19. Prosince 🎄

27 0 0
                                    

Z pohledu Elle

Dobalovala jsem poslední dárky pro Noaha, ale v tom mi nečekaně do pokoje vrthl Lee ,,Promiň, nekoukám se" začal se omlouvat, když zjistil, že balím dárky a pro jistotu si zakryl oči ,,V pohodě. Tyhle nejsou pro tebe. Takže si zase můžeš ty oči odkrýt" ,,Fakt?" hlesl překvapeně ,,Tak mi pověz paní tajemná, když nejsou pro mě tak pro koho?" ,,Pro koho asi pro Noaha" ,,Jasně, pro koho jiného by byly" ,,Co si potřeboval?" ,,V kolik chceš začít slavit a hlavně jak?" ,,Tak asi tak za hodinu. Potřebuju se ještě dobalit. Objednáme si pizzu, rozdáme si dárky koukneme na film a můžeme si klidně i zatancovat. Nebo chceš to dělat jinak?" ,,Ne, takhle je to perfektní" ,,Tak super. Můžeš prosím tě objednat tu pizzu?" ,,Jasně. Jakou chceš?" ,,Hawai. Jako vždycky díky" poslala jsem mu vzdušnou pusu ,,V pohodě" vzal telefon a šel volat. Za deset minut se vrátil ,,Pizza tady budu do hodiny a půl." ,,Skvělý to mi akorát tak časově. Jsi poklad Lee. Děkuji" ,,Nemáš za co. Půjdu se ještě taky dobalit. V kolik ti to pozítří letí?" ,,V deset hodin ráno" ,,Tak to je náhoda mně o půl jedenácté, takže můžeme jet na letiště společně. Jestli nejsi proti?" ,,Ne naopak budu ráda." ,,Tak super" s úsměvem odešel.
Za chvilku se rozezvonil můj telefon. Na displeji se objevila Noahova fotka.

Hovor

,,Ahoj, Noa potřebuješ něco?" ,,Slyšet tvůj hlas. Pomáhá to jako ukolébavka před spaním" ,,Vážně? Až tak je mocný můj hlas? Tak to bych si tím mohla začít vydělávat, ne? Asi by to celkem dobře vynášelo?" ,,Takhle to funguje jenom na mě. Na nikoho jiného to takový účinek nemá" ,,Tak to by si mi měl za to platit ty!" uchechtl se ,,A jakou cenu si stanovíš?" ,,Tak co takhle 150 dolarů?" ,,Za jeden hovor?" ,,Ne za jedno slovo!" ,,Sakra, tak to abych šel vykrást banku" zasmál se ,,Teď vážně, co jsi potřeboval?" zvážněla jsem ,,Chtěl jsem tě jenom slyšet a popřát ti šťastnou cestu do Bostonu." ,,Já, ale přece do Bostonu letím až v pondělí" ,,Já vím, ale zítra pravděpodobně na hovor nebudu mít čas, tak proto jsem ti to chtěl říct radši už dnes"  ,,Aha a co máš, tak důležitého na práci?" ,,Potřebuju dopsat ještě nějaké eseje, abych měl vše hotové až přijedeš" ,,Aha, tak toto schvaluji" ,,Už budu muset končit" ,,I já. Už se nemůžu dočkat pondělka" ,,Ani já ne. Miluji tě" ,,Já tebe. Měj se krásně" ,,I ty" s úsměvem na rtech jsem zavěsila.

Konec hovoru   

Za hodinu pizza skutečně dorazila. Sedli jsme si s Leem ke stolu snědli pizzu. Dali jsme si dárky. Dostala jsem od něj parfém a hrneček, on ode mě kravatu a manžetové knoflíčky. Po rozdání dárků jsme si pustili film ,,Myslíš si, že to takhle bude vždycky?" zeptal se mě Lee po skončení filmu ,,Nějak nechápu na co narážíš?" ,,Jestli si myslíš, že se jim vždycky budeme takhle podřizovat?" ,,Myslíš Noaha a Rachel?" přikývl ,,Byli jsme rozhodnutí strávit Vánoce spolu, ale oni zavelili a my jsme poslechli a já nechci, aby to bylo takhle" ,,Chápu, ale nebude to tak, nás dva nikdo. Budeme spolu vždycky. Víš nerada to přiznávám, ale myslím si, že nám to s Noahem možná nevyjde. Nebude tady pro mě vždycky stejně tak pro tebe Rachel, ale vím že s tebou budu moct kdykoliv počítat stejně tak jako ty se mnou. Na to nezapomínej!" ,,Máš pravdu" ,,Mám tě moc rád" ,,I já tebe" objalu jsme. Lee bude vždycky ten nejdůležitější, i když letošní Vánoce nestrávíme spolu.


Přeji krásný den :).

Vaše Val

Adventní kalendář Where stories live. Discover now