Adventní kalendář

20. Prosince 🎄

Z pohledu Luny

Přišla jsem do bytu, divila jsem se, že bylo rozsvíceno, protože Ambar byla v nemocnici u Simona. Napadlo mě, že asi zapomněla zasnout, když odcházela z bytu. Položila jsem nákupní tašky na kuchyňskou linku. Nechtělo se mi to teď uklízet. Plánovala jsem si lehnout na pohovku a podívat se na nějaký film. Když jsem vešla do obýváku někdo mi zakryl oči ,,Kdo je to?" ,,Zkus hádat" jako bych v tu chvíli oněměla, nechtěla jsem věřit vlastním uším. Je to skutečně on? Nebo mám pouze halucinace? ,,Matteo, jsi to ty?" odkryl dlaně z mých očí a otočil mě tak, abych mu viděla do těch jeho ,,Já já nemůžu uvěřit, že jsi tu. Jak to nechápu? Vždyť si říkal, že budeš rád, když přijedeš na Štědrý den? Tak co se změnilo?" mluvila jsem páté přes deváté. Nechápala jsem to. Překvapil mě, a to jsem si myslela, že se už nikomu nepodaří mě takhle šokovat ,,Zařídil jsem si to tak, abych mohl přijet už dnes a mohl tě tak překvapit. Doufám, že se mi to alespoň trochu povedlo. Nebo ne?" ,,Jo, povedlo se ti to. Naprosto jsi mě šokoval" silně jsem ho objala ,,Moc si mi chyběla" zaúpěl mi do vlasů ,,Ani nevíš, jak ty mě" ,,Luno, chtěl bych ti něco říct" zvážněl, když jsme povolili objetí ,,Co se stalo?" ,,Nic se nestalo, chci se ti omluvit" ,,A za co? Nějak tě nechápu" ,,Za to jak jsem se choval, celý měsíc. Já jsem se bál, že máš někoho jiného a přitom ty jsi tady byla celou dobu Ambar oporou. Nevěděla si co máš dělat dřív a já ti to ještě více stěžoval svými žárlivými scénami. Nedůvěroval jsem ti a to je neomluvitelné." ,,Tak tím pádem, bych se měla omlouvat i já. Na začátku prosince jsem si totiž myslela, že rozchod je jen otázkou času. A ani nevíš jak jsem ráda, že se ukázalo, že jsem se mýlila. A taky se omlouvám za to, že jsem ti neřekla o Simonově nehodě, ale nechtěla jsem ti přidělávat starosti" ,,Dobře, oba jsme se mýlili a udělali chyby důležité je, abychom se ze svých chyb poučili a už je neopakovali" ,,Tak to už se snad nestane, ale i když je tady jedna věc, která mi nedá spát." ,,O co jde?",,Přiznejme si Matteo, že je tu něco co nás rozděluje a není to ani Simon ani tvoje nedůvěra ke mně" chytil mou dlaň do svých rukou ,,Asi vím kam tím míříš a máš pravdu ta dálka co nás rozděluje je neúnosná" skočila jsem mu do řeči ,,Právě nevím zda zvládnu další semestr a pak další dva roky s pocitem, že nás dělí taková dálka a jediná možnost jak s tebou mluvit je mobil" ,,Kdyby si mě nechala domluvit, tak by jsi se dozvěděla, že mám řešení" ,,Jaké?" ,,To se dozvíš, když mi nebudeš skákat do řeči" zasmál ,,Podal jsem si žádost o přestup na univerzitu jsem do Buenos Aires. Moje žádost byla schválena, takže mi v New Yorku zbývá dokončit zkouškové období a od příštího semestru spolu zase budeme chodit na stejnou univerzitu. Takže už se mě nezbavíš!" usmál se šibalsky ,,Tak to je skvělé!" vykřikla jsem nadšeně ,,To je ten nejhezčí dárek jaký jsi mi mohl dát" přitiskla jsem se na jeho hruď ,,Miluju tě" ,,Já tebe" spojil naše rty do dlouhého polibku.
Seděli jsme na pohovce, popíjeli víno a koukali na nějakou francouzskou komedii. Dlouho jsem se necítila tak šťastná, po dlouhé době jsem cítila ve svých žilách proudit krev, která byla plná energie a znovu jsem cítila, že zvládnu cokoliv.
V půlce filmu přišla Ambar domů. Už od prvního pohledu na tom nebyla dobře. Byla smutná, její kruhy pod očima byly vidět, i když se je zřejmě snažila zamaskovat make-upem ,,Ahoj" pozdravila nás a přisedla si k nám ,,Ambar chceš slyšet dobrou zprávu?" ,,Dobrá zpráva, určitě pomůže" nuceně se usmála ,,Matteo přestupuje od příštího semestru sem na Univerzitu v Buenos Aires, takže ti brzy přestanu okupovat byt" ,,Tak to mám za vás radost" ,,Jak je na tom Simon?" ,,Pořád stejně. Pomalu začínám být na tyhle dvě slova alergická. Už zbývají jenom tři dny. Pomalu si začínám připouštět, že se neprobudí" už jsem se nadechovala pro odpověd, ale předběhla mě ,,Hlavně neříkej, že takhle nesmím myslet" ,,Promiň" ,,Ne to ty promiň" vtáhla jsem jí objetí a začala jí hladit po vlasech. Jestli se Simon neprobudí, nechci si ani představit co potom bude s Ambar.

Tak máme tu završení prvního příběhu. Dnešní dnem uzavíráme příběh Luny a Mattea. Jak to asi nakonec dopadne s Ambar a Simonem? To se dozvíme už brzy.

Vaše Val