Enlightenment✔️

19.

,,Příjdeme za tebou večer, teď musíme probrat něco důležitějšího." podívám se na Minha a zvednu obočí, jelikož nemám nejmenší tušení o čem mluví. Kývne hlavou ven a my ho do jednoho následujeme.
,,Musíme nejdřív vyřešit, co budeme dělat s Mary." řekne.

Jen přikývnu. V tichosti se přemístíme zpátky do bezpečného domu.
,,Divím se, že Zlosin ještě nijak nezareagoval." začne Tessa, když se posadíme na pohovku v bývalém obýváku.
,,Já se ani nedivím, mezitím co se vás dvakrát pokusili zabít, je tu ta věc, že Ava je mrtvá, Janson se snaží přebrat velení. Dávám jim ještě tak den, než jim dojde, že jim dlouho nepřišlo hlášení od Mary." přemýšlím nahlas.
,,Janson přebírá Zlosin?" vykulí na mě oči Tessa, ostatní se na nás dívají s naprosto zmatenými výrazy. Vůbec netuší, o kom je řeč.
,,Janson je ještě horší než Ava, podle mě to byl jeho nápad experimentovat na... však víš." pokusí se vysvětlit Tessa.
,,Něco podnikne, něco co se nikomu nebude líbit. Měli bychom se teď vyhýbat ulicím. Maximálně chodit do věznícího domu." doplním ji. Ostatní jen přikývnou.
,,To jsi nám mohla říct, než jsme souhlasili, že pouze vy dvě budete mluvit s Noahem." podotkne Minho. Podívám se na něj s úsměvem.
,,Neptal jsi se." mrknu na něj. On se na mě pouze zamračí.
,,Neboj, bývala jsem běžec ne?" nadhodím, ale nebyl to nejlepší příklad.
,,Byla jsi v labyrintu třikrát." začne Thomas.
,,A pokaždý tě někdo musel zachránil." podotkne Newt.
,,Jo, my tři." doplní je Minho. Stáhnu obočí.
,,To mě překvapuje, že to někdo nezabalil dřív než jsem mohla umřít. Nebo tak." usměju se ironicky na Newta. Ten radši odvrátí pohled.
,,A pro upřesnění, kdy mě jako zachránil Newt? Mám to furt nějaký pomatený." neodpustím si.

,,Bylo to nutný?" zeptá se Minho, po té co Newt odejde do kuchyně pro pití.
,,Jo, bylo!" utvrdím jeho pochybnost. Zavrtí hlavou a odejde za svým kamarádem.

Když zůstaneme v obýváku jen my tři, Thomas se nakloní ke mě a začne šeptat.
,,Neříkala jsi, že nevíš proč.. zabili... však víš.. C2?" pohodím rameny.
,,Nevím, Thomasi." skloním pohled, sice mi něco Taylor řekla, ale sama se v tom nevyznám.

,,O čem je řeč?" vrátí se ti dva z kuchyně. Oba se s Thomasem zakloníme a opřeme se do sedaček.
Newt s Minhem si nás přeměří pohledem.
,,Co zas tajíte vy dva? Nebo tři?" usadí se zpátky.

Naštěstí z venku začne houkat siréna. Všichni vyjdeme před dům, na velké zdi se začne promítat živé video přímo ze Zlosinu.
,,Dobré odpoledne, musím vás informovat, že jsme byli nuceni podniknout jistý krok.." zvednu obočí.
,,Jak mohla přežít?" podívám se na Toma. Ten na naší matku hledí se stejným údivem jako já.
,,Přesně v poledne chceme doktorku Mary Wrightovou před bránou, jinak zabijeme subjekt A57." pootevřu pusu a málem sebou seknu na zem.
,,Subjekt A57?" zeptá se Newt. Zavřu na moment oči.
,,Chuck." přeložím ostatním.

Otočím se a vběhnu dovnitř. Vyběhnu nahoru, kde zamířím do koupelny.
Předkloním se nad záchod a vyklopím do něj všechen obsah svého žaludku.
,,Jsi v pohodě?" ozve se za mnou Tessa. Otočím se na ní a zavrtím hlavou. Spláchnu toaletu a napiju se vody z kohoutku.
,,Chtějí zabít Chucka! Co to s nima je!?" vyjdeme z koupelny a sejdeme dolů.
,,Kde vůbec je?" zeptám se. Tessa však zavrtí hlavou, že neví.

