14. Prosince 🎄

30 1 0
                                    

Z pohledu Elle

Seděla jsem v obývacím pokoji pokoji v našem bytě. Koukala na filmy a navozovala vánoční náladu. Stále více jsem myslela na Noaha. Chyběl mi a začínala jsem o sobě pochybovat, zda jsem se rozhodla správně, nechtěla jsem pak ničeho litovat a ještě byl čas své rozhodnutí vzít zpět. Noah na mě neustále tlačil a možná proto jsem se rozhodla tak jak jsem se rozhodla. Ale bylo mé rozhodnuto skutečně správné? Kdo mi má na to odpovědět, když já sama tu odpověď neznám. Složila jsem si hlavu do dlaní. Ten film jsem vůbec nevnímala, vlastně nevím o co tam vůbec jde. Moji pozornost, myšlenky a vlastně všechno ze mě teď patřilo Noahovi ,,Nad čím přemýšlíš?" ozval se Lee, který stál u dveří ,,Jak dlouho už tam stojíš?" snažila jsem se změnit téma ,,To je jedno. Vsadím se, že přemýšlíš o tom samém co já posledních pár dní" ,,Do hlavy ti nevidím takže nevím na co myslíš?" pokrčila jsem rameny ,,Na to, jak strávím tyhle Vánoce." ,,Tak to máme stejné myšlenky." ,,Víš já bych moc rád strávil Vánoce s tebou. Nechci tě ztratit, ale nechci ztratit ani Rachel. Chápeš mě?" přikývla jsem ,,Mám to úplně stejně. Nechci si vybírat mezi tebou a Noahem." posmutněla jsem a složila hlavu do dlaní ,,Nevím co mám dělat" povzdechla jsem si ,,A byl by velký problém, kdybychom spolu na Vánoce nakonec nebyli?" nadhodil Lee ,,To záleží na tobě?" ,,A co kdybychom je spolu oslavili dříve?" ,,Třeba příští sobotu?" ,,Klidně a třeba v pondělí by si jela za Noahem do Bostonu a já za Rachel do Los Angeles. Co ty na to?" ,,Vypadá to jako nejlepší řešení" přitakala jsem ,,Tak by si to měla asi zavolat Noahovi a já Rachel" přikývla jsem, objala jsem ho ,,Bude to tak nejlepší" řekl s úsměvem, ale poznala jsem na něm že by byl smutný. Odešla jsem k sobě do pokoje a vytočila Noahovo číslo.

Hovor

,,Elle, děje se něco? Nebo se chceš zase hádat, jestli jo tak na to fakt nemám náladu." ,,Nechci se hádat, naopak mám pro tebe dobrou zprávu." ,,Vážně a jakou?" řekl poněkud znuděně ,,No chtěla jsem ti říct, že mě přesně za týden můžeš čekat na letišti v Bostonu, ale jestli tě to nezajímá tak si to asi můžu zase rozmyslet, viď?" ,,Cože? Takže Vánoce strávíme společně? Jaktože si změnila tak najednou názor?" ,,Dohodli jsme se s Leem, že my dva to spolu oslavíme v sobotu a v pondělí se každý vydáme vlastní cestou. Já za tebou do Bostonu a on za Rachel do Los Amgeles." ,,Myslíš to vážně? Slib, že už si to nerozmyslíš!" ,,Víš moc dobře, že ne!" ,,Ale já to chci slyšet, tak mi to řekni. Prosím." ,,Slibuji, že si to nerozmyslím a že tyhle Vánoce strávíme spolu v Bostonu. Už jsi spokojený?" ,,Jsem šťastný a už se těším jako malý kluk. Moc tě miluju." ,,Já tebe taky a taky už se nemůžu dočkat, ale teď už budu muset jít. Zítra se přeci jen jde ještě do školy." ,,Tak se hezky vyspi, a pak mi dej ještě vědět kdy přesně tě mám čekat!" ,,Samozřejmě, že dám, ale ještě je čas." ,,Dobrou noc Elle" ,,Dobrou." s úsměvem na tváři jsem položila hovor.

Konec hovoru 

Mobil jsem položila na stůl a chystala jsem si věci do sprchy. Na dveře se ozvalo ťukání na dveře ,,Pojď dál Lee" a za chvíli se jeho hlava objevila ve dveřích ,,Jenom jsem ti chtěl říct, že jsem teď domluvil s Rachel a byla přímo nadšená. Tak jsem se chtěl zeptat jak to probíhalo s Noahem?" ,,Tak nějak podobně. Byl taky nadšený a už teď se nemůže dočkat." ,,Tak to jsem rád. Už půjdu spát. Dobrou Elle" ,,Mám tě ráda Lee" ,,Já tebe přece taky" usmál se a odešel.
Já si dala horkou sprchu. Potom jsem se zachumlala do peřin a okamžitě usnula.

Adventní kalendář Where stories live. Discover now