Leo
Místo toho, abych šel dom, až se mi noha zotavila, šel jsem za ní. Už před nějakou dobou, mě napadlo, že bych mohl využít toho, že jejich hlídka je nepozorná. Protože za tu dobu co sem chodím za Jessie si mě ani jednou nevšimli.
Ale to teď vedlejší. Nejdřív potřebuji dostat Jess ke mně, a přesvědčit jí o tom, že jsem pro ní ten pravý a že se mnou bude šťastná a i v bezpečí.
Vylezl jsem na strom před jejím pokojem a schoval se do hustých větví. Když jsem jí uviděl brečet bylo mi do breku taky. Ale jediné co mi nejde do hlavy je, to proč teď brečí když mě odmítla.
Když po dvou hodinách breku usne tak jí jen zakryjí přikrývkou a dám pusinku do vlasů.
Skočím ze stromu a už se chci rozejít zpět na svoje území. Ale zastaví mě mužský hlas
"promluvme si" řekne vážným hlasem.
Ztuhnu když ho uslyším, ale hned se zase uvolním když zjistím, že se jedná o Jessiiního bratra.
Šli jsme si sednout na nějaké posazení u rybníčku.
"Vím, že trénujete Jessie. A musím vám poděkovat..." Udělá dramatickou pauzu a pokračuje "...dlouho jsem jí neviděl takhle šťastnou...." Musím se pousmát.
Když se chce zvednout a odejít zastavím ho.
"Proč jí tu držíte, když tu není šťastná?" On se na mě podívá nechápavým pohledem.
"Ona vám neřekla, že se za necelý měsíc stane naší lunou?"
"Řekla, ale vy mi jí musíte vydat-"
"A to jako proč?" Nenechal mě domluvit
"protože je moje družka a luna mé smečky." vytřeští oči
"aha to jsem nevěděl, ale bohužel si myslím, že alfa vám jí nevydá tak snadno"
"to mě, ale nezajímá, ty už si svoji spřízněnou duši našel ne?" Přikývne "Tak víš, jaké to je když není vedle tebe, bojíš se o ní 24 hodin denně..."
Povídame si takhle už asi tak 30 minut. "...Z toho co mi říkáte nechápu jenom to proč nevyužila příležitosti a nezůstala u vás."
"To jsme dva co to nechápou. Jenom předtím než odešla mi řekla: kdybych jí tohle nabídl ještě ráno přijala by to s širokým úsměvem, ale odpoledne pochopila, že nemůže odejít. Protože pokud uteče tak možná bude šťastná ona, ale kvůli jejímu sobectví by nebyli šťastní desítky páru."
"Doprdele, nejspíš je to moje vina" bouchne se do hlavy
"proč si to myslíš?"
"Odpoledne jsem mojí družku, utěšoval, protože se chceme vzít a založit rodinu, ale bohužel to nemůžeme dřív než se alfa ožení."
"Co je to za stupidní pravidlo?" Pokrčí ramena na náznak, že neví.
Když je chvíli ticho promluvím
"Je už dost pozdě, tak já půjdu" a zvednu se. On si stoupne hned po mě a jde mě vyprovodit k hranicím.
Na cestě k domu jsem nechal Darka aby se proběhl a já mezitím mohl přemýšlet. Se Sebastianem jsem domluven, že jí zkusí nějak přesvědčit aby se mnou odešla bez nějakého odporu až to vyřeším s jejich alfou.
Jess
Ráno se probudím celá ubrečená, ale nijak to neřeším. Nevím proč, ale nemám vůbec chuť k jídlu tak zůstanu celý den v mém pokoji a přemýšlím o včerejšku.
Když jsou dvě hodiny odpoledne napíšu Leovi, že dnes výcvik ruším. Ten hned odpoví
Jess: Ahoj, dnes mi není celý den dobře, takže dnešní tréning padá
Leo: Jestli je to kvůli tomu včerejšku, tak se velmi omlouvám, nevím co to do mě vletělo
Jess: Ne, ne, to není kvůli tomu včerejšku, prostě mi není jen dobře nic víc za tím není
Je to kvůli tomu včerejšku jenom je mi to blbí mu napsat: Ahoj dnes výcvik ruším kvůli tomu, že jak si mě včera políbil a pozval abych s tebou utekla k vám. Tam mám smíšené pocity a nevím co si o tom myslet.
