Zmijozel nemusí být jen had ✔

Proč?! ✔

Hermiona byla studená a ztuhlá. Připomínala lidský kámen. Kristen rychle pochopila, že jí sama nepomůže. Rozběhla se na chodbu v naději, že někoho najde. Nikde nikdo. Jako kdyby se všichni v Bradavicích rozhodli, že se budou vyhýbat chodbám okolo knihovny. 

Musí okamžitě najít něčí kabinet! Knihovně je nejblíže McGonagallová.

Udýchaně doběhla k jejím dveřím. Ani nečekala až popadne dech a zběsile začala bušit na dveře. Nic. McGonagallová tam nebyla.

Déle nečekala a běžela do sklepení - které momentálně bylo nejblíže - ke Snapeově kabinetu. Připadala si jako smyslů zbavená, nevnímala nic než to, že musí sehnat pomoc pro Hermionu. V boku jí bolestně píchalo, ale snažila se to nevnímat.

U těch velmi známých dveří se ani nezdržovala klepáním. Otevřela dveře a vpadla dovnitř. Všimla si Snapeova naštvaného výrazu, bylo jí to jedno. Rychle se snažila popadnout dech, než začne profesor křičet. 

,,Stark!" křikl, ale Kristen ho dál nepustila. 

,,Her-Hermiona v-v kni-knihovně je zka-zkamenělá," vykoktala mezi prudkými nádechy. Snape na víc nečekal a vyběhl z kabinetu rovnou do knihovny. Kristen běžela za ním téměř bez dechu.

Až teď si v hlavě přehrála, co se stalo. Mluvila s tím útočníkem. Má ho najít. Pak zakopla o Hermionu. Potom běžela a teď běží znovu. Najdu ho! slíbila si. Doteď jí byly osudy žáku lhostejné, ale Hermiona byla její kamarádka. 

Zastavili se v knihovně. Snape rychle vykouzlil nosítka a spolu na ně Hermionu položili.

,,Běžte informovat profesora Brumbála." Kristen na nic nečekala a znovu se rozběhla, tentokrát do ředitelny a volnějším tempem.

Štvalo jí, jak pomalu se chrlič pohybuje. Měla pocit, že tam jede celou věčnost.

Nemohla skoro popadnout dech. Právě proběhla polovinu Bradavic, aby se do ředitelny dostala. Bolestné píchání v boku nabralo na síle, ale Kristen teď záleželo jen na tom, aby se Brumbál dozvěděl o Hermioně.

Opět začala zběsile bušit do dveří. Brumbál jí otevřel a vypadal rozrušen tím rámusem. Už chtěl něco říct, ale Kristen se nadechla a vychrlila ze sebe: ,,Pane řediteli, Hermiona je zkamenělá, je na ošetřovně!"

Brumbál se zatvářil ustaraně, ale řekl Kristen, aby na něj počkala do doby, než přijde.

Seděla tedy a čekala, až Brumbál přijde z ošetřovny.

Hermionu proměnil v kámen ten, kdo na ní mluvil, to bylo více, než evidentní. Je někde, kde je hodně vody a nějaká dívka tam zemřela. Kde je hodně vody? Myslel tím jezero? Nebo kuchyň, umývárnu?

Kristen byla s rozumem v koncích. Ale toho útočníka musí najít! Musí vědět, proč to dělá. A pokud to bude jen trochu možné, musí ho zastavit. 

,,Slečna Grangerová je opravdu zkamenělá, ale brzy bude hotový lektvar a všichni by měli být v pořádku. Teď mi řekněte co se přesně stalo," vybídl ji ředitel, když přišel a posadil se za stůl.

Nesnášela to profesorské přesně. Neřekne, co se stalo před tím, než našla Hermionu - to nepřicházelo ani v úvahu.

,,Šla jsem do knihovny a našla tam Hermionu ležet. Běžela jsem někoho najít. Pak mě profesor Snape poslal za Vámi."

,,To je vše? Opravdu se nic jiného nestalo?" Snape určitě řediteli řekl, že Kristen slyší hlasy toho útočníka - Snape a profesoři se mohli pouze domnívat, že je to hlas útočníka, Kristen to však věděla se skálopevnou jistotou.