,,Přemístili jsme ho do jiného bezpečnostního domu předtím než jsme šli do toho klubu. I s ostatními. Musím se jít podívat jestli jsou v pořádku." oznámí Minho.
,,Půjdu s tebou." udělám krok vpřed.
,,Nikam nejdeš!" ozve se Thomas.
,,Půjdu s ním já. Vezmeme i Sonyu s Tayem. Klidně i Tessu, ale Zlosin jde i po tobě. Třeba je to past, třeba čekají, že tohle uděláme a budou tam čekat." povzdechnu si.
,,Fajn." prohrábnu si vlasy.
,,Newt tady zůstane, ať se nikam nevytratíš jako máš ve zvyku." doplní Minho.
,,Super!" řeknu nejvíc ironicky.

Všichni se dají na cestu, až v domě zůstane jen pár lidí. Podívám se na Newta, ten mi pohled oplatí.
Nakonec se otočím a vyběhnu na střechu na čerstvý vzduch.

,,Scar, neměla by jsi být venku!" ozve se za mnou zhruba po 10minutách.
,,Já to vím. Nevěděla jsem, že tě to bude zajímat." obejde mě a zastaví se přede mnou. Protočím očima a vzhlédnu k němu.
,,Co?" zeptám se otráveně.
,,Je tohle nutný? Proč se ke mě chováš jak kdybych ti zabil bratra." založí si ruce na hrudi, udělám totéž.
,,Kdyby jsi zabil Thomase, věř mi, že by jsi nežil o moc dýl než on." poplácám ho po rameni a obejdu ho, abych měla výhled. Newt si jen povzdychne.
,,Jestli se chceš nechat zabít, nečekej, že tomu budu přihlížet!" dojde ke dvěřím a vejde zpátky dovnitř.
Podívám se za ním, ale už je dávno pryč. Povzdechnu se a dívám se dál na město.
***
,,Scarlett! Je to past! Vypadněte p..." a naše spojení opět vypadne.

Uchechtnu se, Zlosin věděl, že půjdeme zkontroval Chucka, taky věděl, že mě nevezmou, protože by to bylo moc riskantní.

,,Ruce do vzduchu!" ozve se za mnou.
,,Celou dobu jste šli po mě." řeknu nahlas a otočím se k nim čelem. Jeden voják dojde ke mě a vytáhne mi z kapsy zbraň.
,,Pohyb." kývnou dovnitř. Svěsím ruce dolů, po cestě si začnu sundávat nenápadně prsten.

,,Scar!" rozejde se ke mě Newt, když sejdeme do přízemí, udělám totéž. Vložím mu do ruky prsten dřív než, mě vojací odvlečou ven.
,,Nechte ostatní jít!" otočím se na ně. Ani jeden mi však neodpoví.

Dojdeme před bránu, kde se zastavíme. Brána se otevře a ven vyjede několik vozů. Zastaví před námi a z prvního vystoupí má matka.
,,Byla jsem mrtvá pár hodin a podívej se na sebe." ironicky se usměju.
,,Možná by bylo lepší, kdyby jsi zůstala mrtvá." tentokrát můj úsměv ani nemusím hrát.
,,Velmi vtipné, Mio." dojde ke mě a vezme mě kolem ramen. Dá se do pohybu.
,,Jsi pro nás cenná, máš toho v hlavě víc než si dokážeš představit. Ale dneska je tvůj šťastný den, nepřišli jsme pro tebe nebo tvé kamarádíčky." zastavíme se. Kolem nás se rozestaví vojáci na ochranu proti Odboji.
,,Takže doopravdy chcete Mary." dojde mi, pouze přikývne.
,,Má informace, které nejsou pro vaše uši." vysvětlí.
,,Takže ji zabijete." zavrtím nad něma hlavou.
,,Mohla bych ti lhát, ale pracovala jsi pro Zlosin, víš jak to chodí!" rozhodí treatrálně rukama.

Podívá se na hodinky.
,,10:06." oznámí mi a ruku spustí podél těla.
,,Tvoji přátele mají necelé dvě hodiny se rozhodnout. Pro mě vyhovují obě možnosti." usměje se.
,,Že mě to nepřekvapuje, Zlosin dělá pouze to, aby z toho vyšel vždycky dobře." otočím se od ní. Ona už mi nic neodpoví, vrátí se do stejného auta, ve kterém přijela a zbylé hodiny, čeká v autě. Kde má jak pohodlí, tak ochranu, jelikož je auto obrněné a neprůstřelné.
Založím si ruce na hrudi a začnu si prohlížet lidi, kteří se začnou kupit kolem nás. Respektivě za strážemi.