Od září mám pocit, že se s Alastorem, tedy profesorem Moodym, něco stalo. Po tom co se profesor Snape zmínil o Vašem výstupu, mě napadlo, že na tom něco bude." Kristen se rozzářila jako sluníčko s dalším - mnohem jednodušším - plánem.

,,Takže to můžete říct panu řediteli a nemusíme se pokoušet o tuhle šílenost." Opravdu hledala každičkou skulinku, kterou by mohla utéct pryč od Oddělení. No řekněte, kdybyste měli jít do něčeho co Vás téměř jistě může zabít, nesnažili byste se z toho nějak vykroutit? Úsměv profesorky McGonagallové se vytratil hned jak Kristen dopověděla svůj nápad.

,,Už jsem se pokoušela promluvit s profesorem Brumbálem a Snapem, ovšem oba dva si myslí, že jsme  proti němu vysazené. Obě jsem s ním měly svůj spor. S pomocí zbytku profesorstva tedy počítat nemůžeme." To nééé! Kristeniny naděje na to, že by nemusela procházet tímhle procesem - protože možnost, že by do toho šel Remus, Sirius nebo dokonce McGonagallová byla hodně mizivá - byly rázem v tahu. Její výraz profesorce napověděl, že by měla změnit téma hovoru. Ne, že by to pomohlo.

,,Ukažte mi ty přísady," řekla a natahovala se po knize, kterou jí Kristen ochotně podala a sledovala její výraz. Obočí profesorky vylétlo až téměř do vlasů.

,,To obočí se Vám snaží utéct z hlavy?" Zeptala se rejpavě Kristen a nasadila zkoumavý pohled. McGonagallová jí obdařila přísným pohledem a dívka rychle vycouvala.

,,Kde tohle chcete shánět?" Odvrátila zrak od knihy a přesměrovala se na dívku. Kristen jí knihu vzala z ruky a vzala náhodnou přísadu.

,,No, můžeme o úplňku oholit Remuse a ostříhat nehty Siriusovi," zašklebila se a přemýšlela nad další přísadou. Výrazu profesorky McGonagallové si nevšímala. ,,Vlas víly. Hmm, můžeme se pokusit Fleur jeden vlas vytrhnout. Něco z víly v sobě má-"

,,To ano, ale jak říkáte, jen něco. Musely bychom získat minimálně šest nebo sedm vlasů, aby to vystačilo na jeden vílí." Argumentovala profesorka. Kristen spíš udivilo, že nic neřekla na její poznámku ohledně Remuse a Tichošlápka. Profesorka zamyšleně pokračovala. ,,Přísady z baziliška můžeme najít v Tajemné komnatě," Kristen se pochybovačně otočila a hodila na profesorku nepochopitelný výraz. ,,Baziliščí tělo se rozkládá velice pomalu, jistě ještě vypadá co k čemu," vysvětlila McGonagallová s mírným náznakem úsměvu. Teď si slovo vezme Kristen. Věděla, že co se týče těch látek od jednorožců, budou je řešit až jako poslední. Byla ráda, že je to zrovna McGonagallová, kdo je jejich spojenec. Sice sama jednou prohlásila, že není žádný lektvarista, ale Kristen věděla, že to není pravda.

,,Dobře, to máme už pět, ale co těch dalších šestnáct? Odvar z Úponice jedovaté si můžeme 'vypůjčit' od profesorky Prýtové. Slzy fénixe....Fóx!" Vykřikla vítězoslavně, když si uvědomila, že Brumbál má fénixe. Profesorka na to nic neřekla, jen se znovu podívala do knihy.

Takhle tam lektvar řešili ještě několik hodin. Opravdu. Strávili hodiny přemýšlením nad místy, kde seženou dané věci. Několikrát se málem pohádaly, ale ne nijak vážně. Kristen si uvědomila, že se s profesorkou přeměňování baví jako s kýmkoli jiným a nedělalo jí to problém. Dokonce i McGonagallová se chovala jinak než obvykle. Stále byla skrytá za přísnou, kamennou maskou, ale často odkrývala svou pravou tvář.