Už dávno jsem pochopila, že nejsme ze stejné smečky. Tam kde mě cvičí to má úplně jinou atmosféru než tady atd.
Leo
I když mám jednání odepsal jsem jí. Napsal jsem, že nevím co to do mě vletělo i když to vím docela přesně, co do mě vletělo a to je láska.
Toto je moje dnešní poslední jednání pak už jsem se chtěl věnovat Jessie, ale když mi napsala, že jí není dobře tak nevím co dělat.
I když je větší riziko, že mě chytí tak to risknu a jdu za ní. Najdu jí v jejím pokoji dělající něco na počítači. Vlezu otevřeným oknem. Měla na uších sluchátka takže si ani nevšimla že stojím nad ní. (Nahoře část Jessiíno pokoje)
Jess
Měla jsem na uších sluchátka, takže jsem vůbec nevnímala svět okolo sebe. Nevnímala jsem ho dokud se neprohla madračka vedle mě.
Nijak to neřeším jenom se po očku nakouknu kdo leží vedle mě. Když zjístím že tam leží Leo sundám si sluchátka
"co tady děláš?"
Nejdřív jsem nebyla ráda, že přišel, ale potom se z toho vytvořilo příjemně strávené odpoledne.
Právě mi vyprávěl o svém dětství, když vletěl do pokoje Sebastian a oznámil mi abych se dostavila k tábořišti, že alfa chce něco oznámit.
Popravdě se mi odtud vůbec nechce. Leo mě chytne za ruku, když se zvedám z postele.
"Počkám tady" Jenom se lehce pousměji a odejdu.
Přijdu tam a už je tam asi tak 300-400 lidí šeptajících co asi chce alfa ohlásit. Za chvilku přijde alfa.
"Sousedé nám vyhlásili válku, takže se přípravy na mou svatbu pozastavují a budou zase obnoveny až válka skončí."
Uvnitř mě jsem skákala dva metry vysoko štěstím. Na venek jsem nedala nic znát. Rozhlédla jsem se a uviděla jsem spoustu smutnících mladých páru do kterým patřili i Sebastian s Cloe.
"...den po úplňku se odjíždí takže se všichni schopní muži dostaví na bojiště a budou cvičit nepřežitě. To je prozatím vše co potřebujete vědět."
Chci se rozejít zpátky do domu, ale zastaví mě několik páru buď starších nebo tich mladších a furt opakují tu jednu větu: snad ta válka nebude trvat moc dlouho, abyste mohla být šťastná a mít vysněné děti.
Na všechny, reaguji stejně, smutně se pousměji (předstíraně) a řeknu děkuji.
Vlezu do domu a už tu radost nemůžu udržet dýl na uzdě. Vletím k sobě a i když Leo telefonuje skočím mu kolem krku. Jemu odletí mobil stuhne, ale hned se vzpamatuje a obejme mě nazpět.
Takhle zůstaváme dlouho než se já vzpamatují a odtáhnu se.
"Čím jsem si to obětí zasloužil?" Já zčervenám.
"Alfovi vyvolal někdo válku, takže se přípravy na svatbu pozastavují, než válka skončí."
"tak to je úžasný" zvolá radostně a obejme mě.
Leo tu zůstal až do noci. Povídali jsme si tak dlouho než jsem usla v jeho náruči.
Leo
Dnešek řadím mezi nejlepší dny mého života. Usli jsme v objetí.
Ráno mě probudilo slunce. Celou noc se na mě tiskla a já jí objímal jak ten nejdražší poklad.
I když nerad, tak se odtáhnu, zakryjí ji a vydám se na mé území. Dnes je úplněk a chci být s Jess.
Je to její první úplněk tak doufám, že vše proběhne v klidu. Za normální okolnosti vlka už zvládá tak na 1-. Nějaká drobnůstka se tam ještě najde, která potřebuje doladit, ale i tak si myslím, že za tu krátkou dobu co jí trénuji se toho naučila víc než dost.
Nevím ani co bych za to dal, kdybych mohl být s ní. Tohle je snad poprvé kdy se netěším na úplňkoví lov.