NKÚ

3.4K 265 44
                                    

Kristen se rozhodovala zda má jít spát nebo dělat něco jiného. Napadla jí jen jedna věc co jí pořádně vyčistí hlavu. Potichu se vplížila do ložnice, vzala pár učebnic a šla se učit na zkoušky náležité kouzelnické úrovně. Dost jí vrtalo hlavou tohle. Právě se vrátila ze sídla Smrtijedů, byla tam přes měsíc a první co udělá je, že se začne učit. Ale dalo se to pochopit. Chtěla mít co nejlepší výsledky; hlavně z OPČM a lektvarů. Není nutno vysvětlovat proč.

Zrovna četla jak připravit mnoholičný lektvar. Kristen měla dobrou výhodu, že nikdy nebude potřebovat tenhle lektvar. Prý chutná opravdu odporně. Návod jí připadal docela jednoduchý. Po oddělovacím lektvaru jí všechno přišlo jednoduché.

Došlo jí, že se jí pár lidí bude ptát co se stalo a kde byla. Rozhodla se, že bude říkat pravdu. Jestli jí budou věřit nebo ne, to jí bylo jedno. Zajímalo jí co Raven. Kdyby jí Bellatrix něco udělala, dozvěděla by se to od Snapea. Smrtijedi by jí to najisto neřekli.

Byla své sestře hodně vděčná, že jí odtamtud dostala pryč. Byla velice ráda, že je Rebecca na jejich straně, protože jinak by boj se zlem byl o sto procent těžší.

O den později, ráno. Dřív než všichni vstali, vypařila se Kristen ze Zmijozelu a šla na snídani. Těšila se, že se konečně nají něčeho po čem nebude mít nutkání vrhnout.

Ve Velké síni nikdo nebyl za což byla velice ráda. Velmi se lekla, když při odchodu do někoho vrazila. V moment, kdy se zvedla ze země a spatřila zrzavou záplavu vlasů, došlo jí, že je to dívka, kterou 'vymanila' ze sevření Phoebe Lestrange.

,,Kristen?" Udivený hlas Raven Black zaslechla tlumeně, protože se jí dívka vrhla kolem krku a opět jí srazila na zem.

,,Ne, jsem převtělená Umbridgeová." Zaskuhrala. Čekal jí nejméně patnáctiminutový rozhovor, kdy jí Raven zasypávala horou otázek na něž Kristen odpovídala buď mručením, kývnutím nebo krátkou větou. Její smůle bylo z hůry přáno. Přiběhlo k nim trio; Hermiona jí též skočila kolem krku a Ronovi a Harrymu se na tváři objevili štastné výrazy spojené s výrazem úlevy. Takže jí čekal další výslech. Uvědomila si jak je ráda, že své přátele má. Netušila co by bez nich dělala, byla by v koncích. Ano, měla Rebeccu.....a Draca, ale ani jednoho nepovažovala za přátelé. Rebecca, byla její sestra; ano, měla jí ráda a moc, ale nebylo to jako u tria a Raven. A Draca milovala. Draco....upřímně ho moc nechtěla teď potkat. Ne, že by ho nechtěla vidět, ale nechtěla znovu řešit co se stalo. Od tria se dozvěděla, že se Draco a parta ze Zmijozelu přidali do vyšetřovacího klubu růžové ropuchy. Ani se tomu nedivila. U mladého Malfoye je tohle stejně možné jako u ní, že bude provokovat profesory. To jí připomnělo, že chystá pomstu; ještě nějakou vymyslet.

Vyděsila se, když se podívala co je první hodinu a zjistila, že je to zkouška NKÚ z lektvarů. Proč zrovna z lektvarů?!

Ve třídě. Hodně lidí si šuškalo, když Kristen viděli. Nechala je a soustředila se na nadcházející příval stresu. NKÚ se skládali ze dvou částí. Písemný test a praktická část. První bylo vždy teoretické pojednání - tedy test - a poté ta praktická část na níž se dívka dost těšila.

Kecy na začátek neposlouchala - jako vždy - a hned po jejich skončení se pustila do psaní. Nebylo to nic těžkého. Popište postup při výrobě kostirostu. Taková primitivnosti. Řekla si a sepsala dopodrobna celý postup. Takhle vyplnila všechny otázky. Jediné kde váhala, byly protijedy na akromantulí jed. V těle ho měla, ale nezkoumala co pije, aby ho zničila. Kdo by taky zkoumal takový hnus?

Odpoledne je čekala příprava nějakého z lektvarů.

,,Stark Kristen," ozvalo se její jméno po devadesátiminutovém čekání. Roztřeseně vstala a šla do místnosti, kde se bude rozhodovat o její známce. Nepamatovala si jména porotců navzdory tomu, že jim je stále někdo opakovat. Prostě neměla na jména moc velkou paměť, tak stane se.

Vstoupila do učebny. Tam seděli tři porotci a Snape. Na stolku před ní byl kotlík a spousta přísad. Stále byla rozklepaná i přes to, že věděla, že to celé zvládne.

,,Slečno Stark, připravíte nám oddělovací lektvar. Podle profesora Snape s ním již máte zkušenost." Řekl jeden z porotců. Kristen hodila nenávistný pohled lektvaristovým směrem. On svůj černý pohled zabodl do stropu a tvářil se stylem: Já nic, já netopýr a chci spát.

,,Ano," povzdechla si poraženě a pátrala v paměti na chvíli, kdy s profesorkou McGonagallovou vařili lektvar díky němuž měli zachránit Pošuka.

,,Hotovo?" Zeptal se udiveně porotce, když z kotle vyšlehl modrý plamen, stejně jako tehdy. Díky barvě plamenu poznala, že lektvar udělala správně. Porotci museli uznat, že jde o velmi zdařilou práci i na dospělé kouzelníky.

Další den. Kristen byla už od rána skleslá. Proč? Když potkala Draca, ani se na ni nepodíval, natož, aby jí pozdravil. Hrozně jí to zasáhlo. Co se to s ním stalo? Nechtěla za ním jít. Nechtěla 'dolejzat'. Dnes je čekala zkouška z astronomie. Té se bála asi nejvíce. Astronomie nebyla její silná stránka.

Písemný test zvládla napsat za necelých čtyřicet minut, ale strach měla až z té praktické části, která bude v noci na Astronomické věži.

Den uběhl tak rychle až jí přišlo, že to je nemožné. Celý den strávila tím, že se učila a myslela na Draca. Došlo Vám, že je již noc.

Profesor Tofti jim rozdal mapy a oni do nich měli zakreslit postavení planet a jejich měsíců. Nějakou dobu to probíhalo jak mělo, ale po nějaké době se na dvoře začalo dít něco co si vysloužilo její pozornost.


Jak bylo slíbeno, je tu nová kapitola. Podle mě je dost nudná, ale to posuďte Vy. :) Moc děkuji za pochopení, že kapitoly hold budou pouze třikrát do týdne. :)

Doufám, že se Vám kapitola líbila. :)

Hlasujte, komentujte, kritizujte, vše podle libosti. :D


Zmijozel nemusí být jen had ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat