Enlightenment✔️

18.

Když jsme skoro u domu, zahlédnu na střeše černou postavu jak pochoduje sem a tam. S Tessou vejdeme dovnitř, odpojím se od ní a vyběhnu za Newtem nahoru.

Newt se otočí, když otevřu dveře, které lehce zavržou. Nejspíš mu hned dojde, že jsem naštvaná, jelikož zvedne ruce do vzduchu.
,,Scar.." začne, ale já ho zastavím.
,,Žádný Scar, kam jsi jako zmizel!? Co kdyby se něco stalo!? Měli jsme plán, Newte! Všichni jsme s ním souhlasili!" začnu na něj zvyšovat hlas. A on mě nechá.

,,Nemůžu uvěřit.." rozhodím rukama a začnu pochodovat sem a tam.
,,Nemůžu uvěřit, že bys nás v tom nechal. Že bys MĚ v tom nechal." zavrtím nad ním hlavou. Otočím se vydám se ke dveřím, které vedou zpět do budovy.

,,Scar, nech si to vysvětlit! Prosím." udělá pár kroků ke mě. Pustím kliku od dveří a otočím se směrem k němu. Mávnu rukou, že má možnost.
,,Myslel jsem si, že to zvládnu, ale když se Noah.." skloní hlavu.
,,Někdy ti závidím, že nemáš vzpomínky, nedokážeš si představit jaký to je, když osoba, kterou miluješ... políbí někoho jinýho." odmlčí se.
,,Věděl jsem, že to nic neznamená, ale nemohl... nemohl jsem se na to dívat." konečně zvedne pohled.
,,Promiň." odvrátí pohled a otočí se ke mě zády.

Otočím se ke dveřím, nadechnu se.
,,Jen pro tvoje info, nepolíbila jsem ho." řeknu předtím než chytnu za kliku a odejdu dřív než se zeptá: ,,Proč ne?" jelikož se na to snažím najít odpověď sama.

Nakonec se nezastavím uvnitř, ale vyjdu až zpátky na ulici. Neotáčím se, protože je mi jasné, že Newt je stále na střeše a nejspíš mě pozoruje.

Prostě... jdu. Až do věznícího domu. V místnosti je pouze Tom, Minho, Tessa, Sonya a Tay.
Noah sedí na židli za stolem, není svázaný, i když nevím jestli je to dobrý nápad.

Usednu na židli naproti něj. Je stále ještě mimo. Na moment odkloním hlavu na gauč, kde předtím ležela Taylor.
,,Kde je Mary?" zeptám se hlasem, který skoro nepoznám ani já sama.
,,Nahoře s Gallym." vysvětlí Minho a podá si židli, kterou umístí vedle mé.
,,Našla jsi Newta? Je.." začne Sonya.
,,Je na střeše." řeknu odměřeně. Snažím se teď na něj zapomenout. Na chvíli ho dostat z hlavy, ale vůbec se mi to nedaří.
,,Půjdu ho zkontrolovat." podá mi zbraň, jelikož jediná v téhle místnosti žádnou nemám.
,,Půjdu s tebou." přidá se k ní Tay.

Bez dalších slov odejdou. Sáhnu po zbrani a schovám si ji do mikiny.
,,Stalo se něco?" zeptá se Minho. Moje mlčení mu odpoví zřetelně.
***
Kolem druhé ráno se Noah začne konečně probírat. Zvedne hlavu a pomalu se rozhlédne po místnosti. Nakonec se zastaví pohledem na mě.
,,To je podruhé, co jsi mě uspala." zkonstatuje a protáhne si krk.

,,Hele, nechceme ti nic udělat, jen jsme si museli být jistí, že tě Zlosin nesleduje a neodposlouchává. Nic osobního." začnu, jeho výraz však mluví za vše.
,,Chtěla jsi se sejít, ne mě uníst a vyslýchat jako kriminálníka." zavrtí nad náma hlavou.
,,Vážně, kámo? Myslíš si, že to co se děje ve Zlosinu je naprosto v pohodě?" opře se o stůl Minho. Noah zvedne obočí, že nechápe o čem je řeč.
,,C3." dojde ke stolu Tom. Noah k němu zvedne pohled.
,,Před dvěma dny jsem ani neměl ponětí, že Taylor žije! Jedinej důved proč tu jsem je..." podívá se na mě a zmlkne.
,,Bojím se, že jim dojde, že C3 není imuní imuní a prostě se ho rozhodnout zbavit." dodá.
,,Co tím myslíš?" zeptá se Minho. Já však vím přesně o čem mluvím.
,,C2." vysloví.
,,Bylo to první dítě, co zabili. Bez mrknutí oka." ostatní vyčkávají na pokračování, ale Noah už nic nedodá.