Nakonec se dohodly na všem, dokonce i na jednorožcích. Krev z jednorožce nebudou muset použít. Prý se dá nahradit žíní z testrála. Profesorka sice testráli neviděla, ale Kristen ano. Netušila sice proč tomu tak je, ale teď se jim to hodilo. Shrnuto: Profesorka plánuje, Kristen shání. Za menší asistence profesorky. Dívka nebyla schopná profesorku přesvědčit, aby mohla do Zapovězeného lesa sama. (Představte si to jako rozhovor typu: Máámi.) Prostě ne. McGonagallová nebyla ochotná připustit, že by Kristen šla znovu do Zapovězeného lesa a něco tam vyvedla - a my víme, že ona to dokáže. :D

Další den.

,,Ale Remusi no tak. Nikomu se nic nestane. Prosím," takhle ho Kristen prosila už nejmíň třicet minut a nic. Lupin nechtěl ani slyšet o tom, že by byla Kristen u jeho přeměny. Dívka ho chápala, měl strach. Ona už věděla jak dokáže být Lupin agresivní ve vlkodlačí podobě. Ale když nezapomene na lektvar nebude nic vážného hrozit.

,,Ne, Kristen! O tomhle nebudeme diskutovat," nejdřív rozhovor s McGonagallovou jako matkou a teď otcovský scénář?! Ne! Když se bude dostatečně dlouho snažit, podaří se jí Remuse překecat.

,,Hele, ale Poberty si taky nechal, aby u tebe byli a nezapomeň, že já jsem taky zvěromág," vytáhla své tajné eso z rukávu po dalších patnácti minutách. Všimla si, že Lupinovi už dochází argumenty a tak jí napadlo, že prostě vytáhne tohle a doufala, že to zabere. A možná to i zabralo, protože se bývalý profesor obrany proti černé magii zatvářil jako tygr v koutě, tedy vlkodlak v koutě.

,,Loni to taky dopadlo dobře a ani jednomu z nás se nic nestalo." Zkusila to znovu. 'Nic se nestalo' není ten pravý výraz. Kristen skončila s prokousnutým krkem a půl července mluvila jako by měla v krku struhadlo. Ale co? Je v pořádku, Lupin taky. Tak není co řešit. Remuse se na ni podíval výrazem typu: Děláš si srandu? Pochopila, že tudy asi cesta nepovede.

,,Ale proč tedy k sobě pustíš Siriuse a mě ne-" nedořekla a z kuchyně se ozvalo.

,,Mě do toho netahej!" I Sirius byl od začátku proti. Ani on se tohohle šílenství nechtěl zúčastnit, protože věděl, že by ho Remus roztrhal jen co by se ho dotkl. Věčně vyhledávajíc problémy, ale tohohle se bojí. No, a Kristen se do toho žene po hlavě. Důkaz, že je tak trochu mimo.

,,Kristen, prostě ne!" Utnul její myšlenky. Kristen tedy zbývala jen jedna možnost ke které se vůbec uchylovat nechtěla. Nenáviděla vydírání, ale tady už s přesvědčováním nic nezmůže.

,,No dobře, v Zapovězeném lese jsou vlkodlaci taky," pokrčila rameny, otočila se a chtěla odejít. Momentálně se nenáviděla za to co dělá. Vydírala někoho koho měla ráda kvůli někomu koho....měla sice taky ráda, ale....no radši na to zapomeneme.

,,Počkej tohle je ještě větší šílenost. Takhle se zabiješ stoprocentně," řekl Remus i Sirius jeden přes druhého. Věděla, že tohle zabere, ale byla na sebe naštvaná. Znovu pokrčila rameny a udělala dosti zajímavý výraz, který se ani popsat nedá. Lupin si smutně povzdechl a podíval se s nadějí na Tichošlápka. Ten jen nezůčastněně pokrčil rameny a znovu zmizel v kuchyni.

,,Tak dobře,"

Poslední kapitola v roce 2015. Užijte si Silvestra a vykročte do nového roku pravou nohou. :D Takže Vám všem přeji. Šťastný nový rok 2016. :)

A moje milované otázky, kterými Vás štvu :D. Čekali jste McGonagallovou nebo ne? Jak bude probíhat shánění přísad? Bude s nimi ještě někdo nebo už budou jenom oni čtyři? Za názory budu vděčná a moc mě potěší. :)