,,Co se stalo???"vletí do pokoje Stiles. Celá rozklepaná se k němu otočím a ukážu na vanu, poté co se tam podívá mě pevně obejme a drží za hlavu. Do koupelny též vběhne Melissa.
,,Co se stalo?"ptá se.
,,Myslim, že tady Emily našla toho pohřešovaného chlapa."řekne Stiles, který mě pořád drží a hladí po vlasech.
,,Musim zavolat policii."řekne Melissa.,,Stilesi, odveď ji do vedlejšího pokoje, tam nikdo není."dodá Melissa. Já se stále zabořeným obličejem do jeho prsou se na jeho pokynutí rozejdu. Stále vidím tu mrtvolu, jak na mě kouká těma mrtvýma a vytřeštěnýma očima. Stiles mě odvede do vedlejšího pokoje a jako první se koukne do koupelny, jestli tam není nějaký další překvápko. Naštěstí tam nic nebylo.
,,Nic tam neni. Můžeš jít"řekl a sedl si na právě ustlanou postel.
,,Nebude ti vadit když nechám otevřený dveře, že ne?"zeptám se ho. On jen chápavě přikývne. Zatím co se sprchuju, slyším Stilese jak zase telefonuje s Maliou. Podle mě je tak nějak až moc vlezlá. Nevim jestli bych sněkym takovím mohla chodit.
,,Všechno v pořádku???"křiknu na něj ze sprchy.
,,Jo... Malia mě zase uhání. Někdy mam pocit, že mě chce mít pořád pod kontrolou.Řeknu ti to rovnou už mě to nebaví."odpověděl.
,,Nechci ti do toho nějak kecat, ale měl by sis sní o tom promluvit. Třeba to vyřešíte líp než když budete na sebe naštvaný."řekla jsem a vyšla jsem zabalená v ručníku. Stiles na mě koukal jako by viděl ducha.
,,Neboj se nic na tebe zkoušet nebudu... Jen si jdu pro oblečení."řekla jsem a uchechtla jsem se na něj.
,,Jo... Jasně."řekl Stiles a zatvářil se jako, že si to nemyslel. Vzala jsem si svoje oblečení a se smíchem jsem odešla do koupelny a pořád jsem se mu smála. Zatím co jsem se převlékala jsem přemýšlela, jaký to bude v nový škole. Budu chodit na Beaconskou Hillskou střední. Škola začíná asi za 14 dní takže ... .
,,Můžeme."řekla jsem, když jsem vylezla z koupelny.
,,Jo... jasně."řekl Stiles, vzal mi tašku a otevřel mi dveře, kde na nás čekala Malissa, aby mi dala nějaký papíry.
,,Všechno v pořádku?"ptá se Melissa.,,Musíš jít na policii kvůli té mrtvole. Usmlouvala jsem to s vašimi otci na zítra, takže dneska máš pokoj."řekla a usmála se na mě.
,,Jo... děkuju. Musim říct, že vaše nemocnice je mnohem lepší než v jakých jsem byla. Teda vaše nemocnice je spíš druhá nejlepší ve které jsem byla."řekla jsem s úsměvem.
,,Jaká je první?"ptá se Mellissa.
,,No... Asi v Londýně. Tam jsem měla opravdu pohodlí. Jednou jsem tam potkala i Davida Tennanta, ten hrál v mim oblíbenim seriálu." odpověděla jsem.
,,Aha... "řekla Melissa a rozloučila se s námi a odešla.
,,Tak... Tohle je moje auto..."řekl Stiles a hrdě to auto poplácal. Nastoupili jsme a odjeli jsme z nemocničního parkoviště. Celou cestu bylo ticho, Stiles se mě ani nezeptal na adresu kde bydlim, a si mu to táta řekl. Cestou jsem se koukla z okna a pozorovala oblohu jak se na ní míhají mraky. Najednou jsem si vzpomněla na tu noc kdy jsem byla napadena. Trochu jsem se zatřásla a Stiles se mě zeptal, jestli jsem v pořádku na to jsem mu odpověděla že jo. Nevim jestli mi to věřil, protože se na mě zatvářil dost divně.
,,Jsme tady. Páni... Ty bydlíš jen pár domů od nás."řekl a vystoupil, vyndal moje věci a odnesl je ke dveřim.
,,Nechceš jít dál?" zeptám se ho.
,,Ne... Díky. Budu dbát na tvojí radu a jdu si promluvit s Maliou. Snad to vyřešíme. Tak ahoj." řekl a objal mě.,,Můžu se někdy stavit?"houkne na mě.
,,Jo, jasně, ale aby to nevadilo Malie!"řeknu.
,,Neboj... já to nějak vyřešim... Nejsem zadnej její mazlíček."řekl a mrkl na mě.
,,Tak čau."řekla jsem a zavřela dveře. Od meho odchodu z nemocnice jsem se několikrat setkala se Stilesem a Scottem. Většinou trénovali na Lacross, takže jsem je jen pozorovala. Když jsem přišla z posledniho setkani s nimi, to se me to snazili naučit tak jsem si vzala i věci na cvičení, jsem si pomyslela, že ta škola s nimi nebude tak nudná.
Začala jsem si vybalovat věci a sedla jsem si, s notebookem, na svoji postel a vyhledala jsem si nějaký informace o Beacon Hills. Tedy konkrétně o napadení zvířetem. Za posledních několik let jich tu bylo nějak moc, ale nějak zvlášť jsem to neřešila.
,,Ahoj, tati."řeknu když mi zazvoní mobil.
,,Jak pak je, zlatíčko?"zeptá se mě táta.
,,Všechno v pořádku. Stiles mě bezpečně odvezl domů a všechny papíry co mi dala paní McCallová jsem zařadila k ostatním takže jich tu máme už 87. To brzo překonám bratránka Stuarta."řekla jsem a slyšela jsem jak se táta směje.
,,No to je teda pravda... Kolik jich má? 90? Co?"zeptá se.
,,91. Takže se musím snažit."řekla jsem se smíchem.,,V kolik se vrátíš?"
,,No... asi zase pozdě. Možná dýl. Takže nečekej."řekl.
,,Dobrá."
,,Promiň... už musim jít. Volá mě šerif."řekl.
,,Tak ahoj a pozdravuj."řekla jsem a zavěsila
Chvíli jsem si četla a pak jsem si šla lehnout. Nemohla jsem usnout, pokaždé když jsem usnula se mi zdála noční můra. Asi v půl druhé jsem uslyšela šramot na zahradě a jak někdo leze do mého pokoje. Naštěstí jsem mám u postele bassebolovou pálku, opatrně jsem vylezla z postele a jednou jsem praštila vetřelce do zad.
,,Au...."zaúpěl.
,,Kdo jsi a co tu chceš?"zeptám se .
,,To jsem já.... Stiles."
,,Panebože.... promiň."řekla jsem a pomohla mu na nohy. Posadili jsme se na postel a ještě jednou jsem se mu omluvila.
,,Jak tě vůbec napadlo se sem vkrást, když víš, že můj otec a tvůj taky pracují u policie."řekla jsem.
,,Promiň, ale musel jsem si někym promluvit a ty bydlíš nejblíž."řekl a usmál se.
,,Bezva. Asi řeknu tátovi a by jsme se přestěhovali na druhý konec města."řekla jsem a usmála se. Viděla jsem jeho výraz, byl nějak zticha. Za tu dobu co jsem ho znala jsem ho neviděla takhle zticha.
,,Tak... Teď mi řekni co se stalo!"řekla jsem.