,,Další dítě? Čí? Proč ho zabili?" zeptá se Minho.
,,Nejsem si jistej proč, vím jen, že se to týká Peigových a vzniku erupce v první řadě." podívá se na Thomase a následně na mě.
,,Čí dítě?" připomene Minho.
,,Nejsem ten pravej, kdo by ti to měl říct." odpoví vyhýbavě.
,,Ale můžeš se zeptat Tessy nebo Mii, ty o tom vědí daleko víc jak já." usměje se. Já ho propálím pohledem. Nejspíš jsme si to ale za to uspávadlo zasloužili.
,,O čem to mluví?" podívá se na mě Minho. Jen pohodím rameny.

,,Teď ale z jiného soudku..." zachrání mě od výmluvy Noah.
,,Jsem váš vězeň nebo můžu odejít?" zvednu se ze židle a dojdu mu otevřít dveře.
,,Jestli si myslíš, že jsi na špatné straně zdi, jen si posluž." zvedne se.
,,Jak jsem řekla, chtěli jsme si být jistí, že Zlosin neodposlouchává a nesleduje." obejde stůl a dojde ke dveřím.

Zastaví se na prahu, zadívá se na zeď kolem města. Chvíli na ní zírá.

Nakonec si povdechne a vrátí se do místnosti.
,,Promyslím si to do rána." založí si ruce na hrudi. Jen přikývnu.

Minho s Thomasem se po přemlouvání vrátí do bezpečného domu bez nás. My s Tess zůstaneme přes noc. Hlavně proto, že se chci vyhnout Newtovi a proto, že Noah věří pouze mě a Tesse.

Ty dva bylo těžké donutit odejít a nechat nás tu, ale když jsme podotkly, že tu bude Gally, dali si říct.
Je mi však jasné, že nejpozději v 6 ráno budou nastoupení před dveřmi, aby zkontrolovali, jestli ještě dýcháme.
***
,,Pomůžu vám, ale budu mluvit pouze s tebou nebo s Tessou. Jim nevěřím." podívá se za nás, na Toma, Minha a Newta.
,,A jestli zjistíte, že se vám moje informace osvědčily, rád bych vypadl z téhle díry." opře se do židle a čeká na odpověď.
,,Musíme se poradit." usměju se na něj ironicky, protože toho zas tolik nežádá, ale slíbila jsem Minhovi, že nebudu jednat unáhleně.

S Tess se zvedneme ze židlí a všichni vyjdeme ven.
,,Tak?" zeptám se a podívám se letmě na všechny čtyři.
,,Já souhlasím, zas tak moc toho nežádá." začne Tessa. Podívám se na ní.
,,A proto jsi moje nejlepší kámoška, myslela jsem si to samý!" zasmějem se. Nikdo z těch tří se však nepřidá.
,,Do frase, co vám vadí tentokrát?" protočím očima.
,,Proč chce mluvit pouze s váma? A co včera vůbec znamenalo to s tím C2?" čeká jestli se k tomu s Tess vyjádříme, ale ani jedna to nemá v plánu.

,,Ano nebo ne?" zeptám se prostě, jelikož mi ta jejich přehnaná starost leze krkem.
,,Ano." začne první Thomas. Oba kluci se na něj zrádcovsky podívají.
,,O nic nejde." zopakuje po Tesse.
,,Fajn!" řekne poraženě Minho. Newt mi věnuje dlouhý pohled. Nakonec jen přikývne.

Vejdeme zpátky dovnitř.
,,Dobře, souhlasíme." řeknu nakonec Noahovi. ,,Bereme tvoje podmínky." pousměju se. On taky.
,,To vám to, ale trvalo!"  zavrtím na Noaha lehce hlavou, že není čas na vtipy.